Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dva vážení nositelé oscarových nominací za Sunset Boulevard (1950) – herec William Holden a režisér Billy Wilder – se o tři roky později znovu sešli ve strhujícím dramatu z 2. světové války Stalag 17. Výsledkem byla další nominace za nejlepší režii pro Wildera (jeho čtvrtá) a Oscar za nejlepší herecký výkon pro Holdena. Holden vytvořil postavu cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona,vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, který tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton? Role velitele tábora je výjimečně ujal slavný producent a režisér Otto Preminger, herec Robert Strauss získal oscarovou nominaci za postavu "Zvířete". (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (124)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vojnová komorná dráma so skupinovým hrdinom, ktorá nemá príliš hutný dej, ale bez problémov si vystačí s otázkou "kto je medzi väzňami krysa". Podozrivých je viac a ako to už chodí, tak sa názory väčšiny menia a spôsob, akým jeden z mužov zistí, kde je pes zakopaný, prekvapí. Ide skôr o sondu do psychiky a chovania mužov v uzavretej skupine, než o film snažiaci sa o vysoké tempo. Komediálny prvok sem prináša Otto Preminger ako veliteľ tábora a do určitej miery poľudšťuje aj druhú stranu. Osobne by som ale privítal väčší fokus na prípravu úteku počas celého sujetu. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Billy Wilder, Edwin Blum .. Další výborný příběh (resp. jeden z prvních výrazných) z řádky lehce idealizovaných pobytů v zajateckém táboře za druhé světové války a další skvělý snímek, který svým tvůrčím umem zaštiťuje mistr Billy Wilder. Citlivě vyvážené roviny jak komediálního rázu, tak dramatického. Tato snaha o odlehčení až absurdní pobavení však nemusí sednou každému a zajisté dosti nekoresponduje s převážně tvrdými poměry v takových táborech. Já se ovšem perfektně bavil a tuto snahu kvituji s povděkem. Heil Wilder 90%. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Většina lidí to neví, já jsem do jen tušil, ale pan Wilder si tím byl jistý - v zajateckém táboře za války může být sranda. A proč by nemohla být? Vždyť na práci toho moc není a trocha lumpáren vždy lépe ukrátí čas než sledování hnilobného procesu rozkládajícího se postelového dřeva. Tohle svižné kličkování mezi dramatickými okamžiky a humornými historkami z lágru zkrátka je podle mého gusta. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Střízlivě řečeno, měl jsem si radši znovu pustit Byt. Můj oblíbený režisér exceloval napříč mnoha žánry a tady si stanovil velice ambiciózní cíl - natočit veselohru ze zajateckého tábora, aby se přitom neztratila sílu výpovědi. Což o to, Švandrlík, respektive Zdeněk Sirový a Roberto Benigni mi ukázali, že podobný námět zpracovat jde a výsledek může být skvělý v obou rovinách. Tady ale nefunguje ani jedna. Kousky které Američané provádějí nebohým Němcům skoro sklouzávají do parodie. Za to by je každý nacistický velitel s trochou sebeúcty dávno poslal do kárného tábora. Naproti tomu dramatická linie je dlouho nezřetelná a pořádně projevila se až skoro na konci. Alespoň Holden zahrál jak je jeho standard, čili výborně. Takže nakonec s odřenýma ušima za tři. ()

Wiliem 

všechny recenze uživatele

Film z prostředí zajateckého tábora za druhé světové války. Film který se řekl bych až příliš snaží dělat z Američanů ty nejinteligentnější, nevyzrálejší, nejzkušenější a nejodvážnější na úkor Němců, z kterých dělá na druhou stranu naprosté idioty neschopné ničeho, toto mi prostě hodně vadilo. Těžko říct jak tento film brát, pokud ale jako komedii, no moc do smíchu mi nebylo. William Holden je asi jediný který mě tam opravdu zaujal, jinak ve všech směrech docela zklamání. 60%. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (16)

  • Studio Paramount požadovalo, že aby film měl komerční úspěch v Západním Německu, bylo by lepší, aby stráže byli spíše Poláci než Němci. To Wilder odmítal, protože jeho matka a nevlastní otec zahynuli v koncentračním táboře. (Kulmon)
  • Titulní píseň „When Johnny Comes Marching Home“ je lidovou pochodovou protiválečnou písní z doby občanské války. Jejím obsahem je volání po návratu domů. Stejnou píseň později použil Stanley Kubrick k satirickému podbarvení několika scén ve filmu Dr. Divnoláska. (GilEstel)

Reklama

Reklama