Zajímavosti (17)
Roland Klick: Srdce je hladový lovec (2013)
- Roland Klick během dvaceti let natočil šest celovečerních filmů a pak se prostě z filmové branže vytratil. Přesto, nebo možná částečně právě proto se stal v rámci německé kinematografie legendou. Klickův věhlas neuvadl ani po konci jeho režijní kariéry, naopak ještě sílil, mimo jiné díky aktivitám distribuční společnosti Filmgalerie 451, která se specializuje na autorské osobnosti německojazyčného filmu stojící mimo střední proudy komerce i artu. Prostřednictvím jejích VHS a posléze DVD objevovaly Klicka další generace filmových nadšenců i kritiků. Ředitel společnosti Frieder Schlaich již koncem 90. let s Klickem natočil obsáhlý rozhovor, jehož záznam uvedl pod názvem Das Kino des Roland Klick (Film podle Rolanda Klicka, 1997). Na začátku druhé dekády nového tisíciletí, u příležitosti plánovaného remasterování stěžejních Klickových filmů, financoval Schlaich vznik celovečerního dokumentu o režisérovi. Ten měl být pomníkem stárnoucímu autorovi, současně ovšem ukazuje, že je kultovní tvůrce stále při síle. Byť se zařekl, že natáčet už nebude, zdaleka to neznamená, že by nebyl aktivní nebo že by se přestal filmem zaobírat. (Zdroj: Letní filmová škola)
Škytavka (1992)
- Škytavka byla dle Klickových slov silně inspirována jeho tehdejším partnerským vztahem s představitelkou hlavní role Irene Findeisen. (klukluka)
White Star (1983)
- Režisér Roland Klick se v dokumentu Roland Klick: Srdce je hladový lovec (2013) ztotožnil s výrokem, podle něhož je White Star nejlepší špatný film. (klukluka)
My děti ze stanice Zoo (1981)
- Původně měl film režírovat Roland Klick. Po dlouhých přípravách byl však jen 2 týdny před začátkem natáčení vyhozen kvůli neshodám s producentem Berndem Eichingerem. Poté se režie ujal Uli Edel. (Polinecka)
S láskou k vlasti nejdál dojdeš (1976)
- První a nakonec také poslední položka ve filmografii Rolanda Klicka, která vznikla jako komerční žánrová zakázka, měla být začátkem jeho spolupráce s producentem Berndem Eichingerem. Ten chtěl vyrábět ambiciózní komerční projekty, které by německé kinematografii navrátily slávu a mezinárodní věhlas z 20. let 20. století. To se mu posléze také podařilo, když dal vzniknout titulům jako Nekonečný příběh (1984), Jméno růže (1986) či Pád Třetí říše (2004). Od spojení vizionářského Eichingera a osobitého Klicka si mnozí slibovali velkolepou budoucnost a již jejich první projekt velká očekávání stvrdil. Klickovo zpracování brakového studenoválečného románu spisovatele Johannese Maria Simmela vysoce ční nad ostatními adaptacemi jeho populárních předloh, které hojně realizoval žánrový rutinér Alfred Vohrer. Klick ve spolupráci s kameramanem Jostem Vacanem proměnil tuctové vyprávění v dynamický thriller, v němž vyzdvihl morální ambivalentnost rozděleného Berlína. Slibně rozjetá kooperace Eichingera a Klicka se bohužel rozpadla kvůli tvůrčím a osobním neshodám nad podobou jejich připravovaného druhého projektu. Tím měla být adaptace věhlasného autobiografického románu o berlínských nezletilých prostitutkách a prostitutech závislých na heroinu „My děti ze stanice Zoo“, kterou nakonec pro Eichingera realizoval Uli Edel. (Zdroj: Letní filmová škola)
Supermarket (1974)
- Scénář o bezcílnosti ztracené mládeže a odvrácené straně západoněmecké společnosti vytvořil Roland Klick na základě vlastní zkušenosti poté, co na několik let nabídl ve svém bytě přístřeší mladíkovi z ulice. (Zdroj: Letní filmová škola)
Supermarket (1974)
- Klick dle vlastních slov Supermarket koncipoval jako jeden dlouhý útěk, potřeboval tedy kameramana, který s hrdinou dokáže udržet krok. Toho našel ve fototechnickém expertovi Jostu Vacanovi, který pro natáčení vytvořil vlastní gyroskopický systém pro plynulé záběry kamery v pohybu. Vacano své mistrovství dále potvrdil při práci na Ponorce (1981) Wolfganga Petersena i během letité spolupráce s Paulem Verhoevenem na jeho klíčových nizozemských i hollywoodských projektech. (Zdroj: Letní filmová škola)
Supermarket (1974)
- Supermarket ukazuje v nejryzejší podobě klíčové principy Klickova stylu. Filmař pro své postavy hledá ideální aktéry, kteří jsou jejich obrazem, současně do figur zapracovává pečlivě odpozorovaná gesta a osobnostní projevy jejich představitelů. Ti tak nějakou figuru přímo zosobňují, namísto toho, aby se ji pokoušeli zahrát. Režisér nechává herce přirozeně vplout do scény, kterou má do nejmenšího detailu promyšlenou, a až v ideálním momentě dá pokyn k záznamu. Díky této metodě jeho filmy sálají nespoutanou energií a až dokumentární autenticitou. (Zdroj: Letní filmová škola)
Mrtvý bod (1970)
- Mascha Rabben byla v době natáčení Mrtvého bodu přítelkyní režiséra Klicka. (klukluka)
S tváří dítěte (1968)
- Po novinářské projekci Rolanda Klicka pozvané obecenstvo vypískalo. Jediný člověk mu prý tehdy obdivně řekl: „To tedy ale byl film!“ (klukluka)
S tváří dítěte (1968)
- Jediný Klickův film uvedený v tuzemských kinech. (Zdroj: Letní filmová škola)
S tváří dítěte (1968)
- S tváří dítěte svého času vyvolalo velké pobouření u kritiky i podstatné části diváků, ne kvůli samotnému tématu, ale právě pro Klickovo zpracování. Dobové recenze mu vyčítaly, že nezaujímá hodnotící postoj vůči postavě dětského vraha a že nenabízí jednoznačné závěry. Již jeho debut tak ustanovil režisérovu pozici svéhlavého outsidera. Svými autorsky osobitými a současně divácky přitažlivými snímky popuzoval jak souputníky z „mladého německého filmu“ (potažmo posléze „nového německého filmu“), tak vyznavače unifikovaných žánrových produktů. Dnes S tváří dítěte platí za jeden z vyzdvihovaných milníků německé kinematografie. Právě tím, že se neklonil k žádnému z dobových trendů, neztratil nic ze své podnětnosti a výmluvnosti, ačkoli se primárně vztahuje k době západoněmeckého ekonomického zázraku 60. let. (Zdroj: Letní filmová škola)
S tváří dítěte (1968)
- Snímek Klick natáčel v domě svých rodičů. Ne že by tak chtěl zdůraznit autobiografickou linii, scény a pohyby kamery měl ale rozmyšlené právě s ohledem na tamní uspořádání prostoru. (Zdroj: Letní filmová škola)
S tváří dítěte (1968)
- Pro svůj celovečerní debut našel Roland Klick inspiraci v novinových článcích pojednávajících o vzájemně nesouvisejících vraždách spáchaných dětmi. Namísto prvoplánové skandalizace či moralizujícího apelu ovšem divákům předložil komplexně mnohoznačný obraz dobového německého maloměsta. Současně do scénáře promítl reflexi vlastního dospívání a dynamiky domácnosti své rodiny. (Zdroj: Letní filmová škola)
Režisér
| Filmy | |
|---|---|
| 1992 |
Škytavka |
| 1983 |
White Star |
| 1976 |
S láskou k vlasti nejdál dojdeš |
| 1974 |
Supermarket |
| 1970 |
Mrtvý bod |
| 1968 |
S tváří dítěte |
| 1966 |
Jimmy Orpheus |
| Seriály | |
|---|---|
| 1978 |
Drei Damen vom Grill |
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1979 |
Derby Fever USA (TV film) |
| 1962 |
München - Tagebuch eines Studenten |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1965 |
Zwei |
| 1964 |
Ludwig |
| 1963 |
Weihnacht |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1999 |
Otomo |
| 1992 |
Škytavka |
| 1983 |
White Star |
| 1976 |
S láskou k vlasti nejdál dojdeš |
| 1974 |
Supermarket |
| 1970 |
Mrtvý bod |
| 1968 |
S tváří dítěte |
| 1966 |
Jimmy Orpheus |
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1979 |
Derby Fever USA (TV film) |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1965 |
Zwei |
| 1964 |
Ludwig |
| 1963 |
Weihnacht |
Producent
| Filmy | |
|---|---|
| 1983 |
White Star |
| 1970 |
Mrtvý bod |
Skladatel
| Filmy | |
|---|---|
| 1968 |
S tváří dítěte |
| 1966 |
Jimmy Orpheus |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1965 |
Zwei |
| 1964 |
Ludwig |
Střihač
| Filmy | |
|---|---|
| 1992 |
Škytavka |
| 1982 |
Kein Land |
| 1966 |
Jimmy Orpheus |
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1962 |
München - Tagebuch eines Studenten |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1965 |
Zwei |
| 1964 |
Ludwig |
| 1963 |
Weihnacht |
Herec
| Dokumentární | |
|---|---|
| 2022 |
CAN a já |
| 2017 |
Offene Wunde deutscher Film |
| 2016 |
Verfluchte Liebe deutscher Film |
| 2013 |
Roland Klick: Srdce je hladový lovec |
| 2009 |
Wer hat Angst vor Wilhelm Reich? (TV film) |
| 1997 |
Das Kino des Roland Klick (TV film) |
| 1962 |
München - Tagebuch eines Studenten |
Kameraman
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1962 |
München - Tagebuch eines Studenten |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1964 |
Ludwig |
| 1963 |
Weihnacht |