Idi i smotri
Choď a pozeraj sa
Come and See
Come and See
Režie:
Elem KlimovKamera:
Alexej RodionovHrají:
Alexej Kravčenko, Olga Mironova, Ljubomiras Laucevičius, Vladas Bagdonas, Jüri Lumiste, Vasilij Domračev, Adolf Hitler (a.z.), Viktor Lorenc (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (481)
Šílené. I přesto, obraz událostí, jež by z pamětí lidí vymizet neměly. K těmto zvráceným lidským činům není nikdy daleko, stačí mít jen příležitost. Široko daleko totiž není nikdo, kdo by řekl STOP! Tak proč nedat průchod svým sadistickým choutkám, schován ve skupině podobně zvrácených spolubojovníků. Ani dnes se tohoto obrazu lidstvo jen tak nezbaví, naopak, i když pro dnešního člověka jsou některé zde vyobrazené situace či dialogy doslova nepochopitelné. Samozřejmě, uchovat si v tomto prostředí zdravý rozum, je otázkou přežití. Účinnou zbraní může být i jistá dávka cynismu (maketa Hitlera). Nabízí se zde také klasická otázka viny, jeden pouze plnil rozkazy, druhý se obětí ani nedotkl, nikoho nikdy nezabil. Tato podivná obhajoba byl vlastně jediný argument, který u soudu nacističtí váleční zločinci měli. Toto je příběh zcela neznámých lidí, kdesi na východě Evropy, kterým se jejich domov proměnil v krajinu bez soudce, v zemi, kudy prochází apokalypsa...převážně lidských hodnot. Vše fantasticky zrežírováno, podbarveno sugestivními tóny, ze začátku vyobrazeno dokonce i poeticky, až abstraktně. Režisér nás niterně seznamuje s postavami a hlavně s jejich emocemi, což není pro citlivého a vnímavého diváka vůbec jednoduché (to je zřejmě zde zmiňovaná nuda - u některých konkrétních uživatelů mě toto tvrzení doslova zklamalo). Pro mě celkově bezchybně, i když rozhodně jeden z nejdrastičtějších filmů, které jsem kdy viděl...a tím nemyslím kaluže krve či létající končetiny. ()
Tak jsem si dal další film, kterej už nějakej ten rok odkládám. A jde o hodně silnej a depresivní film. Vše pěkně vystihl ve svým komentáři uživatel Douglas. Drama o chlapci, kterej se vlivem války mění k nepoznání a citlivýho chlapce nakonec zůstane jen emocionálně vyprázdněná skořápka. Na závěr jen dodám pro ty co neviděli: Jdi a (po)dívej se. ()
Ked' som videl plagát k filmu, tak som si pomyslel, že čo to je za starca na ňom... Neuveriteľné, ako sa hrôzy vojny poznačia na ksichtoch ľudí! Brutálne! ()
Jeden z filmů, které se nebojí prezentovat válku a zejména vyhlazovací procesy tím nejsyrovějším a nejdepresivnějším způsobem. Hodnotné umělecké dílo a zatracená síla s několika mistrovskými scénami, kterou od dokonalosti dělí jen prostříhání některých nezáživných pasáží. 80 - 90 % ()
Ústřední postavou je dospívající chlapec, jenž o probíhající válce neví, stejně jako divák, téměř nic – pouze to, že „přichází Němci“ a musí přežít. Zcela chybí globální válečná perspektiva, pouze jsme jeho očima svědky hrůz způsobených procházející válkou, které ho postupně přeměňují z lidské bytosti v třesoucí se pytel masa. A po zhlédnutí filmu se mu ani nelze příliš divit, místy jde o opravdu psychotický zážitek. Všude špína, ztrhané obličeje, šílené výrazy a brilantní práce se zvukem, která náramně posiluje pocit přímé účasti a ztotožnení se s hlavním „hrdinou“. Po výbuchu bomby snad několik minut všechno přehlušuje pískot, ve zvucích prostředí (dunění, řev ptáků) se často ztrácejí hlasy okolních postav… A nádherná klasická hudba. Film je to hodně brutální, ale ve své naturalističnosti naprosto přirozený a hlavně dobře promyšlený, nejde o prvoplánový sled násilných a šokujících scén. Kašle na pseudohumanitu a vzletné řeči, ale jedním několikavteřinovým záběrem dokáže říct víc, než o co se Spielberg marně snažil desítky minut. Název opravdu trefně vystihuje obsah – jdi a dívej se. ()
[9/10] (Belarusfilm, Mosfilm, Sovexportfilm) (Barevný /// Scénář: Ales Adamovič, Elem Klimov /// Kamera: Alexej Rodionov /// Hudba: Oleg Jančenko /// Nepůvodní hudba: W. A. Mozart, R. Wagner) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
V centru dění filmu se nachází mladý běloruský chlapec Fljora, který velmi záhy po počátečním nadšení pramenícího z přijetí do partyzánského odboje dojde krutého vystřízlivění a ve stále intenzivnějších a krutějších epizodách začne objevovat pravé hrůzy války. Díky silné subjektivizaci onu krutost intenzivně prožívá i samotný divák a sám za sebe mohu konstatovat, že Jdi a dívej se je snad nejdepresivnějším, nejsyrovějším a nejtemnějším filmem o válce, jaký jsem kdy viděl. Filmové formě zde dominuje sofistikovaná práce s kamerou, ať už se jedná o množství frontálních záběrů na postavy, které v polodetailech a detailech hledí přímo do kamery, hlediskové záběry, nebo o dlouhé, nepřerušované záběry natáčené ze steadycamu. Snad nejlepší sovětský film, co jsem doposud viděl. ()
Choď a pozeraj sa bude pre každého diváka, ktorý si o ňom vopred na základe informácií alebo iných vojnových filmov niečo myslí, úplne iný. On je totiž tak zvláštny, že ho ťažko opisovať a nemá to zmysel, "choďte a pozrite si" ho. Tak ale aspoň sa o niečo pokúsim. Má súdržnú atmosféru, čiže v mojich očiach tým pádom nemôže byť nudný, celý sa odohráva v nejakom zvláštnom šere a vidíme okrem prírody sem tam nejakú budovu, explicitné násilie v zmysle pozerania sa na upaľovaných alebo strieľaných ľudí absentuje, stačí vidieť mŕtve telo, alebo vedieť, čo sa odohráva vnútri budovy. Kamera je častokrát subjektívna a veľa sa hýbe, postavy sa tvária ako nadrogované, čo je samozrejme asi jediný uveriteľný stav, v akom sa človek uprostred vojny môže nachádzať. Stále ale ani z týchto poznámok neviete, aký je to film. No a bacha na to, že ak máte v hlave zafixovaný internacionálny štýl tohoto žánru ako predpoklad toho, ako daný film musí vyzerať, tak Klimov vás poriadne zaskočí. Piata hviezda za Mozartovu Lacrymosu. Väčší kontrast medzi krásnym ľudským výtvorom a jeho najväčšieho zverstva si predstaviť neviem. ()
Přehlídka hnusu, která člověku připomíná, jak se vlastně máme v současné meziválečné situaci dobře. Člověku mrazí v zádech, když si představí podmínky, v jakých muselo tehdejší obyvatelstvo přežívat, či bojovat o holé přežití. Jediná výtka z mé strany tak míří k českému dabingu, neboť se mi nepodařilo koupit film v originálním jazyce. Takže fakt, že malé holčičky dabuje muž s evidentně přiškrcenýma koulema tedy nelze považovat za vadu snímku jako takového. Opravdu velmi vydařený kousek filmařiny. Moc se mi líbila cesta, kterou si filmaři zvolili. Podávat příběh formou chlapce, který byl v podstatně donucen vstoupit do armády, byl velmi dobrý nápad. Na něm pak divák vidí úplně nejlépe, kterak ho cesta nelítostnou dobou poznamenala. Vůbec mi nevadil ani pozvolný rozjezd, který je jediným úsekem, kde má divák šanci zalapat po dechu. Poté už následuje čiré násilí a scénka s vypálením běloruské vesnice se mi zřejmě na dlouho vryje do paměti. ()
Konečne sa mi podarilo vidieť film, na ktorý som dlho čakal. Už som si zvykol, že čím dlhšie čakám na nejaký film, tým väčšie sú moje očakávania a tým je aj pravdepodobnejšie, že nebudú naplnené. Klimov nakrútil veľký film a hrozných dejinných udalostiach. Veľký film najmä z filmárskeho hľadiska, keď používané postupy robia z neho takmer študijný materiál. Preto ma prekvapilo, že u niektorých záberov bola prepísknutá ich dĺžka a na práci s komparzom boli zreteľné nedorozumenia. Jedno zabitie je vraždou, tisícka štatistikou. Ani sa nečudujem, že vlečenie hlavnej ženskej postavy ľahostajným Nemcom po blate bolo pre mňa silnejším zážitkom, než upálenie dedinčanov v kostole. V každom prípade považujem Klimovov film za mimoriadny a prelomový, pretože sa v podmienkach rúcajúceho sa sovietskeho impéria dokázal pozrieť na vojnové udalosti prostredníctvom hrôz, ktoré so sebou prináša a bez povinnej heroizácie. ()
hitler bol svina a fasizmus jeden velky smradlavy bordel. tento film poukazuje prave na tieto odporne a zhubne choroby spolocnosti. vsetko je to obalene do velmi krutej podoby, dost realistickej na to, aby ste mali depresie este dalsi tyzden po skonceni filmu. hlavny hrdina celi v priebehu par hodin zmene- z nevinnej destkej duse sa dostava do polohy vojnou zniceneho partizana. velmi smutny prerod. a toto sa naozaj dialo. humus. aspon v podobe tohto filmu dostalo 628 dedin v bielorusku urcity prejav sklopenej ucty. ()
Jeden z filmů, na který jsem tak dlouho narážel, až jsem si ho koupil a jednou se mi hodil a zaujal mou pozornost a ejhle, zaujal mě. Sice si nemůžu pomoci a často vidím jak scény vznikaly, že je to celé i hrozná šaškárna, neb vše je jen hrané, proto se tomuhle říká i hraný film, ale tu a tam se mi daří představit si sebe na tom či onom postu, kdybych byl, což taky má film s člověkem udělat, tedy jak bych se asi zachoval, kdyby se to stalo mě? Film je pro lidi a o lidech a podobně jako kniha, tak by měl v člověku i evokovat představu co by dělal, kdyby se to či ono stalo jemu... ()
Drazí uživatelé. Žánrů máme pár desítek a vkus každého z nás je individuální. Máte chuť na válečný film? Dobře. Okuste tedy např. tyto opusy Stalingrad ,Nejdelší den, Štvanci. Máte-li však chuť na přírodopisný film, pak právě Jdi a dívej se je ta správná volba. Vzhledem k takové hromadě pozitivních ohlasů a komentářů tipu: "Brutální, depresivní, naturalistické, jeden z nejrealističtějších válečných filmů všech dob" byla má očekávání velká. Výsledek? Myslím, že kdybych se věnoval počítání listů na stromě, udělal bych nejen něco užitečnějšího, ale hlavně bych se více bavil. Během projekce jsem si myslel, že scénář psal orangutan, který prodělal lobotomii, ale on na něm spolupracoval někdo mnohem horší. Ano na scénáři se bohužel podílel i pan Klimov, takže mi připravil příšerný zážitek nejen jako režisér, ale i jako scénárista. První rozhovor Florji s dívkou je dost možná jeden z nejhorších dialogů, co jsem kdy viděl. Nudnější válečný film snad neexistuje. U podobně "záživných" filmů se modlím k Bohu, aby to skončilo. Toto je první film, u kterého byly mé modlitby vyslyšeny. Po necelých dvou hodinách se DVD seklo a film konečně skončil, tudíž hvězdičkové hodnocení si odpustím a nejsem si zcela jist, jestli by bylo hvězdičkové. ()
Myslím si, že Fljora aj oľutoval, že sa pozeral, lebo to čo sa dialo v Bielorusku bol pekný hnus. Kravčenko podal fantastický výkon, chválim aj výpravu, hudbu ... celkovo spracovanie. Bohužiaľ prvá hodina filmu celkom nuda. ()
Výborné a psychicky hodně náročné válečné drama, které zůstane v hlavě hodně dlouho po shlédnutí hlavně díky dokonale zvárněné atmosféře a skvělému hlavnímu hrdinovi, který si musel při natačení projít peklem. ()
Celý čas som čakal na ten silný moment, kedy si človek povie, že toto sa vydarilo, takto sa poukazuje na hrôzy vojny. Ale on nikdy neprišiel, väčšie hrôzy už uvidíme v obyčajnom dokumente. Inak je to dlhá sovietska psycho zlátanina, kde sa asi stokrát vystrelí zo samopaľov, prechádza sa bažinami a na záver, aby sa nepovedalo, pridali aj archívne reálne zábery prehrávané pospiatku, ktoré jediné majú aspoň nejakú hodnotu. ()
Jedna z nejzásadnějších výpovědí o 2. světové válce vůbec. "Dívat se" spolu s hrdinou snímku na všechna zvěrstva, jichž je svědkem je mnohdy nad síly diváka - a přesto jde jen o zobrazení válečné reality nahlížené bez růžových brýlí. Film kladoucí důraz především na utrpení civilního obyvatelstva stojí na hereckém výkonu nejen hlavního představitele a na dokonalém zachycení atmosféry běloruských lesů a bažin, zejména díky osobité kameře. ()
Filmový ekvivalent Nabarveného ptáčete od Kosińského. Zážitek, který je ve své zrůdnosti natolik působivý, že si ho nejspíš už nikdy nezopakujete… ()
14-ročný sovietsky maľčik Fljora Gajšun nájde v piesku pušku, a myslí si, že je teraz veľký hrdina, ktorého partizánsky oddiel v lesoch Bieloruska privíta s otvorenou náručou, že im bude užitočný, aby SPOLU-lynčoval hitlerovcov, ale namiesto toho, ho nechajú trčať v tábore spolu s dievčaťom Glašou, keď sa s ňou i onedlho vracia domov za mamou a sestrami v domnení, že sú v poriadku, alebo poprípade sa ešte môžu skrývať na neďalekom ostrovčeku, kadiaľ vedie močaristá, kľukatá trasa... Bohužiaľ, už nie sú medzi nami, väčšina, mnohí z dediny sú mŕtvi, ako všivaví hlodavci. Tadiaľto cesta vôbec nevedie, ale kade vlastne, keď títo zbesilí lotri z Waffen SS a tzv. Einsatzgruppen systematicky likvidujú (vypaľujú) jednu obec za druhou, akoby sa vôbec nechumelilo, čo je definícia : Taktiky spálenej zeme, keď len v tejto situovanej krajine takto učinia vo viac, ako v 600 prípadoch... A či chce, alebo nechce, hlavná postava sa ocitne v „nesprávny čas na nesprávnom mieste” , že bude priamým účastníkom šialeného zájazdu, aký by nechcel zažiť ani vo svojej najhoršej nočnej more, ale žiaľ táto doba bola obdobím nekontrolovateľného hororu v priamom prenose. Zdesený Fljora sa takto ocitne v jednej dedine, kde už majú s obyvateľmi svoje zámery, ako sa s nimi vysporiadať... ? Mužov, ženy a deti naženú do dreveného kostola, ktorý zapália, pričom na samú chvíľu sa medzi týmito nešťastníkmi ocitne i on sám, ale cez malé okienko vylezie von, aby mal najlepší výhľad z prvej rady. Ako sa hovorí : „I na psa príde mráz” , partizáni si to čochvíľa vybavia s plieničmi, keď sa už blíži legendárna Fljorova streľba do Führerovho portrétu, kde s pomocou fascinujúcej montáže archívnych, dokumentárnych záberov sa vraciam naspäť, až k samotnému narodeniu DIKTÁTORA, ktorý ak by sa vôbec nenarodil, alebo by ho prinajlepšom zastrelili v 1. svetovej vojne, tak by k tomuto nemuselo nikdy dôjsť ? _ Všetko sú to rečnícke otázky, hypotézy, ale o tom nie je táto naturalistická, filmová realita, ktorá človeka počas dvoch a pol hodiny absolútne nepustí zo zveráka, potom ho len tak vypluvne, a to s takým skľučujúcim pocitom, až je takmer poznačený... ? Pre každého to určite nie je stráviteľné, ale režisér Klimov sa čo najviac snažil zachytiť (nakrútiť) pravdu, ktorá je až nepríjemná, ale extrémne pravdivá (hrôzostrašná), že sa tomu nechce veriť, čo je schopný urobiť človek človeku ? Oni zrejme nemali ani chrbtovú kosť, keď páchali zverstvá najhrubšieho zrna. Žiadny iný film sa nevyrovná tejto verzii, ktorá je až príliš dokumentaristicky spracovaná, akoby ste sa s Fljorom ocitli v centre epicentra na vlastnej koži a za to vďačím najmä ucelenému hereckému výkonu Alexeja Kravčenka, bravúrnej, ručnej DP Alexeja Rodionova, či aj samotnej réžii Elema Klimova, alebo dynamickému zvuku... Idi i smotri považujem za najprecíznejší kinematografický počin na túto tému. ()
Jsem velice vděčný svému zákazníkovi, panu Petru Žákovi, že mi film zapůjčil, ale podruhé už ho vidět nechci. Tento syrově drsný (proti)válečný film jsem rozdýchával ještě hodně dlouho. ()