Komentáře uživatelů k filmu (28)

  • Karlos80
    *****

    Mimořádně zdařilý dramatický film našeho předního tvůrce O. Vávry, zároveň teprve jeho druhý film v pořadí. Vypráví o prodavačce v jídelním automatu Haně (L. Baarová) která odejde od své matky a otčíma (F. Kreuzmann) který se jí snaží i opakovaně znásilnit naštěstí mu to ale nevyjde. O mladou ženu se nepokrytě zajímá její zaměstnavatel v podání Z. Štěpánka ale Hana je zamilovaná do skladatele Pavla Jimeše (L. Boháč) který je vážně nemocen a má se podrobit nákladnému léčení. Kde sehnat potřebné peníze na léčení svého nemocného přítele? Původně film J. Rovenského který ale po druhém natáčecím dnu ještě před dokončením svého předchozího mimořádného sňímku Hlídač č . 47 podlehl dlouhodobé nemoci, po krátkém přerušení převzal režii právě O. Vávra který souběžně natáčel ještě Filosofskou historii. Jeho tím pádem režisérský debut byl zcela nevídaný : dva mimořádné filmy najednou. Pozn. Ve filmu hrála i A. Mandlová (Lily) a byl to v pořadí již třetí film ale zároveň i poslední ve kterém se tyto dvě krásky a tak trochu i sokyně setkali, předtím Komediantská princezna a Švadlenka. Film měl na svou dobu i značný erotický náboj a to především ve scéně kdy L. Baarová stojí před zrcadlem a kdy se krouživými pohyby rukama hladí po celém svém těle. Pak zde byla ještě pěkná scéna, ta kdy obě dvě sedí na jedné postely, A. Mandlová tady něco vyšívá a společně si vypráví o svých problémech a o tom jak dál. Mistrovský film, s jedním z nejpůsobivějších hereckých výkonů Lídy Baarové, která tou dobou byla už skutečná, uznávaná mezinárodní hvězda.(24.5.2006)

  • Morien
    ***

    Když si vzpomenu na Extasy, tak ta mě bavila neskonale víc. Tomuhle filmu chyběla jiskra.(27.5.2010)

  • sportovec
    *****

    Jak připomněl Marthos, dílo, první samostatná Vávrova režie vůbec, vznikalo za mimořádných okolností. Tehdy 26letý mladík dokázal nemožné (Vávra ve svých vzpomínkách uvádí, že tehdy běžně pracoval 13-14 hodin denně) a z kýče vytvořil mimořádně zajímavý sociální příběh plně postihující váhu tehdy stále silné konvence. Případ Baarová je složitější, než bychom si byli ochotni přát. Byla-li herecky opravdu tak "plochá", jak se často tvrdívá, zbývá vysvětlit, jak je možné, že se o ní často - nesporně oprávněně a z poučených úst - píše jako o jedné z mála českých hereček s výraznou šancí na hollywoodskou kariéru, či skutečnost, že je jediným představitelem (představitelkou) české Thálie, která kdy hrála ve Felliniho filmech. Pozornost si zaslouží propracovaný výkon dalšího českého herce světové potence - Zdeňka Štěpánka. Psychologicky propracovanou úlohu dostala i Adina Mandlová. Zbývá dodat, že tuberkulóza bývala i v prostředí mohovitých vrstev obávanou smrtelnou chorobou, jakousi obdobou dnešního AIDS či rakoviny. PANENSTVÍM Vávra naznačil, že na olymp české filmové Múzy vstupuje nová, mimořádně silná talentovaná osobnost s potenciálem mezinárodního věhlasu. Nikdo však v tomto poněkud seladonovitém mladíkovi (takovým dojmem působí na dobových fotografiích) netušil otce zakladatele české a československé filmové vlny šedesátých let. Tehdejší tušená očekávání byla dnes známou skutečností víc než překonána.(29.8.2011)

  • belldandy
    ***

    Trochu moralisticky teatrálně vyhraněné drama dívky, jež má na výběr ze dvou stejně nepřijatelných možnosti: buď zůstat věrnou svému milému a dívat se na jeho smrt nebo si vzít svého šéfa a zaplatit milému lečení. Jako správná představitelka zamilovaných dívek z prvorepublikových filmů filmů se rozhodne obětovat. Za netradiční je možné považovat zejména okamžik, kdy se ukáže její oběť jako marná, protože pomoc přichází už pozdě - žádný šťastný happyend.(12.6.2004)

  • Fabienne
    ***

    Panenství je jedním z vrcholů počáteční tvorby Otakara Vávry a na svou dobu odvážné zobrazení sexuality. Tento film byl odlišný od podobných děl zobrazujících osud ženské hrdinky výborným vykreslením prostředí a psychiky postav a především diskutabilním koncem.(3.5.2006)

  • Ony
    ****

    Rozhodně zcela výjimečný film (jak už je tu v komentářích uvedeno a vysvětleno), který jsem si naplno vychutnala i s nezapomenutelnou cedulí ZUBY. Ale stejně mi jednání hlavní hrdinky připadá dost padlé na hlavu.(6.1.2007)

  • NinadeL
    *****

    Třetí setkání Lídy Baarové a Adiny Mandlové. Po filmech Komediantská princezna a Švadlenka Adina stále jen přihrávala.(14.2.2009)

  • Pacco
    ***

    Ten film je jako hráč fotbalu, co si celou hru somruje míč jen pro sebe, fintou klame protihráče i spoluhráče, aby si na konci dal vlastňáka s odůvodněním, že je to blíž než soupeřova branka. A to není fééér plej.(10.12.2007)

  • Crocuta
    ***

    Dnes už sice není panenství tak atraktivní zboží jako za první republiky, ale i v současnosti by se jistě našel nějaký ten zámožný vilný stařík, bažící po pelu nevinnosti nezkažené dívky a tak má morální apel tohoto snímku stále určitou aktuálnost...(20.8.2007)

  • Marthos
    *****

    Silný románový příběh z pera kladenské komunistky Marie Majerové si velice rychle získal své čtenáře, kteří příběh tragického ženství vnímali s pohnutím. V roce znovuvzkříšení Havlova Lucernafilmu vyvstala také otázka stejnojmenné filmové adaptace, která by poskytla potřebné finanční záruky pro možnost dalších projektů a zároveň představila veřejnosti i kritice jiný, než ryze komerční produkt. Režie byla po nelehkém zvažování svěřena Josefu Rovenskému, který ve spolupráci se scénáristy A. J. Urbanem a čtyřiadvacetiletým Františkem Čápem stačil připravit realizaci, ale záhy vážně onemocněl a několik dní po premiéře filmu nakonec i zemřel. Nastalo dilema, co dál. Po jistých kompromisech nakonec Miloš Havel souhlasil s tím, aby se projektu chopil mladý začínající režisér a scénárista, šestadvacetiletý Otakar Vávra. Za tři dny kompletně přepsal scénář, přeobsadil několik hlavních rolí a za osm dní v ateliéru a dva v exteriéru film natočil. Z dnešního hlediska neuvěřitelný výkon. Vystřídání Rovenského Vávrou pak můžeme chápat i jako symbolický odchod příslušníků generace průkopnických selfmademanů, kteří sice výborně ovládali řemeslo, ale scházely jim umělecké předpoklady, kterými disponovali noví mladí a vzdělaní tvůrci. Vávra tu navíc výborně zužitkoval své zkušenosti z tvorby avantgardních snímků a často pracoval se specifickými prvky filmové řeči: filmovými zkratkami, montážemi a symbolickými detaily, které byly na svou dobu nesmírně inovativní. Téměř dokumentaristické obrazy moderního pražského automatu se prolínají s lyrickými metaforami jakou je například záběr otevřeného okna bytu mrtvého skladatele, v němž vítr pohybuje záclonami a nakonec rozfouká balíček tisícovek, které symbolizují zbytečnou oběť titulní hrdinky. Podobných metafor se ve Vávrově filmu objevuje víc, výrazná je sekvence Haniny cesty do bytu chlípného rady, lemovaná schodištěm s detaily nahých ženských soch a zakončená roztříštěním akvária s uvězněnými rybičkami. Do hlavní role Vávra angažoval Lídu Baarovou, tehdy již filmovou star mezinárodní úrovně, která v postavě osudem pronásledované dívky dokázala přesvědčit, že není pouhou kráskou bez talentu. Rozsahem menší, přesto namnoze výrazné, jsou rovněž výkony předních zástupců českého filmového Olympu v čele se Štěpánkem, Průchou, Boháčem, Kreuzmannem i Filipovským; ve vedlejší roli protřelé prodavačky Lily se objevila druhá největší hvězda té doby Adina Mandlová. Vávrův film, jeden z nejlepších v jeho rozsáhlé tvorbě, si dodnes kromě jiného zachoval jistou aktuálnost a do obecného povědomí přinesl mnoho z dosud nevyřčeného či utajovaného. Cena za dívčí nevinnost zůstává napříč dějinami i generacemi stále jednou z nejvyšších, jaké život vůbec přináší.(5.10.2008)

  • Vědma
    ****

    Film asi hodně zestárnul, ale já mám ráda tyhle staré československé filmy. Mám ráda krásu hereček téhle doby. Jediný, kdo mi tady herecky vůbec neseděl byl přehrávající Ladislav Boháč.(18.5.2010)

  • Sandiego
    ****

    Melodrama jak má být - psychologicky prohloubené, obrazově invenční a s plejádou výborných herců hlavně v mužských rolích. Jim však zde dosti výjimečně sekundují i ženské hvězdy - Baarová zde opravdu hraje, i když ve většině případů její vyjádření spočívá v pronikavých pohledech, což však v tomto případě bohatě stačí, zbytek dokonává výborná kamera a střih (hlavně zajímavá montáž před vstupem do radova bytu), to Mandlová se více opírá o slova a je o poznání přirozenější. Vávra rovněž skvěle pracuje s možnostmi ateliérů - i když hlavně ulice nevypadají zrovna věrohodně, prostředí moderního automatu v sobě ukrývá režisérův architektonický cit, který později uplatnit především ve filmu Šťastnou cestu. Rozhodně jeden z vrcholů prvorepublikového filmu, i když přeci jen si větší svěžest a působivost zachoval Kouzelný dům.(8.12.2009)

  • elizabeth_ba
    ****

    Když jsem tento film natočený dle románu Marie Majerové viděla poprve, ještě jako holka, tak to na mě působilo depresivně a strašidelně - rybičky na podlaze a pan rada... Tak to se teď nestalo a nejvíc mě zaujalo, jak jedna z těch dívek z bistra (či jak to nazvat) byla na filmu s Taylorem a společně pak rozebíraly, jak Taylor umí líbat... :-)) A teď trochu vážněji, více než Baarová, hrající mladou dívku, která měla v životě tak trochu pech (i přes to byla občas na důrazné promluvení do duše), se mi tradičně líbila Adina (...to bych ty peníze musela moc potřebovat...), a samozřejmě všichni v mužských rolích (kupodivu mi nevadil ani Boháč, ačkoli ho jinak jako milovníka moc nemusím). Otevřený konec (...každá si nakonec zvykne...), který byl jako spousta jiných věcí změněn oproti knize, přispěl k tomu, že jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a nakonec se rozhodla pro čtyři.(6.1.2014)

  • rt12
    ***

    Unylá, toporná Baarová měla sice drsný život, ale opět mě málem unudila k smrti. Díky Vávrově režii za ***(2.6.2014)

  • Tommassi3
    ****

    "To my bychom se hned vzali, viď ?!" - "Co tě to napadá !! Svatba.. Přece to nebudeme v tom nejlepším kazit !!" ;) (13.9.2014)

  • dr.fish
    ****

    Na takovéhle sociální sondy je Vávra prostě machr. Dokáže nenudit a přitom rozjet drama jako víno. 80%(6.1.2012)

  • Brejlil
    ****

    Již Vávrovi současníci považovali Vávru za režiséra, který dokáže o svých filmech přemýšlet a natočit je tak, aby zaujaly. Panenství je toho dokladem. Vávrovi se podařilo vymáčknout jakýs takýs heecký výkon i z Baarové, kterou jinak řadím do škatulky krásky bez nadání.(29.11.2007)

  • jane1106
    ***

    Nebýt Vávrův sníměk o počestném děvčátku ve světě nadržených vobšourníků tak rozvleklý, patrně bych hodnotila výše. Scéna v bytě pana rady se vší tou symboličností (sochy, akvárium) a dědkovým konečným trestem je v rámci tohoto filmu režijním vrcholem. Závěrečné přijetí osudu mě v očekávání melodramatu příjemně překvapilo. Skvělý Štěpánek, tragický Boháč, jinak Kreuzmann v úlisné miniroličce opět pobavil.(28.11.2011)

  • lucascus
    ***

    Čekal jsem od toho filmu více, námět hezký, ale dalo se od toho vytřískat více. Baarová s Mandlovou perfektní, to se však o mužských výkonech říci nedá, hlavně Ladislav Boháč byl nesnesitelný. Takže když to dáme všechno dohromady, vychází nám čistý průměr s hvězdným obsazením.(9.9.2011)

  • brrumlaa
    ***

    Na tehdejší poměry opravdu mimořádný film, který se zabýval zajímavou tématikou. V této době opravdu není otázka "panenství" v takovém rozměru aktuální. Nicméně tento film dává nahlédnout do nitra mladičké Lídy Baarové a jejímu zvažování, zda zachrání život milovanému a "obětuje" sebe a svůj život pro peníze, které by mu možná daly možnost života.(16.5.2010)

<< předchozí 1 2