Wednesday

Takže je definitívne jasné, že neviem pozerať seriály. Za mńa rovnaký shit ako Mando alebo Stranger Things. Totálne rozťahané, lacno vyzerajúce a navyše nepochopili v čom je sila konceptu originálu a hlavne titulnej postavy. Čaro Adamsovcov fungovalo na ich výnimočnosti v realistickom svete, čo sa zasadením do nadprirodzeného svta stráca a Wednesday bola cool ako decko. 99% teenagerov sa správa podobne. Škoda. Tešil som sa. A po filmárskej stránkeje Burton úplne v prdeli. Jedine scéna s cellom na streche je krásna. 5/10 Videné 4 časti a dokukám to iba kvôli dcére (pred ktorou musím hrať nadšenie :) ) (30.11.2022)

Jakkoli Wednesday zdánlivě vychází z universa Addamsovy rodiny, svým narativem bohudík stojí tak trochu bokem, takže i pro ty, které zmiňovaná legendární fantasy šílenost v dětství minula, může mít Wednesday plnou hodnotu. A rozhodně ji můžu doporučit všem, kdo mají i nemají obecně rádi fantasy. Wednesday sice v lecčems nezapře burtonovskou specifičnost, na druhé straně ale úspěšně balancuje na hraně normálnosti a Addamsovy rodiny tak, jak ji známe. Stojí na pomezí mezi fantasy hororem a cynickou teenage komedií a z obojího si vypůjčuje a kombinuje mnohé prvky, čímž se stává dílem velmi pestrým a líbivým. Každopádně v obou žánrech exceluje a tuhle nonstop hru s náladou si neskrytě užívá. Kdo ještě exceluje, je Jenna Ortega, která je pro mě osobně největším hereckým objevem od Millie Bobby Brown a pro tuhle roli se doslova narodila, její mimika je naprosto fascinující. Ani další casting ale nezůstává pozadu, což je něco, v čem zkrátka Netflix na poli seriálovém nemá konkurenci a tady to jen potvrzuje. Možná překvapí, že příběh není vycucaný z prstu, vykradený z historie a vlastně ani neparazituje na značce, naopak je originální, poutavý a v kombinaci s geniálním soundtrackem (navíc v dech beroucí interpretaci Ortegy na cello, kterou dlouho nedostanu z hlavy) a dalšími zmiňovanými i nezmíněnými aspekty tvoří celek jednoznačně kandidující na seriálovou novinku roku. (29.11.2022)

Tim Burton je definitivně vyčerpanej a po jeho kdysi tak ikonickym i pověstnym gotickym stylu není ve Wednesday ani vidu, ani slechu. Adamsova rodina byla pohřbena tím nejrutinnějším a nejlínějším scénářem, ve kterym je hlavní postava – vzhledem ke svojí jinakosti – vražena na speciální školu „čar a kouzel“. Celý to young adult pojetí bere příběhu jakoukoli atmosféru, jakoukoli vážnost a dokonce pohřbívá i všechny snahy o černej humor – ten sám o sobě  občas funguje jenom díky samotný Wednesday, kterou si Jenna Ortega neskutečně užívá (zbytek obsazení je jeden velkej omyl). Do toho Elfman fidlá svoje orchestry stejně nudně, jako Burton režíruje. Wednesday je generická, předvídatelná, prosluněná a překvapivě barevná nepohádka s vyumělkovanou stylizací pro nikoho, postrádající originalitu i snahu o skvělou show. Je proto dost divný, že nejenže má seriál tak vysoký hodnocení, ale především to, že se na něj docela dobře kouká - všem záporům navzdory. (28.11.2022)

Jennu Ortegu jsem si už před časem zamiloval v seriálu You, takže už jenom kvůli ní jsem to chtěl vidět (dalším lákadlem je pak samozřejmě jméno Tima Burtona, byť ten už mě dnes rozhodně tak nebere jako kdysi; možná též stojí za zmínku, že jsem zcela nedotčený jak původním seriálem z 60. let, tak Sonnenfeldovými komediemi z 90. let). A musím říct, že mě fakt bavila snad v každém záběru a koukat na ni je prostě čistá radost - neuvěřitelný herecký talent! Z herců se mi ještě líbila Christina Ricci a Emma Myers, jinak mi zbytek castu přišel dost katastrofální a vyvolával ve mně silnou averzi. Navíc mi to celé přišlo strašně teenagerské, s povrchním a předvídatelným dějem, a i když mě to celkem bavilo, za nic světoborného to rozhodně nepovažuji, a v bídné produkci Netflixu je to jen lehký závan něčeho trochu lepšího. (09.12.2022)

"Vrána k vráně sedá, exota si hledá." V Addamsově rodině jsem vyrůstal a i díky nim ze mě je to, co je, čili hravá dablzrůda. Byl to láskyplný svět černočerného humoru a té správně morbidní rodinné pohody, tak trochu jinak žijících milých monster. Třicet let uteklo jak černá voda a najednou... mám příležitost ukázat, jak mladého ducha mám a že umím jít s dobou. Nebudu srovnávat, ohrnovat nos či lopatou kopat seriálu hrob, to nechám tuctům csfd ptakopysků, uskladněných ve skříni, v pytlích vedle strýčka Nick-Nacka. Já si budu pochvalovat. Že je Wednesday osamělá morbiďačka, která by možná chtěla... a ve své zasmušilosti je děsně šik a sexy. Že její, scenáristy opuštěný (a nemučený) bráška Pugsley je utajený levoboček Benicia Del Tora (ty oči, ta mimika) a že Morticia má nový pohled, tajnosnubný i ostrý jak Zorrův kord. Že i všichni ostatní (lykantropické koťátko... vaúúú), ruku v Ruce či dráp v chapadlu, důstojně kráčejí v morbidních stopách svých předchůdců. Až na jednoho.  Ano, mluvím o tom obscénním orangutanovi, čili Luisi Guzmánovi. Ach jo. Původní Gomez Addams byl temný aristokrat, gentleman každým coulem. Vážně bylo nutné jeho postavu takhle zprasit, takovým žoviálně se pitvořícím hňupem? Myslím, že i casting u nás v Plzni, mezi bezďáckýma květákama nebo v zoo, v pavilonu opic, by dopadl líp. Nemohu jinak, odebírám hrst hlíny a jen čtyři hážu na rakev. (14.02.2023)