Pink Flamingos
Pink Flamingos
Režie:
John WatersScénář:
John WatersKamera:
John WatersHrají:
Divine, David Lochary, Edith Massey, Mary Vivian Pearce, Mink Stole, Danny Mills, John Waters, Vincent Peranio, Van Smith, Cookie Mueller, Jack Walsh (více)Obsahy(2)
V karavanu, kde v baltimorském podsvětí žije notoricky známá Divine, byste bydlet nechtěli. A čert vem, že tam kromě téhle makabrózní figurky žije také její hipíkovský syn Crackers a přes křeslo přetékající tunová matka Edie. Divine se totiž ne náhodou honosí titulem „královna oplzlosti“. Jen potkat ji by vás mohlo stát obsah vašeho žaludku, nedej bože s ní rovnou promluvit. A co je nejhorší, právě se odkudsi vynořila vydařená rodinka Marbleových, jež se rozhodla o korunku pro nejnechutnější osobu na planetě srdnatě zabojovat. Začíná šílená série zvrácenosti, odpornosti a nevkusu, která i divákům pražského festivalu Týden otrlého diváka zmrazila krev v žilách, a velmi hlasitě položila otázku, kam až by si měl režisér ve svých filmech dovolit zajít. Každopádně John Waters zašel nejdál, jak jen to bylo možné. A při tvorbě komedie Pink Flamingos, jež je určena jen skutečně srdnatému obecenstvu, se evidentně dobře bavil. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (169)
nostalgický odpad* Zdejší trailer mi pomohl oživit vzpomínky na tuhle hrůzu, kterou jsem kdysi zhlédl a kupodivu má dnes už kultovní charakter (viz. 1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE). Naštěstí nemám potřebu si ji opakovat, abych to všechno prožíval znovu. Co taky čekat od filmu, kde se soutěží o to, kdo bude víc odpornější či nechutnější? Doba hippies asi těmto nezávislým dílkům přála a našla u nich i obdiv, jak vidím u některých místních volnomyšlenkářských a otrlých diváků. Je to každého věc a asi to má i nějaký smysl, který mi jaksi uniká. Za mě však palec míří jasně dolů. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 0 /// CASTING: 0 (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu novému a omezujícímu pravidlu pro recenze (podrobné vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA ()
Hodně jsem se bavil, do doby než došlo na týrání zvířat. Film jsem okamžitě přerušil a obratem se ho zbavil. Že padne i takové tabu, jsem opravdu nečekal. Teď vím, že nejsem dost otrlý pro tento snímek. A stydím se. Ne za svůj soucit, ale za domýšlivost, se kterou jsem tento film vyhledal. On to vlastně není film, nýbrž odpad. A Waters není umělec, ale zločinec. 0% ()
Poznam uz talianskeho chlivaka Joe D´Amata, japonske uchylne osipane Kodzi Siraisi a Takasi Miike, no a uz Ganeshazial aj Johna Watersa. Dyvyne je hnus sam osebe, film je nudny, priemerny a uchylarny zas dostali dostatok priestoru, no ale ja uchylarny nenavidim, a to tak, ze velmi : 5 % ()
Je mi jasné, že ve své době v USA to musel být opravdu kult a že tam asi nikdo do té doby nic odvážnějšího a úchylnějšího nenatočil, ale řekněte mi, co na tom mám v současnosti adorovat a živit ten kult dál? Vzhledem k tomu, že za tu dobu vznikla už hromada úchylnějších a hnusnějších filmů a že už v době vzniku Růžových plameňáků v Evropě existovaly zvrácenější projekty, které dokonce byly i o 10-12 let starší! Tady navíc než se člověk dočká něčeho hnusného, musí se pronudit hromadou vyprázdněných dialogů o ničem, naprosto příšerných hereckých projevů a místy nekončící uřvaností. Je jasné, že se to má brát s nadhledem a že to chtělo jen šokovat, ale nejvtipnější na celém filmu mi přišel fakt, že to je jeden z těch filmů, ve kterých si diváci můžou najít co chcou, i když to v tom vůbec není a na základě vlastního pocitu tvrdit, jak hlubokomyslný art to je... i když to v tom vůbec není. Můžete v tom vidět alegorii na společnost, varování před lidskou zvráceností nebo undergroundovou podporu všeho, co společnost považuje za nemorální a nepřijatelné... prostě spousty interpretací, které si mnohdy vzájemně odporují. A přitom Watersovi šlo jen šokovat, což je dost poznat především v závěru, kde je strašně hrdý na to, jak se mu z toho stal půlnoční film a jak zvláštní reakce od diváků dostával. Dvě hvězdy tomu dám rád, ale víc ani ťuk. Na svou dobu to totiž stačilo, ale teď mám pocit, že už to značně zestárlo a to hlavně kvůli tomu, že to v sobě nemá nic navíc. 2* ()
Ať už k tomuto filmu řeknu cokoliv, nic nedokáže zcela popsat co to vlastně je. Je to především proto, že druhý podobný film byste hledali jen těžko. Je to zkrátka unikát. Jedno je však jisté - něco tak neskutečně úchylného, slizkého, morbidního a zároveň podivně humorného jen tak neuvidíte. Už samotná Divine, nejodpornější osoba na světě, by na celý film stačila klidně sama, ale i ostatní postavy jsou jak z jiného světa, ať už se jedná o jejího perverzního syna Crackerse nebo manželé Marblovi, kteří mají taky pár zajímavých úchylek. Příběh samotný je jednoduchý - Divine se s Marblovými předhání v tom, kdo je větší nechuťák. A tak se dočkáme poštovního balíčku obsahujícího hovno, incestní felace, řitního akrobata a mnoha jiných prasáren. A já sama musím uznat, že se mi u toho občas zvedl kufr. Ale je to zábava od začátku do konce, nevšední zážitek a něco, co mi jen tak z hlavy nezmizí. ()
4 hvězdy za tu parádní provokaci, za kostýmy a přehršel naprosto vylízanejch a nechutnejch nápadů, co jsem zfilmovaný vážně ještě neviděla. Konec konců to byla celkem sranda, ale nic co bych musela vidět dvakrát. Kdyby se všechny ty prasárny zasadily do pořádnýho příběhu, mělo to nějakej drive, tak bych křičela hurá, mám novej oblíbenej film... Každopádně si jdu pustit dokument I am Divine, protože tenhle perverzní komik mě fakt bavil a chci vědět víc :) ()
Tak to je dílko, které nemá ve světě filmu obdoby. Takhle jsem se dlouho nezasmál. Někomu se to může zdát drsný, ale je to originální. Slabším povahám ale nedoporučuju. ()
PROZRAZOVANI / "SPOILERY" Jsou rit, pyj, radne chlupata vagina, pohled na roztristenou hlavu a psi lejno skutecne odporne? Ne. Vesmes se jedna jen o casti tela ktere maji (temer :) ) vsechna zvirata. Psi lejno je mozna plne cerviku a breberek ale tam to konci. Takze se ted ted samoucelne ptam. Kdyz uslisis """pink""" a tyto veci prestanou byt takzvane zvracene je tu alespon nejaky humor? Ne. Kdyz nepocitam 1) scenu se znasilnenim zivou(?) slepici, 2) olizovani nabytku a 3) uber-tlustou matkou co v detske ohradce pojida vajicka. Takze jich tam je asi jako zapachu v sumavach po uprdnuti v mori. Takze muzu zapomenout na matejskou zvracenosti a zajimave napady zvracene kadenci kulometu z horske drahy? Ano Dost lidem se to libilo. Nekteri to dokonce prohlasovali za vrchol. Treba hnusu, zvracenosti a tak podobne.Ne.Zajimavy scenar? Zajimave zahrane? Zajimave cokoli? Ne.. Ne. Pokud tedy nepocitam 1) pekne zahrane znasilneni slepici a 2) "olizovani slymejse".Ne. Pouhopouha snaha o senzaci DOT US ....................... Resizeruv komentar. Nejspis se u toho bavil. Aspon nekdo ;) . A srovnavat to s Andaluskym psem je namiste! Andalusky pes je, ci si pamatuji, totiz le menu v surrealisticke restauraci! ()
Lacině vyhlížející dekadentní zvrácenost, která ve svých nejvíce šokujících momentech vyvolává konstantní smích. Jedinečný zážitek. Divine je královna. ()
Pink Flamingos jsou slavní hlavně jako brutálně exploitační jízda šokujících zvráceností. To je nepochybně pravda, ale často se zapomíná na to, že pod rouškou tohoto béčkovýho trashe se skrývá emanipační manifest americkýho hnutí za LGBT práva a naprosto unikátní zeitgeist 70. let. Pink Flamingos jsou esencí rebelství proti morálním autoritám a ultimátní vztyčenej prostředník všem společenským konvencím. A jako takoví jsou (bohužel) stejně aktuální dneska jako byli před 50 lety. Protože takhle nějak si samozvaní strážci tzv. tradičních hodnot dodneška představují, že vypadá svět LGBT+ lidí. A Waters si ty jejich strachy přivlastnil, vzal do extrému, a tím je odzbrojil a rozcupoval na cucky. Všem tradičním hodnotám se Waters vysmívá a staví je na hlavu povýšením oplzlosti na nejvyšší ctnost a zdroj společenského uznání. A v ikonické Babs Johnson dal Waters LGBT komunitě unikátní nasranou superhrdinku, která ztělesňuje duch Stonewallu. Stejně jako queer lidi se už nechtějí dál skrývat, nechat se šikanovat a ponižovat, stejně jako rok po Stonewallu poprvé šli hrdě do ulic, drželi se za ruce a líbali na veřejnosti, jde Divine se svojí tzv. zvráceností hrdě do světa, naprosto od nikoho si nenechá srát na hlavu a s každým, kdo jí zkříží cestu, udělá doslova rychlej proces. Žerte hovna!, řve Divine do médií svoje politické přesvědčení a všichni marginalizovaní můžou řvát s ním. A zatímco puritánům praskají všechny cévky, já u toho i u desáté projekce slzím smíchy. ()
Je tam aspoň příjemná hudba a občas dost zajímavej střih. ()
Nevím co si o téhle nechutnosti mám myslet. ()
Recenze na tento film se většinou dají shrnout do několika málo slov: "Je to hrozně nechutný, ale je to sranda." Já bych spíš řekl:"Je to naprostej úchylnej humus a sranda to neni ani trochu." Divím se, že Waterse někdo nesejmul jako jeho kolegu Pasoliniho. ()
Exploze oplzlé zvrácenosti v té nejkrystaličtější podobě. Odvážné, zábavné, notně zhovadilé a svým způsobem roztomilé. Tyto rodinné komedie můžu. ()
Toto není film na romantický večer. Tedy, doufám, že pro většinu lidí ne. Nicméně jako exkurze za hranice lidské fantazie funguje perfektně. Toporné herectví, zběsilý střih a nenavazující záběry perfektně dokreslují uvřískané dialogy a celé by to mělo být na odpad, ale dává to smysl, je tu parádní hudba a po chvíli se prostě zdá, že to takhle má být. Neskutečný a veskrze neopakovatelný film. ()
Tak zvrhlý až odporný snímek snad neumím ani zhodnotit. ()
„Obrazová demonstrace špatného vkusu.“ I tak lze na skandální Růžové plameňáky režiséra Johna Waterse jednou větou nahlížet. Film byl natočen se skutečnými lidmi, kteří na plátně předvádějí skutečné věci. Přesně v tom tkví přitažlivost Růžových plameňáků pro ty, kteří je považují za přitažlivé. Skoro jakoby tahle vlastnost zajišťovala filmu jistý druh vykoupení. Pokud by byly všechny ty nechutnosti pouze simulované, šlo by tím spíše o zvrácenou dekadenci. Avšak tím, že jde o reálné lidi a nikoliv herce, získává film zvláštní nádech ujetého dokumentu. Člověk v sobě úplně cítí nutkavé pokušení film chválit (byť neochotně), jen proto, aby okolí dokázal jak moc má silný žaludek. Já tomuto pokušení klidně odolám, což ovšem neznamená, že bych Růžovým plameňákům nepřál jejich zasloužené místo ve světě kinematografie. Máme tu soupeření dvou klanů o titul „Nejzvrhlejších lidí na světě“. Na jedné straně šílený transvestita Barbs, jeho duševně chorá matka v dětské postýlce, její syn, co do sexu s ženami zapojuje i drůbež a matčin milenec, který synka rád pozoruje při sexu s ženami a slepicemi. Na druhé straně stojí manželé Marbleovi, kteří unášejí mladé hippies dívky, ty pak spoutají v temné kobce a jejich věrný komorník je následně oplodní. Proč? Aby manželé mohly narozené děti prodávat lesbickým párům a získanými penězi podporovat pornoprůmysl a distribuci heroinu. Všechny detaily nám film samozřejmě ukazuje a ano, když jedna postava začne pojídat psí lejno, můžeme si být jisti, že jde o lejno skutečné. Růžový plameňáci útočí na tu část naší psychiky, v níž se stále skrývá duše praštěného teenagera, který se v pondělí ráno ve škole musí pochlubit svým kamarádům, co že to o víkendu zase viděl za zvrácenost. Film se nedá hodnotit běžnými měřítky kvality. Jediné, co můžete udělat je vzít film jako holý „fakt“ a s tímto „faktem“ naložit po svém. ()
100% tvorčia voľnosť je tu viditeľná ako málokde inde, takisto ako radosť z točenia úchylného filmu podľa scenára napísaného pod vplyvom marihuany. Waters dokonca prizná, že v jednej scéne ani on sám nevie o čom je. Nespočet zvrátených a úchylných momentov, podaných ale veľmi simpaticky a úprimne, nie vykalkulovane a nasilu ako napríklad v Human Centipede, robia z toho filmu veľmi podarenú podívanú. Taktiež dlhé, stupídne dialógy a monológy, kde namiesto strihu je použitý len zoom na postavy, majú tiež svoje čaro. Jednoducho treba vidieť, ale ako film v kruhu rodinnom na sobotný večer, to neodporúčam. Nemuselo by to dobre dopadnúť:) ()
Priznavam sa, toto je prvy film, ktory som zvladol pozerat "az" 36 minut... ()
Režisér diváka víta komediálnou hudbou. Horšieho rozprávača si režisér nemohol vybrať, ale to bol asi jeho zámer. Horší pracovný pohovor sa nedá vidieť, asi ani tupšia mama. Amatérska kamera kombinovaná s chytľavým soundtrackom je vrcholom formy tohto kúsku. Herci s najotrasnejším makeupom a príšerne dizajnovanými okuliarmi vytvárajú dojem nesympatickosti, ktorý je vylepšený komediálnou kamerou, ktorá zvýrazňuje zlé psychické vlastnosti charakterov postáv. Prehliadka nechutností je veru zaujímavá, obchod s deťmi; hovädzina v miestach, čo by nemala byť; odhalenie sa v parku pred ženami; najlenivejší zásah polície v hranom filme na svete. Našťastie to veľakrát zachraňuje vtipný podtón. Geniálne, priam divadelné výstupy ako z Hamleta and nechutnými situáciami s dynamickou kamerou skvele vytvárajú jedinečnú atmosféru. Aj inak nechutné zábery tu vedia rozosmiať. Párty je neuveriteľná. Ak si myslíte, že Vás prekvapila scéna v nej, počkajte si na tie ďalšie. Pozoruhodný kúsok kinematografie, u ktorého si neviem predstaviť remake. Ale ak Baltimore, radšej mladší The Wire. ()