Tosim

Ritchieho dva základní filmy jsem doteď neviděl, začal jsem Podfujkem. Je zajímavé zjistit, že Ritchie točí stále podobně - zrychlovačky, zpomalovačky, dějové zamotávačky, ať točí film o podvodníčcích, "adaptaci" AC Doylea, nebo anglickou legendu. Tohle je klasický gauneří snímek, než přijde na řadu humor, zvlášť scény se psem a černošskými neschopáky byly v tomto smyslu povedené. A závěru, kdy se všechny dějové linky střetnou, už není skoro co vyčíst. 90%, nakonec.

Přestože je Kohák nyní zbytečně všude, tady mu to sedne, protože je umírněný a moc nemluví a když, jen v holých větách. I jinak je film strašně jednoduchý, je vám jasné, jak dopadne. Na druhé straně je ve filmu pár postav, které zmizí a když se na ně instalatér ptá, vyřeší se jejich osud otázkou "Ty to nevíš?" a ústy jiné postavy se divák dozví, co se jim stalo. Pořád je to ale stokrát lepší, než to, co Vorel předvedl ve filmu Ulovit miliardáře (Vejšku a Cestu domů jsem neviděl, protože jsem byl otřesen, ale chtěl bych je vidět, jelikož podle reakcí nedopadly tak špatně). 50%.

No co no, dokud nás smrt nerozdělí, jak jednoduché. Jednoduché to není prožít, jednoduše to jde vyjádřit. Šest.

Velmi příjemné překvapení. Nekřečovité, zábavné, navíc je potěšující vidět Vítězslava Jandáka po trapčení v politice v pořádné roli. Vizuálních nápadů jako blázen, což je možná škoda, bylo by lepší dělat věci z větším rozmyslem, ale aspoň to zakryje, jak je snímek dějově řídký. Plusy filmu doplňuje netradiční pár Čvančarová a Myšička, kteří si spolu normálně nezahrají. Opatrných 70%.

NEODPOUŠTĚJTE MU, ALE ZAVRHOVAT HO NEMUSÍTE. Je naprosto neskutečný, kolik modifikací může mít příběh o soudržnosti rodiny. A k tomu navíc výprava do mexického svátku, o kterém nemá mnoho -minimálně- středoevropanů ani potuchy. Dospělý příběh pro děti a dospělé. Pixar měl i bude mít slabé chvilky, ale tohle je přesně důvod, proč ho milovat. 90%.

Velice dobrá záležitost, což jsem vzhledem ke zkušenostem režiséra Agathonikiadise s hranou tvorbou nečekal. Miroslav Donutil více civilní, jen je škoda rychlého konce a některých nepřítomných dramaturgických zásahů (padesátá léta - menší selanka, Karlova nepřítomnost by měla vyvolat nějaké reakce, trošku více se orientovat na osudy synovce). 70%.

TAKY JSEM KDYSI MĚLA RÁDA CHLAPCE, JAKO TADY JAN. Často dost falické (radost nad pořádným klackem, zpěv o dlouhé píšťaličce, Sara Sandeva v kratší sukýnce taktéž vybudí k lecčemu), jak je zvykem u Trošky, dost uřvané, ale pořád je to jeho nejlepší pohádka od Nejkrásnější hádanky. Nebýt písniček, které zdržovaly a pár folklórních lapsů (nářečí), uteče film i díky některým dobrým hercům (Navrátil, Nosek) dřív, než si stačíte uvědomit, že je dost blbě obšlehnutým příběhem snímku S čerty nejsou žerty a dalších. 30%.

Maigreta mám zmáknutýho ze všech detektivů nejmíň (viděl jsem jednoho starého Gabina a pár dílů s Cremerem, nečetl jsem nic). Tady se jedná o pocitvou televizní práci, zaujme spíš postavami (Maigretova žena) a atmosférou, než detektivním pátráním, ale hlavně - Rowan Atklinson měl vážné role hrát už dávno, já to říkám pořád. 70%.

Je to opravdu tak, interpretaci nechávají tvůrci na divákovi. Pro mě je tenhle díl zaručeně argumentem proti trestu smrti. Je rozhodně mnohem přísnějším trestem stárnout ve vězení, bez možnosti svobody. 90%.

Ježišmarjá, další mafiáni, zločinci, gauneři! Upřímně, už mě některé historky z podsvětí o nich lezou krkem. Pozdější Casino jsem viděl dřív, přemýšlím, jak bych oba filmy hodnotil, kdyby tomu bylo naopak. Casino bylo podle mě víc propracované, ale v mnoha ohledech se Mafiánům podobá - kromě herců v téměř identických rolích (o tvůrcích nemluvě) pracuje s myšlenkou, že pracující lidé, co nezabíjí a nekradou, jsou ubožáci. Stejná věc byla zmíněna i ve Vlkovi z Wall Street. I já jsem v komentu u Casina psal o Vlkovi z Wall Street. Nejdřív se mafiánům vše daří, pak se to začne kurvit. I oni se začnou kurvit, jejich ženám se to nelíbí, nebo se začnou kurvit taky. Ten zabije toho, tamten zase onoho, nejdřív jsou spolu, pak už zase ne. Podle určitých pravidel můžou někteří nic, jiní jen něco a hrstka všechno, ale podle zase jiných pravidel můžou ti, co nemůžou nic, zabít ty, kteří můžou všechno, jenomže musí počítat se vším. Ne, vážně, čeho je moc, toho je příliš.