Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 019)

plakát

Hop (2011) 

Ničím neurážející, ale trochu infantilnější zábava. Děcka asi budou v sedmém nebi, ale mě Hop příliš neoslovil. Objevilo se pár scén, u kterých jsem se hlasitě zasmál, ale vzhledem ke stopáži (nekonečné) hodiny a půl, je to příliš málo. Hop mi nestojí ani za delší komentář, nemám k němu co dodat.

plakát

Anuvahood (2011) 

Stejně jako u Happy Go Lucky, tak ani tady na mě zběsilý, uječený, hyperaktivní a barevně vykřičený, britský styl humoru neplatil. Zasmál jsem se přesně dvakrát, jinak jsem jen kroutil hlavou, s jakými filmy se dnes dá v zahraničí jít do kin, nebo lépe řečeno, jak velkého trotla jsou lidi ze sebe před celým národem schopni udělat.

plakát

Princ a pruďas (2011) 

Ku**vsky přesprostlá komedie o sexu bez sexu. Téměř nezastavitelná studnice nejrůznějších významů slov fuck, cock a shit v podání Danny McBridea, překrásná Natálka v tangách a vynikající hudební doprovod stále lepšího Steve Jablonskyho. To jsou tři největší klady a také tři věci, které si samy za sebe zaslouží hvězdičku. Na scénář si stěžovat nemůžu, protože vlastně žádný neexistoval, všechno je přiznaná improvizace. V tom případě je škoda, že v kadenci sexuálních narážek, nadávek a sprostých gest se nikdo Dannymu nemůže ani rovnat. Jako slovní onanie Dannyho McBridea, který si ke své hře se slovíčky přizval nejrůznější kamarády je výsledek průměrný.

plakát

Vřískot 4 (2011) 

Pořádně na mě dýchla nostalgie, ale jen díky tomu nadhodnocovat nehodlám. Emma Roberts je příjemný a tolik potřebný svěží vítr, který série potřebovala, bohužel jsou přítomny také únavné faktory v podobě Courteney Cox a Neve Campbell. Emmě však pomáhají vždy výborný David Arquette a Hayden Panettiere, která mi rozhodně svým novým účesem učarovala. Wes Craven asi udělal dobře, když se po sérii hovadin vrátil k jednomu ze svých největších dítek, škoda jen, že to muselo trvat celých jedenáct let. Narážky na dnešní Hollywoodskou impotenci, hororové klasiky a klišé zapříčinily, že se na čtvrtý Vřískot určitě ještě minimálně jednou podívám, ale jinak jde o čistokrevný průměr. PS: Emmu Roberts tímto začínám sledovat o něco podrobněji.

plakát

Kazatel (2011) 

Pokud jsem Legii udělil jedinou hvězdičku, tady musím zákonitě přidat. Kazatel JE lepší film než Stewartova prvotina. Ale může za to jen jedna jediná věc - herci. Bettany jse stejně jako v Legii úplně mimo, avšak ostatní v čele s Karlem Urbanem válí. Hudba neuráží, scénář neexistuje a střih se evidentně vymknul kontrole. Výsledek vlastně jen přinesl to, co slibovaly upoutávky - o něco lepší Legii. Anděly vystřídali "faráři", posedlé zase upíři. Screen Gems měli dát námět do rukou jiného scénáristy a režiséra, věřím, že by tak vzniklo alespoň zábavné Guilty Pleasure. Takto jde o další promrhanou šanci za šedesát milionů. PS: Samotný film vypadá, jakoby byl natočen s třetinovým rozpočtem.

plakát

Hanna (2011) 

Aneb jak by nejspíš Bournea natočila dvojka Terry Gilliam a Tim Burton. Artový přesah mi nevadil, režisér Joe Wright si s ním evidentně poradil po svém a dobře, výborně do filmu byla zakomponována i hudba (na samostatný poslech téměř neposlouchatelná) a i Saoirse Ronan mi do role Haničky v říši divů sedla náramně. Ale... chování postav, smysl jejich počínání a mnoho nezodpovězených otázek sráží mé hodnocení hodně dolů. Navíc, Cate Blanchett by se měla na záporačky vybodnout. PS: Eric Bana by si zasloužil vlastní akčně špionskou sérii.

plakát

Máma mezi Marťany (2011) 

Jako sledovat půl druhé hodiny dlouhé intro k počítačové hře. Opravdu? Za sto padesát milionů dolarů byli tvůrci schopni přijít s tímto vizuálem? Dobře, k čertu s grafickou stránkou, nápad je to opravdu dobrý, ale když nejlepší a zároveň nejzábavnější částí je hipísácká vsuvka, tak je někde něco špatně. Animované filmy dneška by měly vypadat trochu jinak, jeden případ za všechny - postava matky vypadá, jako by byla věčně pořádně sjetá, na tom Marsu ale musejí mít pořádně kvalitní matroš. Jedna hvězda za Johna Powella a druhá za tlusťocha s Marťankou. Díky bohu za obrovský kasovní neúspěch, Zemeckis se snad bude od nynějška orientovat směrem k hraným filmům a Disney už s experimenty s technologií Motion Capture skoncuje.

plakát

Surfařka (2011) 

Málem jsem přidal čtvrtou hvězdičku jen díky druhé čtvrtině, která prostě byla naplněná emocemi jako v poslední době žádný jiný sportovní film. Všechno ostatní tu už však několikrát bylo, schéma sportovního filmu (ať už podle skutečných událostí nebo podle výmyslů scénáristů) se téměř vždy musí zákonitě opakovat a je jen na filmovém štábu, jak k látce přistoupí a zda-li ukáží i něco jiného než něco stokrát provařeného. Sean McNamara sice natočil svůj doposud nejlepší film (při pohledu na jeho filmografii to není vůbec překvapivé), ale krom druhé čtvrtiny a vcelku podařeného hereckého projevu Kevina Sorba (a ano, i Dennis Quaid byl výraznější než ženské představitelky) jsem na této rutinní letní filmařině neshledal nic výjimečného. Navíc Thajské intermezzo hrálo až moc okatě na city a já osobně AnnuSophii moc nemusím. O malý kousanec nad průměrem.

plakát

Tři dny ke svobodě (2010) 

Kdyby se Haggis rozhodl zremakovat v celovečerní podobě našeho Krtečka, tak by se mu to jistojistě důstojně podařilo. To však nic nemění na tom, že by se měl spíše vrátit k vlastní tvorbě, což mu jde ještě o něco lépe. Russell jako milující tatík, transformující se do plánovacího génia, hnaného pomstou systému ukazuje zase něco nového ze svého herectví a opět jsem mu všechno sežral i s navijákem. Narozdíl od Elizabeth Banks, rodinné scénky jsem jí ještě uvěřil, ve vězení a v autě už tak přesvědčivá nebyla, podobné žánry asi nejsou jejím šálkem čaje. Tohle však perfektně vyvážil Liam Neeson, který od teď snad všude bude hrát postavu z 96 hodin. Překvapila mě realita, provázející celý film (závěr s detektivem se snad mohl vypustit), proto mi do očí bije scéna, kdy se Elizabeth rozhodne v plné rychlosti vyzkoušet kvalitu asfaltu americké výroby, nebýt tohohle zaváhání a dovětku s detektivem, dávám plné hodnocení, takhle těch 4 a půl zaokrouhluji dolů.

plakát

Wrecked (2010) 

Všechno to začal Colin Farrell v telefonní budce, o sedm let později se ho pokusili napodobit hned tři borci - Ryan Reynolds v bedně / rakvi, James Franco v díře a zatím naposledy Adrien Brody v autě. Musím říct, že koukat celý film na Farrella, Reynoldse nebo Franca bylo o mnoho zábavnější než koukat celý film na rozbitého Brodyho. Atmosféra tu jakž takž funguje, avšak to je asi tak vše. Brody se evidentně hodně snaží a v tom je právě ten problém - až moc se snaží. Scénárista mu moc nepomáhá, protože prvních čtyřicet minut se vlastně vůbec nic neděje, jen sledujeme Brodyho jak sedí, spí, kouká z auta a nadává. Na tom film hodně tratí a být celý jako druhá polovina, tak se mé hodnocení snad doplazilo až na tři hvězdičky, takhle bohužel.