Tosim

Roztomilý snímek, který by měl ale člověk vidět v ten správný čas, obávám se, že v mém věku a s mými filmovými zkušenostmi už mě příběh, až na čestné výjimky (identita servírky z bistra), nemá čím překvapit.

Uhlazená směs všech známých klišé, která se líbí většině a o které příliš nepřemýšlíte při sledování, po skončení snímku se vám tento ovšem velice rychle vykouří z hlavy. Jak se snažím nové tendence na CSFD alespoň respektovat, tak vysoké umístění v žebříčku nejlepších fimů je dost mimózní i na mě. 70%.

JEN SI TADY STABILIZUJU PUBESCENTNÍ ZMĚNY. Popkulturní mix, který si bere ze všeho, co ho inspirovalo, téměř to nejlepší. Hlavně lidské vztahy fungovaly jak v reálném světe, kdyby se tvůrci nebáli přidat, nebo spíš ubrat, v opravdu rozhodujících okamžicích důležitých postav (Baymax), se stovkou neváhám. 90%.

Pro Most nejvíce hovoří samotná spojnice dvou odlišných světů, velmi propracovaná postava Sagy (jak snadno oproti ní bledne dost podobná Lisbeth Salander z Milénia) a konec druhé řady, který by klidně mohl být i koncem celkovým, takže zvědavost na třetí je logicky velmi vysoká. Proti je v druhé řadě již mnohem méně funkční téma společenské, s přihlédnutím k tomu, že mnoho věcí se stalo jen proto, že jeden detektiv nebyl schopen uhlídat svůj poklopec. A studená severská atmosféra již také nijak zvlášť nefunguje, vypadá to, jako kdyby se často natáčelo podle jednoho mustru. 70%.

Zločin a trest. V(d)ěčná témata.

Ovečka Shaun ve filmu, aneb chundelatý úlet. Seriál znám zběžně, ale díky reakcím na film jsem se nechal nalákat a nelituju. Studio Aardman pořád dostává svému jménu. Neutuchající gejzír nápadů, závodní tempo, okamžiky pro děti i pro dospělé, groteskno a porce dojetí navrch. O všem svědčí fakt, že skupinka lidí v mém věku si při odchodu z kina začala spontánně pískat ústřední ovčí melodii. :o) Pouze z důvodu lehké odhadnutelnosti některých zvratů (příběh je skutečně určen spíš menším dětem), dávám "jen" 90%.

A já pořád neviděl Až na krev, hanba mi. Paul Thomas Anderson se mi začíná zamlouvat čím dál víc, zatím to vypadá, že jsou pryč ty doby, kdy svými zvláštními filmy zaujal masy, u tohoto snímku by to vlastně v principu ani nešlo, podle toho, co jsem o postmoderním Thomasi Pynchonovi četl, se režisérovi podařilo ve filmu jeho styl vystihnout. I před stopáž naprosto perfektně sladěný příběh, kde se něco tak racionálního, jako vyšetřování pohřešované osoby, mísí s hypnotickými okamžiky monologů, hodnotícími děj, scénami situačního i slovního humoru, pomrkáváním na diváka a drsnými a (skutečně) romantickými pointami jednotlivých linek. Přitom nevidíš zaškobrtnutí, nebo snad mezery v tempu a celé to dlouhé vyprávění uteče jako voda. I když chápu, že snímek by netrhal divácké rekordy, v přítmí kinosálu by to na ty dvě a půl hodiny byl daleko intenzivnější, téměř až magický zážitek. Líp to prostě doma nejde. 90%.

Rádoby sofistikovaný seriál o tom, jak horoskopy ovlivňují vraždy, přitom je tomu naopak - něco se stane a zpětně je na to neobratným způsobem napasován horoskop. Jinak dedukce a důkazy mají taky občas své místo. Fakt dost hloupé, zamrzí to o to víc, že Iva Procházková opravdu není špatná scénáristka. Najdou se ale i další klišé - hlavní operativec "vidí", jak se staly vraždy, jeden jeho kolega je na vozíčku a zbytečně umírají hlavní postavy. Na obstojné kameře a hudbě prostě detektivku nevystavíš.

Nemusí to být pouze zápor, ale i Pixar stárne. Tenhle jeho animák jsem jako jediný neviděl a i když hlavní téma filmu -je lepší slyšet dětský smích než jekot- by si mohlo dát studio jako slogan, mám od něj raději něco dospělejšího. 70%.

Třetí série vtipně a důvtipně variuje tu první, o Lundové, protože méně mlčí, se více dozvíme. Posledních deset dílů má přímý tah a nebýt jednání hlavních postav (zvlášť premiér směrem ke svému synovi), které mi připomínaly až velkou ránu do hlavy, nevadilo by mi nic. Přes to všechno ta bezvýchodnost Zločinu velmi sluší. 90%.