Pohádka o putování

Pohádka o putování nikdy nepatřila ke stálicím vysílání českých televizních stanic, dokonce ani v 80. letech, kdy mohli tvůrci programu ocenit pohádku jako výsledek československo - sovětské spolupráce. Svým temným pojetím navazuje na práce Hanse Christiana Andersena a připomíná, že pohádky kdysi hrály úlohu, kterou dnes má žánr fantasy - byly to dobrodružné a mravoučné příběhy určené často dospělému publiku. Nejen u nás, ale ani za hranicemi nebývá zvykem ukazovat v pohádkách utrpení a umírání - notabene jednoho z hlavních hrdinů. Scény morové epidemie vyvolávají u dospělého tíseň a dítě je může vnímat jako nefalšovaný horor. Snahu režiséra Mitty o filozofický přesah taky každý neocení. Na jednu stranu je nutné uznat, že snímek vyčnívá svou originalitou a vymezuje se vůči přesládlému disneyovskému světu, na druhou stranu ho těžce sráží přehnaná ruská lyričnost a emoční výlevy hlavní hrdinky, které působí rušivě. Film je zároveň podivně nedotažený: z chlapce se během putování stane dospělý muž, zatímco jeho sestra prochází příběhem, aniž by ji zub času jakkoli poznamenal... Celkový dojem: 55 %. (15.01.2014)

Tohle má k pohádce daleko. Kromě draka/nedraka a Májovy schopnosti vycítit (a později přitáhnout) zlato zde není prakticky nic "nadpřirozeného". A i tenhle "čuch na prachy" lze považovat za jistou parafrázi. O to víc nutno zdůraznit žánry takříkajíc v druhém sledu: sociální drama, historická freska, postapo survival, psychologické podobenství. Vše s hmatatelným ruským rukopisem. Hloubku bezradnosti a beznaděje ze ztráty smyslu života po shledání sourozenců dokáže svou působivostí přebít jen morová epidemie. Hutné, působivé, strašidelné... Ke komentáři gudaulina nutno podotknout, že i Marta zestárne, jen to na ní není tak patrné. (26.10.2017)

Tohle je pohádka, jak má být . Žádná selanka z cukrové vaty, ale drsný horor bez jednoznačného potrestání zla a odměnění dobra. Přes lehkou naději v závěru si dívka zároveň bolestně uvědomí, že během putování ztratila mnohem víc, než na konci pouti našla. ___ Pohádky vždy bývaly temný sen o našich utajených touhách a všudypřítomném zlu. A tahle je jedna z nejlepších, které to dokázaly i na filmovém plátně. A po několika ukázkách z youtube dodnes ---- bez ohledu na chatrné triky ---- mrazí hereckými výkony, líbezně smutnou hudbou a příběhem.___OBSAHUJE KOUSEK DĚJE. Scénu, kdy Orlando začne vesele tančit v lese, aby uklidnil divku poté, co unikli z morem zasaženého města a uprostřed legračního tance a smichu padne umírající k zemi - tak to je dodnes pro mě jedna z nejsilnějších filmových scén. Oddaná láska mezi ním a dívkou je o to drásavější, že je nenaplněná a vlastně i nenaplnitelná. Jediné, co je jim /ne/přáno je, když si dívka v lese lehne na místo vypálené po jeho těle. Už není kam snad výš nebo hlouběji jít. v lásce, která nedostala šanci na projevení se. ____A pro toho, kdo se nebojí ruštiny, je tu: http://victu.clan.su/news/2009-03-28-6424 (17.07.2011)

Tato pohádka byla pro mě dlouhou dobu velkou neznámou - pamatoval jsem si jen útržky z dětství, ale nemohl jsem dlouho vypátrat co to bylo za pohádku. Po dlouhých letech jsem zjistil, že je to právě tato pohádka a měl jsem možnost ji opět shlédnout. Většina takových nostalgických znovushlédnutí končí zklamáním, avšak tato ponurá pohádka je pravým opakem. Má nádherný, dojemný konec (nikoliv happy end skotačení) a ze všech kladů filmu bych vybral tři nejvýraznější - herecké výkony, ponurost a hudba. (05.12.2010)

Skutečně zdařilý pohádkový příběh, odehrávající se většinou v temných středověkých kulisách, o síle odvahy, přátelství a nezlomné vytrvalosti dívky Marty na dramatické cestě za nalezením bratříčka. Skvělá výprava, hudba a tradiční ruská poetika dělají z Pohádky o putování nevšední a nádhernou podívanou. Natáčelo se zčásti i v Čechách: ke konci filmu, když Marta nalezne již dospělého Maye, jehož sídlem je východočeský hrad Kost. Dále "letecký pohled" na Český ráj a jeho dominantu - Trosky. (06.03.2012)