Jaroslav Vízner

Aktualizace prosím obměnit :-)

Hercem chtěl být už od mládí z kádrových důvodů však nebyl přijat na DAMU, takže nakonec vystudoval v roce 1956 Vyšší průmyslovou školu strojnickou, obor lodě. Po návratu z vojny nastoupil na místo asistenta produkce a režie u Krátkého filmu. V roce 1958 účinkoval krátkou dobu v Semaforu, odkud se vydal na hereckou pouť po oblastních divadlech v Uherském Hradišti, Českém Těšíně a Kladně.V roce 1962 jej  angažoval Jan Grossman do pražského Divadla Na zábradlí, kde působil, až do svého odchodu do Švýcarska v listopadu 1968.

Je druhým ze čtyř bratrů, Vlastimil umírá ve věku dvanácti let. Vladimír byl kameraman, umírá v roce 1985 a nejznámější Oldřich je herec. Svou filmovou kariéru začal Jaroslav  v roce 1962 hlavní rolí ve filmu Život bez kytary. V šedesátých letech pak následovaly filmy Handlíři, Obraz, Úplně vyřízený chlap a dětmi milovaná série detektivek s Martinem, kde hraje vyšetřovatele, byly to filmy: Martin a devět bláznů, Martin a červené sklíčko, U telefonu Martin, Volejte Martina.

Ve Švýcarsku nachází v roce 1968 svůj nový domov. Pracuje jako programový ředitel Ženevské televize, jako režisér i herec a přednáší na vysoké škole Dramatických umění.

V roce 2001 se vrací do Česka. Jeho poslední film je prozatím Edith Piaf. Bydlí na Kokoříně opomenut českými filmaři. Dcera Veronika Víznerová je ilustrátorkou knížek pro děti.

Po stránce herecké se mi moc líbil. Hlavně v těch detektivních příbězích jako Martin. Nechápu proč mu nabídli tak málo hereckých obsazení. :-(