Mauritánec: Deník z Guantánama

Jako jo, první hodina je dost nudná a ještě k tomu si říkáte, proč je to tak blbě natočený. Ale druhá hodina - to je prostě nádhera. To je jak báseň. Nejkrásnější na tom je, jak je z toho nad slunce jasné, že Bush a Obama a jejich administrativy jsou zločinci. Prostě zločinci, nic víc, tak je to jednoduché. Jo a díky, Macdonalde, za toho dvouvteřinového Bidena tam, to mě opravdu "rozesmálo" - velmi odvážné gesto svým způsobem.  A to nás diváky režisér ještě poněkud šetří, a to především v inscenaci krutého výslechu, neboť realita (stačí si vygooglit skutečné fotky) byla v Guantánamu mnohem, ale mnohem horší. A tak nakonec to jediné, co z celého filmu kazí dojem, je, že tenhle Obama (a Bush) si pořád bez obav pobíhá po planetě, jakoby nic, a žurnalisté se zajímají leda tak o to, že mu právě chcípl pes. Kdy už konečně skončí tohle divadlo? Díky! (15.05.2021)

Slahiho příběh je silný a určitě ne ojedinělý,protože už dlouho je celkem jasné,že shitstorm po 11.9. sebou v rámci tažení za pomstou a spravedlností strhl i ty co teroristu viděli jen v televizi.Podobně jako mnozí další i já sem od Mauritaniana čekal víc soudní drama,ale i když na něj dojde prakticky až v úplném závěru,nemůžu říct že by mě zklamal.Hezky se tu ukazuje celá ta politicko-vojenská mašinérie,která je krmena nejen voláním po spravedlnosti,ale také strachem a velmi často i osobní touhou po pomstě.Spíš než standardní procesy tak připomíná novodobý hon na čarodějnice ze kterého velmi často není úniku.Macdonald je zkušený režisér a i když se nejedná o jeho nejlepší kousek,nezklamal...70% (18.04.2021)

Když jsem žil v Paříži, šel jsem do kina na Proroka. Ve všech filmových médiích jsem četl ódy na Tahara Rahima, jak se zrodil nový filmový talent. A jak tehdy, tak tentokrát musím Francouzům dát za pravdu. Jeho role není vůbec jednoduchá a zvládl ji na výbornou. Zajímavou složku filmu představuje (Ne)souboj Jodie Foster a Benedicta Cumberbatche. Shailene Woodley představuje už jen třešničku na dortu celé herecké sestavy. K příběhu - kdy už konečně nějaký Demokrat tu odpornost jménem Guantánamo zruší, zavře a navždy pohřbí?! (25.06.2023)

Myslím, že film najviac asi vylepšuje jeho záverečná trištvrte hodina alebo polhodina, kedy konečne niečo aj reálne uvidíme. Nemôžem povedať, že to čo som videl predtým nebolo zaujímavé, no nemalo to dostatočne silné grády, aby som povedal, že ma to vysoko bavilo. Kde však v tej dobe pre mňa "The Mauritanian" exceloval boli postavy. Tie boli podľa mňa zachytené veľmi dobre. Nancy Hollander v podaní Jodie Foster je veľmi dobrá, Shailene Woodley je tiež presvedčivá a musím priznať, že aj Benedict Cumberbatch hrá veľmi dobrú postavu, ktorého motivácie som vedel veľmi dobre pochopiť. Ale je to v jadre správny chlap. No filmu chýba potrebná agresia, alebo niečo, čo by ho spravilo výnimočnejším alebo silnejším. Niečo ako sme mali možnosť vidieť v prípade filmu "The Report". Ten bol podľa mňa oveľa silnejší, než tento film. Ale aj tu som si našiel nejaké dobré momentky. Pre mňa asi najlepším elementom je, že Slahi počas celého filmu nepôsobí, že by stratil nádej, že sa konečne dostane domov a bude prepustený. A skrz všetky tie "zdokonalené vypočúvacie techniky" sa mu podarilo vydržať a zostať nažive a dalo by sa povedať, že aj pevný a silný. No myslím si, že aj keď je film silný a vo svojej druhej polovici rozhodne pôsobí autenticky, prvá polka filmu je akési dlhé úvodné intro, kde mi výrazne chýbalo nejaké väčšie napätie. Hodnotenie: A- (06.03.2021)

Je to pojato hodně politicko-právnicky, což mě osobně moc nesedí. První polovina je hodně upovídaná, vleče se a je to spíše nuda. Celou dobu se seznamujeme s postavami, minulostí a to o čem celý film vlastně bude. Nějaký přelom přichází až v druhé polovině filmu, která předvede střihy různých scén plných mučení vězně, což beru jako nejsilnější část filmu. Mrzí mě, že to bylo natočené tak moc zrychleně a že to bylo prostřihané. Myslím, že kdyby se mučícím scénám věnoval film trochu víc nabralo by to obrátky na emoce o 360 stupňů. Přišlo mi to hodně chladné až odtažité. Pořádné emoce a empatii jsem pocítila až při mučících scénách a u závěrečné scény u soudu. Ale chápu, že hlavním cílem filmu bylo šťouchnout si do nepříliš dobře fungujícího právního systému USA, což určitě pomohlo. (09.03.2021)