Ducharme

Pomalé tempo, brilantní dialogy, strhující Kristin Scott Thomas, hudba která dokonale splývá s příběhem. Křehké ztvárnění bezmoci, krutosti a nevyzpytatelnosti lidského osudu. Pro mě plnohodnotné 4!

Snad žádný z hudebních filmů, které jsem kdy viděla, nevystihoval autora tolik jako právě tento. Glenn Gould - autistický klavírní génius topící se vlastní samotě a nadání. Očekáváte-li příběh plný životních zvratů, pádů a vzestpů, nejste na správné adrese... Chcete-li se nechat unést geniálním, ale přesto neuvěřitelně prostým pojetím rozmanitosti života, vítejte...

V porovnání s Earth (http://www.csfd.cz/film/228566-earth/) to bylo poměrně slabé. Což už nejspíše tušili i sami tvůrci - takže jsem chvílemi dumala, zda se ve zmiňovaném dokumentu tak trochu "neinspirovali". Ale sama o sobě je to fascinující podívaná pro všechny, kdo se rádi nechají okouzlit pohledem na ničím nepřikrášlený svět.

Po Dítěti je pro mě Lorna jedno velké zklamání. Arta Dobroshi přehrává, dialogy jsou po většinu času zcela nepřínosné, konec je zbytečně dlouhý. Jediné co mě opravdu nadchlo je výkon Jérémie Reniera, který se svojí rolí jako obvykle dokonale sžil.

Nádherný snímek, fantastická kamera, jedinečná atmosféra, strhující výkon Maxime Collina. Film o smutném osudu vyjímečného chlapce, který je uvězněn v podprůměrné společnosti plné násilí a obscénosti. Film dokonale dokresluje hudba Toma Waitse, která člověka chtě nechtě vtáhne do děje a po 107 minutách jej zmateného a melancholicky naladěného propustí zpět.

Co se stane, když muž ve 40 letech zjistí, že jeho dosavadní život nestál za nic? Že ho nenaplňuje rodina, milenka ani práce a rozhodne se to poměrně násilným způsobem změnit? Odpovědí na tyhle otázky je film Deux jours à tuer, který by se dal označit za jeden z nejzajímavějších z nové éry francouzského filmu. Snímek s překvapivě rychle se vyvíjejícím dějem si rozhodně nebere žádné servítky a výkon Alberta Dupontela z něj dělá podívanou, kterou rozhodně stojí za to vidět.

Málem jsem nudou rozhryzala sedadlo přede mnou. Borec čučí do zrcadla, pak jde, pak čučí do zrcadla holčina, pak jdou spolu. Tohle člověku obohatí život. Umění až mi z toho málem vlasy vypadaly!

....aneb jak si autor sám v 94 minutách naprosto zkazil výbornou literární předlohu. Hrozný film, skvělá kniha - nekoukejte, čtěte!

Spousta vřeštících a upištěných fakanů skáče po osvaleném Arniem. Asi si to hned pustím ještě jednou.

Nesnáším tato prozření. Film, u kterého jsem jako malá málem objímala a okusovala obrazovku je dnes už jen vynucenou nostalgií. Bída.