Idi i smotri
Choď a pozeraj sa
Come and See
Come and See
Režie:
Elem KlimovKamera:
Alexej RodionovHrají:
Alexej Kravčenko, Olga Mironova, Ljubomiras Laucevičius, Vladas Bagdonas, Jüri Lumiste, Vasilij Domračev, Adolf Hitler (a.z.), Viktor Lorenc (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (481)
Nejdříve divák trpí při sledování útrap mladého Fljory prodchnutých symbolikou a pak se najednou ocitne v pekle. V opravdovém pekle. Je tu jistá podobnost s filmem Katyň, tam se také celou dobu jen nastavoval děj vatou a konec vám vystřelil mozek z lebky. Jenže tady ten ‘konec’ trvá celou poslední třetinu filmu a roztrhá vás na kousky. ()
Ikony a švábi. Takhle kdosi shrnul charakteristiku ruského venkova na začátku 20. století. Tento produkt gorbačovské glasnosti s pozoruhodnou, až skoro čechovovskou objektivitou ukazuje, jak mnoho z těch „ikon a švábů“ zbývalo ještě za Stalina a v době německé okupace. Je to dílo naturalistické a protiválečné, protiněmecké, hodně silné, ale to už řekli a napsali mnozí, i zde. Já bych doporučil jeden postranní pohled: zkusme si při sledování tohoto filmu všímat a domýšlet, kolik mizérie, bídy a surovosti do tohoto kraje přinesla válka, a do jaké míry byly jejím obyvatelům vlastní i bez německého přispění. Ne, nemíním zpochybňovat nebo umenšovat německé zločiny, nabízím jen doplňující pohled, protože tento film je mimo jiné vzácný právě tím, že jej vůbec umožňuje. --- Těžko říct, kolik z toho bych postřehl, kdybych předtím vydatně nečetl Čechova a Gorkého. Tihle realisté jsou pro pochopení „duše ruského lidu“ nenahraditelní a pověry o její laskavosti drtí na prach. --- Před rokem mi vyprávěl jeden gymnazista, jak celé třídě položil provokativní otázku: čí okupaci by v případě nezbytí dali přednost, ruské nebo americké? Většina třídy včetně učitelky (angličtiny!) by volila ruskou, americkou dva, ostatní odmítli o věci přemýšlet. Hrůznější zprávu jsem už dlouho dlouho neslyšel. ()
Proměna čtrnáctiletého chlapce v depresivně psychicky zoufalou lidskou trosku je na plátně opravdu zničující. Díky všem záběrům snímaných ruční kamerou si připadáte jakoby jste vše prožívali přímo v centru dění, je to silně autentické. Události, které se zde odehrávají jsou jedny z nejbestiálnějších, které se za druhé světové války udály. Zajímavě je použitá i hudba, kdy slyšíme jen různé ruchy a ambietní hukot, prostřídané vážnou muzikou od Johanna Strausse a W.A.Mozarta, zejména jeho Requiem v závěrečných obrazech má pekelnou sílu! Mimo finální masakr mě uhranula scéna, ve které se Fljora s Glašou brodí až po krk bažinou a to vše v jednom dlouhém záběru, právě doprovozeným zpomaleným samplem Straussového valčíku, podobně, jak stejný motiv použil Zdeněk Liška ve Vláčilovém mega opusu Adelheid (že by náhodná shoda, nebo pocta?). Silný snímek o tragédii lidství. ()
8/10 Hutny pribeh bez prikras z beloruskeho venkova za 2.svetove valky. Podobne jako v Ivanovu detstvi je hlavnim protagonistou nactilety chlapec, ktery v prubehu nekolika malo dnu za otresnych okolnosti dospeje. Z chlapeckeho poblouzneni romantickymi predstavami o valce ho postupne vyleci pobyt v partyzanskem tabore, prvni laska, vyhlazena vesnice a konfrontace s nemecko-beloruskou armadou. V tomto zrychlenem dospivani hrdina se postupne transformuje v vyzilou lidskou trosku, ktera se pod tihou vsech nove nabytych zkusenosti hrouti. Kamera snima temer vse z pohledu hlavniho hrdiny vcetne vnimani zvuku ve chvilich castcne hluchoty, takze i depresivni hudeni dokresleni ma zvysenou pusobivost. Dobre sceny: navrat do rodneho domu, krava na poli, horici kostel ()
Hodně sugestivní film z druhé světové. Žádné velké bitvy a hrdinní vojáci, ale realita války v Bělorusku. Opravdu humus. ()
Niektoré momenty boli silné, mrazivé, hrôzostrašné, zachytávali vojnu v tom najkrutejšom realistickom jadre. Herecké výkony boli neskutočné. Všetkým postavám som tú prázdnosť, apatiu, strach, nenávisť veril. Ide viac o psychologickú sondu ktorá zachytáva psychický rozklad jednotlivca. Hoci tieto mnou spomenuté superlatívy nie sú vôbec prehnané, snímka má neskutočne pomalé tempo. Poetické črty neskrýva a v dlhých záberoch staticky okupuje priestor a šetrí strihmi. Tu mi to nesadlo a v niektorých pasážach som sa trocha nudil. Preto 3.5*. ()
Nemám ráda brutální scény, ale více méně jen ty bezúčelné. Válečné filmy ráda mám a v rámci nich mi brutalita nevadí. Bez ní válečný film natočit nelze a je to věčné memento pro ty, kteří to nezažili. Válka je vůl. Věřím tomu, že takto to opravdu v druhé světové válce v Rusku bylo. Jen nevím jestli když to vím, jsem to musela vidět, podobně jako když vím že Krista bičovali a ukřižovali nemusím vidět jak to dělali na vlastní oči. Začátek mi připomínal všechny ty ruské válečné filmy, které jsem jako dítě povinně viděla v kině. ( Všichni stále zpívají, někam jdou, aniž se ví kam, jsou zmatení, divák je též zmatený, je mlha a obzvášťě dívky jsou úplně mimo, říkají nesmysly a pak se objímají břízky). Od scény v domě, kdy jen bzučí mouchy, člověk ví, že blízko je něco strašného a vlastně nic není vidět, která byla skvělá, se už jen kupí hrůzy. Závěr se střílením do Hitlerova obrazu vlastně nese jediné psychologické poselství filmu. Vše začíná u dětí. A dobrý člověk nemůže jen tak zabít dítě. I když ví, že je to masový vrah. ()
Evropské válečné filmy jsou podle mého názoru prostě jiné než americké. Hned z několika důvodů jsem ráda, že jsem Jdi a dívej se viděla. Za prvé jsem si doplnila filmové vzdělání, sovětskému/ruskému filmu se jinak příliš nevěnuji. Viděla jsem dílo nijak neprotežované, ale o to působivější. Trochu mi to připomínalo Evropu, Evropu nebo Na západní frontě klid. Mladý hrdina, to je důvod ke zneklidnění. Syrovost, drsnost přidá na atmosféře i vašem zážitku. Není to líbivé, jenže je to tak pravdivé. Poslední scény jsou skvělé. ()
Klimovův film je vysoce ceněný i historiky a dokumentaristy zabývajícími se "nacistickými zločiny na východě" jako poměrně přesná rekonstrukce toho, co se tehdy v Bělorusku dělo. Na tomto pozadí bledne odsun Němců z "Československa", bez něhož by asi už nebylo ani žádné "Česko", nálet na Drážďany, jehož účelem byla pouze redukce civilního obyvatelstva (viz třeba Ladislav Mňačko: Noční rozhovor) a další "cílené přehmaty" v tomto smyslu. Pozn.: DaViD´82 ***, který nemá o filmu valné mínění navrhuje rádoby vtipně název filmu "bdi a dívej se" (zřejmě ve smyslu "neusni přitom"), dobrá, proč ne, ale to to neplatí pro Fjodora, to platí hlavně pro nás, neplatí pro tehdy, platí hlavně pro dnes. ()
ocenenia : MFF Moskva 1985 - 1. cena, Cena FIPRESCI ◘◘◘◘ Triumf magického realizmu. Pozn.: neviem prečo mnohým vadí prvá polovica, veď je skvelá (fľora drhnúci obrovský čierny kotol, bombardovanie v lese, piskot v ušiach, poetické ale aj "hororové" zachytenie lesa, ...) ()
Zdrvujúce predstavenie (ne)schopnosti ľudskej psychiky vyrovnávať sa s čistokrvnou krutosťou. Obraz Fliora imaginárne pomstiaceho sa všetkému utrpeniu, ktoré ho okradlo o niekoľko rokov života sa vám vpáli do pamete a boli by ste radšej keby tej spomienky nebolo. Aj keď citujem Colonela Kurtza:"It's impossible for words to describe. But is necessary to those who do not know, what horror means. Horror." 4,5* ()
Vsechno je to o detech, detmi to vzdy zacina, a kdyby Fljora dokazal zabit obraz Hitlera jako male dite, nebyl by o nic lepsi nez sami fasisti. A navic je vse natoceno tak paralizujicne, s hudbou na pozadi, ktera ma do libivych tonu setsakra daleko, ze tenhle zazitek z hlavy jen tak nevymazu. Tohle je srovnatelne snad jen s Valecnici. A jeste ne dost dobre. ()
Obžaloba války na sovětský způsob. Jistá propaganda je z tohoto filmu cítit (partyzánská gloriola - jejich shovívavé a čestné chování vůči zajatcům, kolaborantům - vesničan s krávou...). Když nad tímto ale člověk přivře oči, musí vidět nesporné kvality a obrovský emocionální náboj. který tento film má. Tak působivý a hrůzný film o válce jsem dosud neviděl. Navíc tento snímek má vše - kromě zmíněného emocionálního náboje má bombastické efekty, výpravu, herecké výkony, smysl pro detail (vojenská výzbroj např.). Navíc film je natočen mimořádně akčně, kamera je neustále v pohybu a člověk je v centru dění. V centru utrpení, bolesti a lidského zoufalství, které zažívá chlapec Fljora. Jeho útěk z vesnice přes bažiny a hořící kostel...tyto 2 scény mi v hlavě zůstanou hodně dlouho. Parádní film, na který se (za dlouho:-) velmi rád podívám znovu. ()
Zvláštní dramaticko - poetický, divně psychologický film. Ukazuje nám silně subjektivní pohled na věc... Fljora - hlavní postava - je ublíženější, než všichni ostatní kolem, ač těm se dějou stejný věci, on jako jedinej se chová už od začátku tak jako celkem "zhrouceně". Zaujalo mě pár blbostí - láhev padající z letadla má zvuk jako padající bomba? Nechápu snad 1/3 dialogů z filmu - prostě nechápu... Ono to vlastně nemá ani žádný nosný děj, a nedozvíme se nic o žádné z postav - což je možná záměr, já nevím... Předpokládám tak nějaký odhalení jakýsi univerzální pravdy, která mi ale není na dosah. Druhá polovina filmu je alespoň naléhavější, než začátek... Co je ale vysloveně hloupý, je fotka zvrásčenýho hlavního hrdiny na obalu placky... Od začátku tak čekáme až mu maskéři přidělaj ty vrásky na čele, pod očima, odbarvěj vlasy... a to mi asi dost vadilo. Seděl jsem a díval se... a byl rád, že to skončilo... Líbila se mi ruční kamera... a to je asi to jediné, co na filmu vysloveně oceňuju. Neříkám, že zobrazované události nejsou strašné... ale film to příliš dobrý není... Tvrdost a naláhavost zobrazovaného je jedna věc a zpracování druhá... ()
to som si ja blbec zase nabehol... hodinu som cakal kym sa zacne daco diat... vravim si uz to musi prist. A ono nie... ono nic. Dostal som len pohlady, bociana, prijebane ruske ksichty, dalsie pohlady a dej nedavajuci zmysel. Nasrat na tieto hlbokomyselne sracky. ()
Surovy realismus. Zadne mydlove navonene bublinky v Defiance. ()
Naprosto přeceněný film, opět jsem se nechal zlákat vysokým hodnocením a komentáři jako nejdepresivnější film apod. Zbytečně zdlouhavé a nudné záběry na debilní ksichty, snaha natočit vypovýdající film o hrůzách války tu sice je, ale nesmělo by to být v sovětské produkci. Jako celek film neodsuzuji, má to něco do sebe, jen by to muselo být zfilmované lépe. ()
Děsivé scény jsou skutečně děsivé, v bažině nebo při popravě nacistů člověk vážně nedýchá, ale nějak se mnou nerezonovala ta lehká stylizace pološílených hulákajících Bělorusů. Já o tom filmu nic nečetl, nevím, která bije, ale ty pateticky přestřelené monology k děcku schovanému ve křoví nebo k měsíci jsou mi takhle bez kontextu záhadou. Takže asi "Něco si o tom filmu přečti, jdi a dívej se." ()
Vacsinu sovietskej produkcie, ktora sla za normalizacie v kinach spolocnost ignorovala. Ovsem, naslo sa par vynimiek, a tato Idi i smatri je jedna z nich. Silna tematika, brutalne sceny a drsne dialogy. Ako minus by sa mohlo uviest to, ze film siel pekne po chuti sudruhov, ale to je vec tolerancie. 100 % ()
Ošklivé a těžké období, které by prožít nikdo z nás nechtěl. Z dítěte po starou lidskou trosku během velmi krátké doby. Perfektně natočeno a herecky ztvárněno, ale film je alespoň pro mě více depresivní než napínavý. Osobně dávám přednost více akci a méně protahování děje. Ale každého zaujme něco jiného. ()