Komentáře uživatelů k filmu (24)

  • Karlos80
    *****

    Mimořádně zdařilý dramatický film našeho předního tvůrce O. Vávry, zároveň teprve jeho druhý film v pořadí. Vypráví o prodavačce v jídelním automatu Haně (L. Baarová) která odejde od své matky a otčíma (F. Kreuzmann) který se jí snaží i opakovaně znásilnit naštěstí mu to ale nevyjde. O mladou ženu se nepokrytě zajímá její zaměstnavatel v podání Z. Štěpánka ale Hana je zamilovaná do skladatele Pavla Jimeše (L. Boháč) který je vážně nemocen a má se podrobit nákladnému léčení. Kde sehnat potřebné peníze na léčení svého nemocného přítele? Původně film J. Rovenského který ale po druhém natáčecím dnu ještě před dokončením svého předchozího mimořádného sňímku Hlídač č . 47 podlehl dlouhodobé nemoci, po krátkém přerušení převzal režii právě O. Vávra který souběžně natáčel ještě Filosofskou historii. Jeho tím pádem režisérský debut byl zcela nevídaný : dva mimořádné filmy najednou. Pozn. Ve filmu hrála i A. Mandlová (Lily) a byl to v pořadí již třetí film ale zároveň i poslední ve kterém se tyto dvě krásky a tak trochu i sokyně setkali, předtím Komediantská princezna a Švadlenka. Film měl na svou dobu i značný erotický náboj a to především ve scéně kdy L. Baarová stojí před zrcadlem a kdy se krouživými pohyby rukama hladí po celém svém těle. Pak zde byla ještě pěkná scéna, ta kdy obě dvě sedí na jedné postely, A. Mandlová tady něco vyšívá a společně si vypráví o svých problémech a o tom jak dál. Mistrovský film, s jedním z nejpůsobivějších hereckých výkonů Lídy Baarové, která tou dobou byla už skutečná, uznávaná mezinárodní hvězda.(24.5.2006)

  • Morien
    ***

    Když si vzpomenu na Extasy, tak ta mě bavila neskonale víc. Tomuhle filmu chyběla jiskra.(27.5.2010)

  • sportovec
    *****

    Jak připomněl Marthos, dílo, první samostatná Vávrova režie vůbec, vznikalo za mimořádných okolností. Tehdy 26letý mladík dokázal nemožné (Vávra ve svých vzpomínkách uvádí, že tehdy běžně pracoval 13-14 hodin denně) a z kýče vytvořil mimořádně zajímavý sociální příběh plně postihující váhu tehdy stále silné konvence. Případ Baarová je složitější, než bychom si byli ochotni přát. Byla-li herecky opravdu tak "plochá", jak se často tvrdívá, zbývá vysvětlit, jak je možné, že se o ní často - nesporně oprávněně a z poučených úst - píše jako o jedné z mála českých hereček s výraznou šancí na hollywoodskou kariéru, či skutečnost, že je jediným představitelem (představitelkou) české Thálie, která kdy hrála ve Felliniho filmech. Pozornost si zaslouží propracovaný výkon dalšího českého herce světové potence - Zdeňka Štěpánka. Psychologicky propracovanou úlohu dostala i Adina Mandlová. Zbývá dodat, že tuberkulóza bývala i v prostředí mohovitých vrstev obávanou smrtelnou chorobou, jakousi obdobou dnešního AIDS či rakoviny. PANENSTVÍM Vávra naznačil, že na olymp české filmové Múzy vstupuje nová, mimořádně silná talentovaná osobnost s potenciálem mezinárodního věhlasu. Nikdo však v tomto poněkud seladonovitém mladíkovi (takovým dojmem působí na dobových fotografiích) netušil otce zakladatele české a československé filmové vlny šedesátých let. Tehdejší tušená očekávání byla dnes známou skutečností víc než překonána.(29.8.2011)

  • belldandy
    ***

    Trochu moralisticky teatrálně vyhraněné drama dívky, jež má na výběr ze dvou stejně nepřijatelných možnosti: buď zůstat věrnou svému milému a dívat se na jeho smrt nebo si vzít svého šéfa a zaplatit milému lečení. Jako správná představitelka zamilovaných dívek z prvorepublikových filmů filmů se rozhodne obětovat. Za netradiční je možné považovat zejména okamžik, kdy se ukáže její oběť jako marná, protože pomoc přichází už pozdě - žádný šťastný happyend.(12.6.2004)

  • Fabienne
    ***

    Panenství je jedním z vrcholů počáteční tvorby Otakara Vávry a na svou dobu odvážné zobrazení sexuality. Tento film byl odlišný od podobných děl zobrazujících osud ženské hrdinky výborným vykreslením prostředí a psychiky postav a především diskutabilním koncem.(3.5.2006)

  • Ony
    ****

    Rozhodně zcela výjimečný film (jak už je tu v komentářích uvedeno a vysvětleno), který jsem si naplno vychutnala i s nezapomenutelnou cedulí ZUBY. Ale stejně mi jednání hlavní hrdinky připadá dost padlé na hlavu.(6.1.2007)

  • NinadeL
    *****

    Třetí setkání Lídy Baarové a Adiny Mandlové. Po filmech Komediantská princezna a Švadlenka Adina stále jen přihrávala.(14.2.2009)

  • Pacco
    ***

    Ten film je jako hráč fotbalu, co si celou hru somruje míč jen pro sebe, fintou klame protihráče i spoluhráče, aby si na konci dal vlastňáka s odůvodněním, že je to blíž než soupeřova branka. A to není fééér plej.(10.12.2007)

  • Crocuta
    ***

    Dnes už sice není panenství tak atraktivní zboží jako za první republiky, ale i v současnosti by se jistě našel nějaký ten zámožný vilný stařík, bažící po pelu nevinnosti nezkažené dívky a tak má morální apel tohoto snímku stále určitou aktuálnost...(20.8.2007)

  • Marthos
    *****

    Málokdo z běžných filmových diváků si dnes plně uvědomí fakt, že filmová podoba úspěšné románové předlohy Marie Majerové měla v původním plánu zcela jinou strukturu. Režie byla svěřena Josefu Rovenskému, který ve spolupráci se scénáristy Urbanem a Čápem stačil připravit realizaci, ale již druhý den těžce onemocněl (zemřel den po premiéře). Pro majitele společnosti Lucernafilm Miloše Havla tak nastala dilematická otázka, zda film bude vůbec dokončen. Po jistých kompromisech nakonec souhlasil s tím, aby se projektu chopil mladý začínající režisér a scénárista, šestadvacetiletý Otakar Vávra. Za tři dny kompletně přepsal scénář, přeobsadil několik hlavních rolí a za osm dní v ateliéru a dva v exteriéru film natočil. Z dnešního hlediska neuvěřitelný výkon. Vystřídání Rovenského Vávrou pak můžeme chápat i jako symbolický odchod příslušníků generace průkopnických selfmademanů, kteří sice výborně ovládali řemeslo, ale scházely jim umělecké předpoklady, kterými disponovali noví mladí a vzdělaní tvůrci. Vávra tu navíc výborně zužitkoval své zkušenosti z tvorby avantgardních snímků a často pracoval se specifickými prvky filmové řeči: filmovými zkratkami, montážemi a symbolickými detaily, které byly na svou dobu nesmírně inovativní. Téměř dokumentaristické obrazy moderního pražského automatu se prolínají s lyrickými metaforami jakou je například záběr otevřeného okna bytu mrtvého skladatele, v němž vítr pohybuje záclonami a nakonec rozfouká balíček tisícovek, které symbolizují zbytečnou oběť titulní hrdinky. Podobných metafor se ve Vávrově filmu objevuje víc, výrazná je sekvence Haniny cesty do bytu chlípného rady, lemovaná schodištěm s detaily nahých ženských soch a zakončená roztříštěním akvária s uvězněnými rybičkami. Do hlavní role Vávra angažoval největší domácí star Lídu Baarovou, která zde získala svou nejlepší filmovou roli a dokázala přesvědčit, že není jen pouhou kráskou bez talentu. Spolu s ní hráli ve filmu přední členové činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Průcha a Ladislav Boháč, ve vedlejší roli protřelé prodavačky Lily se objevila druhá největší hvězda té doby Adina Mandlová. Film si dodnes kromě jiného zachoval svou aktuálnost a nejen v tom spočívají jeho nepopiratelné kvality.(5.10.2008)

  • Vědma
    ****

    Film asi hodně zestárnul, ale já mám ráda tyhle staré československé filmy. Mám ráda krásu hereček téhle doby. Jediný, kdo mi tady herecky vůbec neseděl byl přehrávající Ladislav Boháč.(18.5.2010)

  • Sandiego
    ****

    Melodrama jak má být - psychologicky prohloubené, obrazově invenční a s plejádou výborných herců hlavně v mužských rolích. Jim však zde dosti výjimečně sekundují i ženské hvězdy - Baarová zde opravdu hraje, i když ve většině případů její vyjádření spočívá v pronikavých pohledech, což však v tomto případě bohatě stačí, zbytek dokonává výborná kamera a střih (hlavně zajímavá montáž před vstupem do radova bytu), to Mandlová se více opírá o slova a je o poznání přirozenější. Vávra rovněž skvěle pracuje s možnostmi ateliérů - i když hlavně ulice nevypadají zrovna věrohodně, prostředí moderního automatu v sobě ukrývá režisérův architektonický cit, který později uplatnit především ve filmu Šťastnou cestu. Rozhodně jeden z vrcholů prvorepublikového filmu, i když přeci jen si větší svěžest a působivost zachoval Kouzelný dům.(8.12.2009)

  • elizabeth_ba
    ****

    Když jsem tento film natočený dle románu Marie Majerové viděla poprve, ještě jako holka, tak to na mě působilo depresivně a strašidelně - rybičky na podlaze a pan rada... Tak to se teď nestalo a nejvíc mě zaujalo, jak jedna z těch dívek z bistra (či jak to nazvat) byla na filmu s Taylorem a společně pak rozebíraly, jak Taylor umí líbat... :-)) A teď trochu vážněji, více než Baarová, hrající mladou dívku, která měla v životě tak trochu pech (i přes to byla občas na důrazné promluvení do duše), se mi tradičně líbila Adina (...to bych ty peníze musela moc potřebovat...), a samozřejmě všichni v mužských rolích (kupodivu mi nevadil ani Boháč, ačkoli ho jinak jako milovníka moc nemusím). Otevřený konec (...každá si nakonec zvykne...), který byl jako spousta jiných věcí změněn oproti knize, přispěl k tomu, že jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a nakonec se rozhodla pro čtyři.(6.1.2014)

  • rt12
    ***

    Unylá, toporná Baarová měla sice drsný život, ale opět mě málem unudila k smrti. Díky Vávrově režii za ***(2.6.2014)

  • dr.fish
    ****

    Na takovéhle sociální sondy je Vávra prostě machr. Dokáže nenudit a přitom rozjet drama jako víno. 80%(6.1.2012)

  • Brejlil
    ****

    Již Vávrovi současníci považovali Vávru za režiséra, který dokáže o svých filmech přemýšlet a natočit je tak, aby zaujaly. Panenství je toho dokladem. Vávrovi se podařilo vymáčknout jakýs takýs heecký výkon i z Baarové, kterou jinak řadím do škatulky krásky bez nadání.(29.11.2007)

  • lucascus
    ***

    Čekal jsem od toho filmu více, námět hezký, ale dalo se od toho vytřískat více. Baarová s Mandlovou perfektní, to se však o mužských výkonech říci nedá, hlavně Ladislav Boháč byl nesnesitelný. Takže když to dáme všechno dohromady, vychází nám čistý průměr s hvězdným obsazením.(9.9.2011)

  • jane1106
    ***

    Nebýt Vávrův sníměk o počestném děvčátku ve světě nadržených vobšourníků tak rozvleklý, patrně bych hodnotila výše. Scéna v bytě pana rady se vší tou symboličností (sochy, akvárium) a dědkovým konečným trestem je v rámci tohoto filmu režijním vrcholem. Závěrečné přijetí osudu mě v očekávání melodramatu příjemně překvapilo. Skvělý Štěpánek, tragický Boháč, jinak Kreuzmann v úlisné miniroličce opět pobavil.(28.11.2011)

  • brrumlaa
    ***

    Na tehdejší poměry opravdu mimořádný film, který se zabýval zajímavou tématikou. V této době opravdu není otázka "panenství" v takovém rozměru aktuální. Nicméně tento film dává nahlédnout do nitra mladičké Lídy Baarové a jejímu zvažování, zda zachrání život milovanému a "obětuje" sebe a svůj život pro peníze, které by mu možná daly možnost života.(16.5.2010)

  • Astrebleue
    *****

    Nádherná ukázka Vávrovy režijní práce. Je to ostuda, že jsem to shlédla až teď, je to perla prvorepublikové kinematografie.(17.5.2010)

<< předchozí 1 2