Odpolední láska

„Přišla jsem dřív, abych vám řekla, že později nepřijdu“. Wilderova odpověď na Wylerovy Prázdniny v Římě. Více konverzační, více sentimentální, ale se stejně kouzelnou Audrey Hepburnouvou v hlavní ženské roli. Jejím mužským partnerem byl výrazně starší Gary Copper, muž ze západu, který uměl být v pravé poledne na tom pravém místě a kterému komediálněji laděná role rovněž prospívá. Úvodní monolog, typický snad pro všechny Wilderovy filmy, nás blíže seznamuje s prostředím, do kterého bude následující romantický příběh situovaný. Není to Řím, nýbrž – snad ještě romantičtější – Paříž, kde se dokonce i existencialisté milují. Pařížské exteriéry však reprezentuje všehovšudy ta Eiffelovka v pozadí, jinak dostávají prostor jenom americké interiéry a lehkou rukou psané dialogy. Wilder opět řeší svá oblíbené témata, to znamená manželství, nevěru, lásku, které není přáno… co je však sympatické, náruživost nekritizuje, pouze si ji vybírá jako ideální výchozí bod pro mnoho komických situací. Zde jde ale stejně více o vztah dvou lidí a o výkony dvou vynikajících herců, než o smršť vtipů. V několika scénách, nejlépe v té „pijácké“, pak byla výborně využita čardášová muzika, obstarávána skupinkou domnělých cikánů. 80% (14.08.2007)

To by  nebyly vánoční prázdniny, abych si nepustil film s Audrey. Vidíte, už Prázdniny v Římě jsem viděl poprvé   na Štědrý den 2018, Snídaně u Tiffanyho s bytovými  párty  a snovým Moon river   jsem drtil na Vánoce 2019 (minutu ticha za ty časy).....a drtím Audrey  i sny o bytových večírcích o svátkách furt. Není to krásná, není to vánoční zpráva? Já myslím, že ano.   My Fair Lady jsem tedy na ČT na Boží hod nestíhal (ani Deštivý den v New Yorku), a reprízu jsem předevčírem zaspal, protože jsem spal (:D). a pak  večer si nic s Audrey zase nepouštěl, protože byl Panter (:D). Ale teď to v rámci predsilvestrovskeho filmového maratonu konečně vyšlo! Dobová atmosféra je krásná, Audrey opět naprosto kouzelná..A já načnul a zunkal vynikající darovaný likér,  takže na konec mě film naprosto chytnul, i když mě vůbec nechytnul starý a nevýrazný Gary Cooper. Skoro bych si ho nevšiml.  Až pak když jsem si přetáčel některé scény jsem postřehl, že i on sem tam uhodí  nějákou pěknou hlášku. Kdyby se pokusila příjít ve čtyři, taky bych se pokusil nebýt ztracená existence.   Pravda, těžko se mi všimalo někoho než Audrey, která myslím v tomto dosahuje vrcholu svého éterična. Třeba ty pohyby po návratu domu u dvéří jsou úchvatné. Ale  i tak jsem se dokázal trochu identifikovat s chudákem Michelem, kterému se natírá sako, zato Tristana a Isoldu dokáže docenit daleko lépe než já (kéž bych byl alespoň Michel.)    Coopera předčil  i Bogart z loni viděné  příbuzné Sabriny, ale oba tyto filmy jsou především esencí Wilderova talentu vytvořit příjemnou dobovou atmosféru a kouzla Audrey. Z Odpolední láskou jsem zažil opravdu nezapomenutelně krásné předsilvestrovské odpoledne,  takže je jenom škoda, že hlavní dvojka není jen  o trochu přirozenější. To pak z toho mohla z toho být  teprve krásná Wilderovská popelka a další pětihvězda.  Ale i tak jsem z toho sentimentální.  A ať nežeru, mě neznámý Maurice Chevalier coby úsměvavý tatínek detektiv byl taky super. (30.12.2022)

Už jen samotná premisa mi moc romantická nepřišla. Starý obšourník dostane chuť na mladé maso, které mu ochotně chce vběhnout do náruče - a potom bude co? Romantický sex ve čtyřech? Cestování po metropolích, kde mladá holka bude milionáři dělat stafáž? A ani Audrey mi tady moc nesedí. Nejspíše proto, že má hrát zamilovanou husu, blbou až na půdu, že do takového vztahu vůbec leze. Chápu - miluje červenou knihovnu a za dva týdny vřelé lásky by obětovala i taťku a poslední úspory, ale jako poselství romantické komedie mi to přijde krapet přes čáru. Navíc ty dialogy jsou špatné. Tam, kde v Šarádě probíhá neustálé inteligentní špičkování, tak tady jsou jen klišé věty o ničem. A když jsem u té Šarády - Cary Grant měl v tom filmu sex appeal a s Audrey se skvěle doplňovali - téhle dvojici nevěřím nějakou velkou lásku ani za mák. A navíc je to utahané a dlouhé, vždyť jen na první seznámení film vyplýtvá 40 minut! (27.02.2020)

Wilder v sobě nezapřel nasáklost vídeňskou kulturou a lásku k pařížské. Samozřejmě, že film je labutí písní na minulou éru komediálního filmu a Kristiánem Billyho (včetně syžetu) s jemnou ironií, snesl bych více směřování k frašce, aspoň v clairovském duchu, ale pijácká scéna, kde Cooper posílá cikánské cimbálovce pitivo a je zdeptán (při poslechu na magnetofon zaznamenané odpovědí) Audrey, je dokonalá. On vůbec Wilder rozuměl vídeňské muzice - nejen vinárenské, ale i Haydnovi, koneckonců i proto špílce Wagnerovi (kterého samozřejmě nemohl mít rád i z toho nejjednoduššího důvodu, který člověka napadne). (17.12.2012)

Plynulá, inteligentní, mistrně natočená romantická komedie, taková, na jakou jsem u Billyho Wildera zvyklý. Postarší elegán Gary Cooper jako lehkomyslný svůdník a krásná, mladá, upřímná Audrey Hepburn tvoří pár k pohledání a ten, komu by vadil jistý věkový rozdíl, by si měl uvědomit, že právě o něj tu šlo. Spousta výborných vtípků umně prokvétajících celým snímkem spolu s místy skutečně krásnou romantickou atmosférou je hlavní devizou tohoto více než příjemného snímku. A závěrečný happyend - moc krásný, bez něj by byl film o něco melancholičtější, ale zase by nám asi u závěrečných titulků úsměv nevydržel na rtech. (29.06.2006)