Recenze (254)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/122/162122120_33428e.jpg)
Gappa (1967)
Popravdě řečeno jsem se u tohoto filmu vždy dobře (po)bavil. Za reálného socialismu jsem jako "malý chlapec" spolu s dalšími "malými chlapci" a "malými děvčaty" na tomto filmu totálně ulítával. Byla to pro nás kultovka ze všech kultovek nejkultovější... a my se rozplývali nad všemi těmi "hrůzostrašnými" ;o) akčními záběry. Naše nadšení neznalo mezí. Ty jsem nalezl až o pár let později... za pár let jsem již coby "velký muž" - stále však se srdcem malého chlapce (ve sklenici na stole) - zkoukl film znovu a nestačil jsem se divit. (Po)bavil jsem se sice dobře, ale kdeže zmizely všechny ty hrůzostrašné akční záběry? To fakt nevím... něco asi vzal ďas, něco Pan Pokrok a o zbytek se postarala ztráta iluzí a nabylé filmové zkušenosti. Shrnuto a podtrženo: Nostalgie velí zvýšit bodové ohodnocení, rozum velí nechat to tak, jak jsem dal.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/118/166118155_b3f644.jpg)
Satyrikon (1969)
Je pro mě těžké, velmi těžké bodově ohodnotit Felliniho SATYRICON. Snad to zvládnu alespoň slovně. Na jedné straně mě tento opus uchvacuje formou zpracování - geniální hrou obrazu i zvuku. Mozaika jednotlivých příběhů je perfektně pospojována a skvěle vyvolává pocit "životního putování" - přemítání nad životem či uměním, úvahy o zklamání, bolesti, smrti, radosti, rozkoši, rozbor různých etických problémů/dilemat atd. Nesmírně jsem se takto předloženou "obrazovo-zvukovou formou" kochal. Na straně druhé zde však je tu více, tu méně kontroverzní "obsahová složka filmu". Nejsem kritický vůči celému obsahu. Některé/mnohé úvahy byly perfektní. Nedá mi to nevyzvednout pojednání o umění (viz například sekvence typu: "Nebuď překvapen, že umění malby je ztraceno, když nalézáme víc krásy v hrnci plném zlata než v pracích Apella nebo Phydiase." atd.). Nemohu také nezmínit hluboké filozofické zamyšlení nad smrtí, ochotou/neochotou udělat něco nestandardního/"nenormálního", úvahy o hranicích společenských norem a jejich překračování etc. Toto vše by bylo v pořádku. To, co mi však "drhne", jsou určité preference a hodnoty, které vyznávají hlavní postavy a které mi byly/jsou cizí. Zbytečně to kalilo můj dobrý pocit z filmu. Celková má "vnitřní rozpolcenost" vzhledem k tomuto snímku a jeho kontroverznost mi jaksi brání tento snímek ohodnotit bodově - ohodnocení formy a obsahu se prostě nedá zprůměrovat. Shrnuto a podtrženo: Nelituji ani minuty sledování tohoto filmu - jde o perfektně zvládnuté dílo, co se formy a částečně i obsahu týče... na můj vkus je však zbytečně kontroverzně vyznívající. Mnohé se dalo předložit i méně výstředně.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/267/158267561_a55f87.jpg)
Juha (1999)
Páni, tak tomuto říkám úctyhodně vzdaný hold němému a černobílému filmu. Krásně a minimalisticky zpracované, myšlenkově hluboké, perfektně zahrané. Kaurismäkiho snímek JUHA je pro diváka dostatečně "průhledný", nikoli však automaticky lehce stravitelný. Realističnost mnoha scén je do značné míry potlačena a snímek tak více vyznívá jako hluboké a citlivé podobenství/poselství o leckdy zvláštním světě či o životě a životních hodnotách leckterých lidí. Za zmínku stojí také vynikající, typicky "prkenné" herecké výkony "dvorních herců" Aki Kaurismäkiho - nemohu nezmínit alespoň Kati Outinen či Markku Peltola.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/039/39141_d0c5ec.jpg)
Geriho hra (1997)
Jan Pinkava nám v Pixaru ani ve světě touto krátkou filmovou "hříčkou" rozhodně ostudu neudělal; právě naopak. Vytvořil svěží, humorný... a v říši digitalizace a "kompjůtrů" nutno napsat také: snímek plný života. Shrnuto a podtrženo: Další důkaz, že i "hromádka bitů" dokáže s divákem udělat divy.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/296/158296277_ee14fd.jpg)
Zabíjení (1956)
Stanley Kubrick rozehrává zajímavé drama s noir-feelingem, v němž popisuje více/méně minutu po minutě jeden kriminální čin z dostihového prostředí plus všechny okolnosti s tím související. Filmařsky čisté, herecky dobře zahrané, s výborným feelingem, scénářem i hudbou - film prostě tiká přesně jako švýcarské hodinky. Poznámka pro všechny milovníky filmových nesrovnalostí: hned v úvodu je možné si všimnout drobné nesrovnalosti, která samozřejmě nijak nesnižuje celkovou výbornou kvalitu snímku - všímejte si pozorně listu papíru, který má Marvin Unger při popíjení zázvorového piva pod svým loktem.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/157/897/157897917_99d22d.jpg)
Arizona Dream (1993)
ARIZONA DREAM je dalším "hutným" Kusturicovým snímkem o "dospívání", naplněných/nenaplněných snech, zamilování či lásce, prvních "procitnutích", bolestech atd. Přestože se děj odehrává na "vyprahlém kusu" USA, tak snímku opět nechybí jihoslovanský temperament a jakási "kusturicovská živočišnost". Vedle perfektního natočení, výborně zpracovaných intenzivních dějových gradací či skvělých hereckých výkonů obsahuje i tento Kusturicův opus dokonalou hudbu.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/009/165009529_3d5ea2.jpg)
Lesní jahody (1957)
Pokud bych měl pár slovy popsat Bergmanům opus LESNÍ JAHODY, musel bych ke svým "ódám na Bergmana" používat takových slov jako: nesmírně lidské, uvěřitelné, hluboké, melancholické a přesto pozitivní, humorné, veselé a plné života. Skutečně, nečekal jsem, že toto Bergmanovo dílo - o přemítání "sobce" a "starého mrzouta" v jedné osobě nad svým životem - bude přes svou hloubku a určitou míru melancholie plné života a (velmi decentně) humorné (za všechny například: "Přihodilo se mi, že jsem dospělý a nemusím si nechat od Vás poroučet." nebo: "A jaké neřesti smějí mít ženy? Pláč, rodit děti a pomlouvat svoje sousedy."). Cením si tedy toho, že toto dílo o "melancholickém přemítání" má v sobě šíleně pozitivní náboj. Shrnuto a podtrženo: Nesmírně vyrovnané dílo. Snad u málokterého jiného filmu mi přišlo tolik na mysl to, že film je schopen zprostředkovat myšlenky, které mě v životě mohou posunout o kus dál. Bergmanovi se to jeho opusem LESNÍ JAHODY povedlo na 100%.
Metr X (2000) (amatérský film)
Na základní škole jsem spolu s dvěma kámoši chtěli natočit kung-fu film - měli jsme vymyšlený děj, připravené náčiní, našli jsme dobré místo natáčení, pomalu jsme uvažovali o kostýmech atd. To vše samozřejmě v rámci velmi scvrklého rozpočtu. Nakonec z toho všeho sešlo zato "freakům", kteří natočili ochotnickou parodii na MATRIX s názvem METR X to vyšlo. Musím se přiznat, že jsem si tento film pustil s vcelku velkou nedůvěrou; v mnohém byly mé obavy naplněny, v něčem naštěstí ne. Celé natáčení bylo do určité míry ulehčeno více/méně pevným držením se MATRIXovského scénáře. Jediným větším úkolem tedy bylo vše natočit úměrně použitým prostředkům a hlavně naimplantovat vhodné parodické momenty a vtípky. Fórky to leckdy nebyly špatné, ale někdy už jsem se začínal nudit. Někdy byla naštěstí nuda "zahnána" tím, že jsem uvažoval, jak budou technicky vyřešeny určité scény z MATRIXu - scéna s kamiónem, helikoptérou, cesta výtahem atd. Uznávám, že je to zvukově i obrazově v tristní kvalitě, ale jako "studentské dílo" to není zas tak špatné; vše samozřejmě do té chvíle, dokud tito sympatičtí "freaci" nebudou mít "vyšší ambice". 30/100 dávám především ze 3 důvodů: 1. některé fórky jsou povedené, 2. jde o "ochotnický počin" a v tomto světle se dají odpustit mnohé nebo alespoň některé prohřešky a 3. ti "freaci" se u samotného natáčení museli šíleně bavit.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/441/158441069_e2da79.jpg)
Rašómon (1950)
Kurosawův příběh o rekonstrukci jednoho (zlo)činu je neveselým - ba v lecčems přímo depresivním - snímkem o fabulaci, nedůvěře ve společnosti, víře v člověka, podezíravosti, sobectví či o nalhávání věcí druhým i sobě samým. Celkově tíživému vyznění snímku (naštěstí) neschází ani linie naděje - společnost se může zmítat v nedůvěře, ale přesto - přes rozumnou ostražitost a s vědomím "lidské nedokonalosti" - nemusíme automaticky ztrácet víru v člověka. Pojednání o morálce je asi jedno z nejobtížnějších filmových témat - z valné většiny končí tyto sondy o morálce u nehorázného moralizování a u trapných morálních apelů či krkolomných moralizujících exhibicí. Kurosawa si však dokázal s tímto tématem pohrát na výbornou, a to po stránce obsahu i formy. Kurosawův snímek - RAŠOMON - je hluboký snímek s divadelním feelingem, který za pomoci minimálních prostředků a postupů dosahuje maximálního (výborného) výsledku. A nejen díky tomu bezesporu patří mezi světovou klasiku a skvost světové kinematografie.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/962/159962978_241f8e.jpg)
Adaptace (2002)
Čekal jsem "intelektuálštinu" a nakonec se z toho vyklubal dobrý, chytrý, humorný a inteligentní (byť lehce překombinovaný) snímek. Uf, je to asi dost těžký "úděl" natočit snímek, který by byl dostatečně chytrý a originální... a zároveň neobsahoval "pachuť" přechytračené blbosti. Charlie Kaufman i jeho fiktivní bratr Donald zvládli scénář na výbornou a Spike Jonze ho následně stejně tak výtečně převedl do filmové podoby. Na perfektním výsledném efektu mají "lví podíl" také herci. Nicolas Cage, Meryl Streep, Chris Cooper & comp. předvádí excelentní a přesvědčivé herecké výkony. A tak herecké výkony spolu s výborným scénářem, celkovým zpracováním a hudbou dotvářejí výborný pocit z filmu, který se nezaměřuje pouze na otázku JAK?, ale také pátrá po něčem hlubším... a snaží se odpovědět na otázku PROČ? Dle mého (silně subjektivního) názoru dává snímek zdařilé a moudré (i když leckdy skryté) odpovědi. Snímek navíc obsahuje výborné vtípky a ironické narážky na vše, co se točí kolem filmu (viz scénář k Donaldovu filmu atd.). Poznámka: A stejně je to zvláštní a leckdy dost ubíjející - ta neustálá honba za originalitou.