foto

Karel Steklý

  • nar. 9.10.1903
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 5.7.1987 (83 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Karel Steklý se narodil 9. října 1903 v Praze na Žižkově. Započal se studiem na střední škole, ale po sedmi letech utekl k různým divadelním společnostem. Následných deset let byl inspicientem slavného Osvobozeného divadla (1928 – 1938). Díky principálům Osvobozeného divadla, Voskovcovi a Werichovi, se setkal poprvé s filmovým plátnem, kdy si v jejich snímku PUDR A BENZIN (1931) zahrál inspicienta.

Od roku 1933 si začal přivydělávat psaním filmových scénářů pro ostatní režiséry. Ať již ke snímkům zcela podprůměrným (př. U SVATÉHO ANTONÍČKA, Z BLÁTA DO LOUŽE, KARIÉRA MATKY LÍZALKY, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, V POKUŠENÍ aj.) či umělecky významným (HARMONIKA, HRDINOVÉ HRANIC, SVĚT PATŘÍ NÁM, ŽIVOT JE KRÁSNÝ, PEŘEJE, MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA, ROZTOMILÝ ČLOVĚK, TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA, PANTÁTA BEZOUŠEK, VALENTIN DOBROTIVÝ, SKALNÍ PLEMENO, BARBORA HLAVSOVÁ, MĚSTEČKO NA DLANI, EXPERIMENT a nebo POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ). V pozdějších letech psal scénáře výhradně jen pro své filmy (SIRÉNA, PAN VOK apod.).

Svoji stále umělecky nevyrovnanou režijní kariéru (později velmi často s politickým podtextem) započal Steklý s krátkým snímkem PROSŤÁČEK (1945). Následně natočil svůj první dlouhometrážní film, drama o vzpouře horníků PRŮLOM (1946), které je považováno za první film zestátněné kinematografie. O rok později zrealizoval podle námětu Marie Majerové drama SIRÉNA (1947), jež získala řadu zahraničních ocenění, psychologické drama KARIÉRA (1948) s Ladislavem Boháčem a Marií Vášovou, tendenční komedii SOUDNÝ DEN (1949) či krátkometrážní dokument INTERNACIONÁLA (1949).

Smutně proslulá 50. léta započal s adaptací románu Aloise Jiráska TEMNO (1950) a o dva roky později smutně proslulou ANNU PROLETÁŘKU (1952) od Ivana Olbrachta. Rovněž další snímky z padesátých let jsou dramatizace slavných románů a divadelních her. Divadelní hru STRAKONICKÝ DUDÁK (1955) zfilmoval s Josefem Mixou v titulní úloze, Haškův román o dobrém vojáku Švejkovi rozdělil do dvou dílů s Rudolfem Hrušínským s názvy DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) a POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957) a román Karla Matěje Čapka – Choda MSTITEL (1959), kde titulní úlohu Léna ztělesnil Radoslav Brzobohatý.

V šedesátých letech Steklý připravil pro kina dětský film OBJEV NA STŘAPATÉ HŮRCE (1962), drama LUCIE (1963), grotesku ZKÁZA JERUZALÉMA (1964) a historické komedie SLASTI OTCE VLASTI (1969) a SVATBY PANA VOKA (1970). V sedmdesátých letech své režisérské schopnosti zaprodal nastávající normalizaci, aby ji podpořil svými politicky extrahovanými dramaty SVĚT OTEVŘENÝ NÁHODÁM (1971), LUPIČ LEGENDA (1972), HROCH (1973), ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL (1974), TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI (1975), VŠICHNI PROTI VŠEM (1977) či SKANDÁL V GRI – GRI BARU (1978).

Přes smutnou komedii PAN VOK ODCHÁZÍ (1979), která byla volným pokrčováním SVATEB PANA VOKA (1970) ukončil režijní dráhu snímky z první poloviny 80. let. Byla to historická HRA O KRÁLOVNU (1980), drama KAŽDÉMU JEHO NEBE (1981), komedie PŘÍHODY PANA PŘÍHODY (1982) a jím úplně poslední režírované drama PODIVNÁ PŘÁTELSTVÍ HERCE JESENIA (1985) s Alfredem Strejčkem v titulní roli.

Oleg Reif natočil o Karlu Steklém, členu KSČ, televizní medailon SRŠATEC. Karel Steklý získal, kromě cen za své filmy (př. za SIRÉNU na MFF Benátky Zlatého lva, Stříbrnou plaketu za scénář k filmu ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL na MFF v Avellinu a Cenu za scénář SKANDÁLU V GRI – GRI BARU v Hradci Králové), řadu státních ocenění a vyznamenání, například Státní cenu za režii dramatu SIRÉNA (1947), druhou Státní cenu (1953) za scénář a režii ANNY PROLETÁŘKY, titul Zasloužilý umělec (1967), Řád práce (1972), titul Národního umělce (1973), Řád Vítězného února (1975) a Řád republiky (1978).

Po Karlu Steklém zůstaly bohužel jen v rukopise memoáry „Život v inkognitu“. I po smrti velmi kontroverzní režisér, scenárista, autor námětů a původně také herec Karel Steklý zemřel 5. července 1987 v Praze ve věku nedožitých osmdesáti čtyř let. Jeho komunistické ideály se roku 1989 již nedožily.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Spisovatelská filmografie

1964 Zkáza Jeruzaléma - kniha

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace