Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (291)

plakát

John Wick 3 (2019) 

Žánrovka, ale chybí jí charisma (duši bych totiž ani nehledal).

plakát

Hannah Gadsby: Nanette (2018) (pořad) 

Vtipné to není, ani náhodou, místy spíše ironické, ale je to dokonale vypointované. Pokud někdo hledá klasický stand-up, tak dalšího Dylana Morena, Louis C.K., Chris Rocka a další, tohle není správná volba. Jde ale ve skutečnosti o jedno z nejsilnějších a nejzajímavějších uměleckých sdělení, o kterém je těžké si myslet něco jasného, definitivního, nebo ve skutečnosti vůbec přijít na to, jestli to je celé jenom ironie, nebo performance, nebo agitka, nebo očistná zpověď. Zaručeně ve vás ale zůstane pocit tenze, který bude nejspíše úměrný úrovni empatie a tomu, kam se na spektru bílý heterosexuální muž <==> ostrakizovaný člen minority zařadíte.

plakát

Uteč (2017) 

Hvězdu za ne úplně blbý nápad, ale když je po 15 minutách jasné, o co jde, a jak to nejspíš dopadne, člověk se tak akorát u vlažného začátku, který trvá 85 % filmu, akorát nudí. Trochu zmatečná a uspěchaná útěková pasáž to pak bohužel ani zdaleka nezachrání. A různé náznaky o sociální uvědomělost jsou tak viditelně toporné, že z toho bolí uši a oči. Pokud bych necestoval a nešlo o jediný film, co jsem měl, tak to nedokoukám.

plakát

MOST! (2019) (seriál) 

První seriál, který hodnotím před jeho koncem a je mi vlastně jedno, jak to dopadne. Českou tvorbu hodnotím střízlivě a bohužel jí byla tahle naše malá země vždycky velká. Ale Prušinovský s Kolečkem tentokrát překonali sami sebe, a i když zabrousili do hodně českého tématu, vytvořili něco, co naprosto bez mrknutí snese srovnání se světovou produkcí a jde o jednu z mála věcí z české tvorby, na kterou jsem hrdý, že tu vznikla. Není to dokonale vypointované, postavy jsou trochu víc schématické, než by bylo zdrávo, jenže to odpoídá schématickému pohledu a stereotypům v reálné společnosti. Všechny nedostatky se ale dají nonšalantě přejít, protože politická nekorektnost na všechny strany konečně demytizuje celou problematiku, ve které jsou všechny tábory zahrabány až po uši v názorových a stereotypních zákopech. No, a ke všemu je to dost vtipné, lehce podané a zahrané a v důsledku tak i hodně chytré. Nikdy jsem nečekal, že bych se těšil na každé pondělí, a nebylo to na Šťastné pondělí, ale na seriál České televize!!! Bravo, díky a dycky MOST!

plakát

Patrick Melrose (2018) (seriál) 

Není lehké dívat se na panoptikum příšer, jejichž podle všeho jediným cílem, je zničit co nejvíce životů, včetně těch svých. Jde o poměrně těžkou látku, a to nejen obsahově, ale i vizuálně a formálně. Cumberbatch ukazuje bezesporu svoji hereckou formu, protože jeho postava mu umožňuje projít tolika různými rolemi, a není příliš filmových herců, kteří by to zvládli s takovou lehkostí a bravurou. Naštěstí není minisérie postavena pouze na něm, ale zdatně ho doplňují snad všichni herci, kteří ukazují odvrácenou stranu britské aristokracie a vyšší třídy, a negují tak trochu poeticky vyznívající The Crown, kde se špinavé prádlo příliš nepere.

plakát

Blues Brothers 2000 (1998) 

Dvojka už nefunguje tak, jako fungovala jednička. A není to proto, že by šlo v podstatě o stejný námět, jenom trochu jinak vyprávěný, ale o to, ač mám Goodmana moc rád, že tahle role mu nesedla a John Belushi prostě chybí (jedničku táhl především on). Snaha o bombastičtější scény vyšla veskrze naprázdno (několik momentů stálo za to, třeba "vrakoviště" aut po honičce na dálnici), protože ani o tom jednička nebyla. Chyběla prostě jasnější příběhová linka a chemie mezi duem hlavních protagonistů. Koukat a bavit se u toho však dá, to beze sporu.

plakát

Bratři Bluesovi (1980) 

Kultovní "bluesový" poklad, který i přes svoji osmdestákovou ulítlost (lepší varianta, protože většina osmdesátek byla spíš trapná a nemožná :-) ) baví. Dnešním okem naprosto nefunknčí automobilová honička funguje, muzikálové vsuvky fungují, i šílená Carrie Fisher funguje, protože ve stylu Deus Ex Machina posouvá chlapce na boží cestě. A pak tu je ještě někdy až komiksová nenucenost a přirozenost hlavních hrdinů navzdory absurdním a obskurním situacím, která dělá z filmu něco, na co se dá koukat i skoro po 40 letech. Doslova hvězdné obsazení vedlejších rolí je pak milým bonusem.

plakát

Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka (2012) 

První pocit z filmu byl, že to je "hezky český" průměr. Jenže pak se mi to rozleželo v hlavě, a je to nakonec chytře český nadprůměr. Krobot s Prušinovským prostě umí, ať se dají na fotbal, hotelnictví, dabování, nebo cokoli jiného.

plakát

Nejtemnější hodina (2017) 

Příběh dobrý, ale zpracování se nepovedlo. Ždímání citů v poslední třetině návodnými a pocukrovanými scénami na efekt bylo zbytečné a pro diváka rušivé. Nepotřebuji polopatické a patetické podtrhnutí emocí a vnitřního boje postav, protože to fungovalo. Nepotřebuji kalkulovanou podpůrnou mladou a hezkou sekretářku, jediného černocha v metru (aby se neřeklo) a další propašované úlitby korektnosti, jednoduchosti, líbivosti... Z temné hodiny tak autoři udělali mýdlovou operu, což je nedůstojné v první řadě k výkonu Garyho Oldmana, v druhé řadě k předloze, a v třetí řadě i k divákovi. Nebýt příběhu a hereckého koncertu G. Oldmana, hodnotím mnohem hůře, ale se zatnutými zuby se dá příběh a dilemata Winstona Churchilla prožít, ale ignorovat ten zbytečný zbytek je fuška.

plakát

Papírový dům (Netflix verze) (2017) (seriál) 

Ay caramba! Sice jsou některé části dvousérie trochu pohádkové, kýčovité, ale díky napětí, stylu a výborné psychologii postav, se to lehce přehlédne. Produkci Netflixu výrazně neobdivuji, ale tohle se jim (snad díky španělskému elementu) bez debat povedlo. Nesmí chybět v každé filmotéce.