Miluj svého robota

Tie najzaujímavejšie myšlienky prichádzajú až v samotnom závere a ak by bol aj zvyšok filmu tak inšpirujúci, mohlo ísť určite o lepšie dielo. V Miluj svojho robota absentuje výraznejší konflikt, len tak pohodovo plynie a my sa nemáme vlastne o nikoho či o nič báť. Čo samozrejme nemusí byť na škodu, keď si chcete oddýchnuť a popritom si zafilozofovať nad tým, či by práve toto mohlo byť riešenie ľudskej samoty. Chýbal mi taktiež aspoň náznak sci-fi atmosféry, čo neznamená, že tu musia byť prítomné dosiaľ neexistujúce mrakodrapy a stroje, avšak niečo pridané navyše k onej civilnosti by som privítal ako príjemné osvieženie. Her ako príklad tu už spomínaný v tomto smere bol, tak ho netreba pripomínať, čo som aj tak práve urobil. (18.12.2023)

„Neúspěšný pokus o komunikaci je důležitý pro kalibraci algoritmu na tvou osobu. Zprvu budu dělat a říkat věci, co budeš odmítat, ale tyto chyby budou postupně ubývat. Brzy bude úspěšnost mých výroků a činů mnohem vyšší. Brzy bude každý výstřel trefa.“ Jenže zatím Tom střílí slepými a silně skeptická až odmítavá Alma mu to dává pěkně sežrat…Lidské emoce jsou komplikované. Zvlášť ty ženské, ehm. S těmi může mít problémy i jinak dokonale naprogramovaný robot. A taky výtečně zahraný, Stevensovi jeho roli opravdu věříte. Mezi ním a Eggert člověk cítí chemii, i když je jejich vztah založený na odmítání a neporozumění. V každém případě jsem se dobře pobavil a mnohokrát se zasmál. A ačkoliv se to převážně tváří jako odlehčená „romanťárna“, ten posmutnělý akcent snímek posouvá zase trochu jinam. Závěr je možná až příliš doslovný, přesto to uvědomění si reality…má něco do sebe. Za mě solidní 4*. „O tomhle sní 93 % německých žen.“ - „Určitě víš, ve které skupině jsem.“ - „V těch 7 %?“ - „Jak jsi to tak rychle vypočítal?“ (29.09.2023)

Vidieť v tomto filme len romantiku by bolo chybné a zjednodušené. Príbeh ponúka všetky jemné nuansy a odtiene ľudskej povahy, zvykov a samotného vnútra. Je to v kontraste s humanoidom a jeho logických vysvetlení rôznych záležitostí, ktoré síce ako ľudia vieme pomenovať, ale vlastným egoizmom a neúprimnosťou sa tomu bránime, lebo nechceme poznať pravdu a už vôbec nie o sebe. Film neponúka odpovede, ale naliehavo nastoľuje otázku, či sa aj v medziľudských vzťahoch chceme spoliehať na robotov ako vedomú náhradu za človeka. (02.01.2023)

Nejdřív ho nechce, ale musí být spolu. Pak zjistí, že je jí s ním dobře a že ho vlastně miluje. Pak se nepohodnou, odloučí se od sebe, aby se pak onedlouho znovu setkali a prohodili si pár otřepaných větiček typu „Není to něco, čemu se říká láska?“ a po melancholickém záchvěvů duší si pomyslně opět padli do náruče. *** Dějově zcela tuctový romantický film je ozvláštněn akorát netradičním sci-fi prvkem, kdežto hlavní mužský hrdina je robot, ale jinak je to pořád tuctový romantický film plný klišé. Film má v sobě mnoho zdařilých kamerových záběrů, díky čemuž se mu o to lépe daří hrát si na něco hlubokého a k závěru tuto hru pak naplno podtrhne vytrousením několika mouder tím nejjednoduchším způsobem. V první polovině, kdy se ještě daří občas diváka zaujmout kromě kamery a půvabu hlavní herečky i vtipem, jsem doufal, že snad z filmu zůstane do konce alespoň lepší průměr, ale ke konci jsem se čím dál ukrutněji v kině nudil na to, abych dal alespoň ty 3 hvězdičky. Navíc na komedii to má na můj vkus neskutečně vleklé tempo a celý film plyne bez silnější atmosféry. Pár scén (např. ta s Tomem uprostřed jelenů) se mi líbilo, ale ve výsledku zklamání, zvlášť když jsem zjistil, že to natočila režisérka, od níž se mi její předchozí film Před ranními červánky ze života Stefana Zweiga hodně líbil. Krásný plakát sliboval mnohem větší zážitek.. [45%] (20.10.2021)

I když by se mohlo zdát, že tvůrci předběhli dobu; dnes je téma UI vs člověk víc než aktuální, není to tak úplně pravda. Jakožto velký fanda sci-fi, odkojenec knih o robotech I. Asimova, ale třeba i Philipa K. Dicka, mám velmi vyhraněnou představu o tenké linii mezi člověčenstvím a binárstvím. A při vší úctě...je velmi vzdáleno tomu, jak to vidí většina ženských autorek sci-fi příběhů. Ale to ničemu nevadí. Ostatně tento film je prezentovaný jako komedie...jenže Braslavsky/Schrader, ten komický potenciál nevyužily. Ne dost, aby to odvedlo pozornost od poněkud plytkého vyhranění se vůči možnosti, vyměnit UI za partnera. Je to velmi chatrný a naivní příběh jak o UI, tak o lidech. Resp. o ženě, která je příliš pragmatická a současně lidská, než aby spadla do pasti. Nedočkáte se žádného filozofování, žádných otřepaných narážek ve stylu...když ženám nerozumí polovina populace, jak by mohli roboti... . Na druhou stranu není marné sledovat, jak se v Almě pere strach ze samoty s obavou před závislostí na stroji, který ji o všechny strachy připraví. Přesto. Na téma láska vs vědomí UI jsem viděl příliš dobrých filmů, než abych Miluj svého robota bral jinak, než jako slabý manifest jedné spisovatelky. Maren Eggert je pěkná ženská, Dan Stevens si své odvedl...výsledek jistě není průšvih. Ale cílovkou jsou tady snad jen ženy, které o UI v této souvislosti nepřemýšlely, nebo neviděly kousky jako, Ona, Humans, Lepší než my, Blade runner 2049, Westworld, A.I. Umělá inteligence...mohl bych tady vypsat dalších deset titulů, které vás o UI přimějí přemýšlet. Miluj svého robota, je vedle nich šestáková červená knihovna...ovšem bez pikantnějších scén. (22.07.2023)