Plangi

"Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina." Filmové komiksové adaptace patří v poslední době mezi mnou vyhledávané filmy, i když jsem v životě krom Kačera Donalda a Rychlých Šípů na komiks na papíře nesáhl. Watchmen jsou především vybočující z řady svých bratrů superhero filmů, a to hlavně tím jak podává obraz svých hrdinů. Zpracování u mě jednoznačně zabodovalo. Na začátku jsem byl hozen do jámy lvové, ale díky množství nerušících flashbacků, osvětlujících způsob jednání postav a pro děj důležité události v minulosti, jsem se z ní dokázal vyhrabat a nechat se strhnout jak výborným příběhem okořeněným otázkou osudu lidstva, tak vizuální stránkou, jež ke svému dobru není tak megalomanská jak u dřívějšího Snyderova opusu 300, ale ušitá přesně Strážcům na míru. Navíc film se nese ve značně syrovém duchu a nebere si servítky s otevřeným podáním brutálnějších scén. Watchmen mne hodně uchvátili a nebojím se je tedy nazvat výtečným dospělým komiksovým filmem. 95%

Wow! Co jsem to vlastně viděl? Uznávám, že jsem hodně nadšený až obluzující atmoškou. Ty moskevské exteriéry dělají celkem dost. Už hůře dopadl ten zbytek. Styl vyprávění byl tak nekonzistentní až to chvílemi vůbec nedávalo smysl. Do toho všeho ty postavy- postavičky, chovající se přesně jako ty videoherní na konzoli Pána Tmy. Na druhou stranu mi zase přišlo, že si tahle blbůstka, připomínající snad všechno akčno-tajemno posledních let z americké produkce, na nic nehrála jako tomu bylo u dvojky a trojky Matrixu a svůj účel splnila. Ovšem pochybuji, že se na Nočnoj Dozor ještě podívám.

Awake je do první třetiny klasická hollywoodská pohádka...nemocný muž čeká na transplantaci srdce, jeho kardiochirurg je zároveň jeho přítelem, dále tu máme jeho přítelkyni, kterou si chce vzít, což si nepřeje jeho autoritativní zazobaná matka. Schémata postav jasné jak facka. Co dál?...ano, najde se dárce, jde pod kudlu, ale co čert nechtěl, anestezie nezabere jak by měla, stále slyší dění kolem sebe a v ději nastane zásadní zvrat. Najednou nikdo není takový jak se na první pohled zdálo. A stejně jako hlavní hrdina, jsem i já bez hnutí nestačil žasnout čehož jsou jeho zdánlivě nejbližší schopni udělat pro nějaký ten milion dolarů a hlavně jak to do sebe všechno nechutně zapadá. Režisér film pojal nepříliš osobitě, ba hrubě řemeslně, ale i tak jsem si to díky skvělému scénáři dosyta užil. Herci...v případě Haydena Christensena nemám co vytknout s ohledem na jeho herecký potenciál, Jessica Alba klasicky otřes. Na závěr snad z filmu plynoucí ponaučení...Není nad to poslechnout vlastní matku.

No, nazvat Sunshine originální dechberoucí podívanou, to bych krapet přestřelil. Dokonce bych si troufl tvrdit, že originality je tu jako šafránu. Ale v konečném důsledku je to vlastně totálně fuk, dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Díkybohu za absenci přehršle patosu a fackujících nesmyslů, tím mi vlastně odpadly rušivé elementy a nic mi nebránilo vychutnat si Sunshine jako jednu z nejlepších žánrovek posledních let.

Začnu nejprve hanou. Poprvé jsem zhlédnul Eragona před třemi léty, tedy v roce jeho uvedení do kin a tehdy jsme se dobrými kamarády rozhodně nestali. Nějak jsem tvůrcům nemohl odpustit tak kravské vybrakování jedné nejmenované velkolepé fantasy trilogie. Nastavit laťku neznamená přece „berte všichni kopírák a jedem podle stejného mustru“. Ale jakožto člověk mající slitování nade vším, co mi zrovna nezpůsobuje žaludeční a jiné potíže (bavíme se stále ve filmové rovině), jsem mu letos povolil reparát…a hle! On to měl chudák Eragon vlastně sám těžké. Pominu- li fakt, že samotný román nenechal klasiky fantasy netknutými, co se týče inspirace, samotná doba vzniku filmu nepřála, jelikož jej stejně jako já všichni nutně srovnávali, nejen s onou výše zmíněnou trilogií. Za velkou chybu považuji jednoznačně stopáž, 100 minut je na potenciálně velkolepou fantasy prostě málo. Divák se tudíž potácí ve změti zkratkovitých scén, nemaje možnost se nějak výrazně dostat do děje, či (nedejbože) nějak víc poznat postavy. V tomto všechno zůstalo tak na půl cesty. Chvála: Vztah hlavního hrdiny a jeho dračice je podán krásně, zde emoce pracují přesně jak mají…až i slza ukápla. A výprava mě potěšila nadmíru, v rámci žánru jednoznačně patří k těm lepším. Tak si to ten kluk ušatá u mně vyžehlil na 3*.

Skvělý sci-fi kousek, který se rozbíhal sice zlehka, ale nakonec se konala hodně slušná jízda vizí (tehdejší) blízké budoucnosti s velice zajímavým hereckým ansámblem, v čele s perfektním Ralphem Fiennesem. Semtam se našlo hlušší místo, ale prakticky jsem se v průběhu nenudil, ba naopak - námět byl využit na stopro a Bigelow Cameronův scénář zvládla víc než obstojně. Třešnička na dortě pro mé ucho - Deep Forest:) 85 procent.

Rozhodně světlo světa spatřily i větší kraviny. Monkeybone je pouze chabý pokus o něco originálně ujetého, toť vše.

První moje dostaveníčko s režisérem Aronofskym jsem si odbyl právě s Fontánou. Musím říct, že ač se jedná o příběh velice emotivní, mne samotného nechal v konečném důsledku chladným. Asi nejvíc mne uchvátila "současná" linie příběhu, Jackman a Weisz dokázali vytvořit jeden z nejkrásnějších filmových párů poslední doby, škoda, že právě s tak smutným údělem. Zbylé dvě další příběhové linie mi už takový zážitek nepřipravily, možná bylo té symboliky a metafyziky na jeden film až příliš.

Naprosto ničím výjimečná záležitost se skoro až televizní výpravou a pointou jasnou jak facka dávno před jejím odhalením. Jindy skvělý Norton zde ani nevypadá, že by ho role nějak příliš bavila. Jako oddychovka dobré (jednou).

Hodně velká ujetost, studená a temná jak švédská zima. Největší problém byl, že jsem si nějak nenašel vztah k hlavnímu hrdinovi, uťáplém neslaném nemastném Oskarovi. Herci i postavě chybí charisma, stejně tak schází i citový náboj mezi ním a jeho upírskou kamarádkou - ochranitelkou Eli. Ta je naopak ve své krvelačné nevinnosti ďábelsky uhrančivá. No, dějově je to přecejenom už lepší, zvlášť šťavnatý je úplný závěr...v tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. 65%