TheDarKnig

Prim nehraje jen velmi zábavná a neokoukaná hlavní premisa (to Japonci přece jenom umějí často, překvapovat) a úžasné množství velmi zábavných situací z ní plynoucí (ale nejen z ní), ale i hlubší rovina - vztah učitele - žáka, komentář k japonskému školství jako takovému, rivalitě, snažení se uspět apod. Navíc Koro sensei vždy radí a vysvětluje tak krásně a libozvučně. Škoda jen, že chybí nějaká výraznější zápletka, k té se snad teprve schyluje. Finále první řady mírně slabší.

První polovina čirá špína a deprese, ale s přílišným lpěním na artové podání a velmi pomalým tempem, což občas filmu znatelně škodí, druhá polovina peklo na Zemi. 2SV v tom nejsyrovějším a nejděsivějším obrazu. Poslední sekvence jeden z nejsilnějších konců filmu, jaký jsem kdy viděl. Jdi a dívej se.

Není to dokonalé, postavy se chovají občas dost hloupě, vyřešení tajemství má své mouchy a dům mohl být architektonicky zajímavější (ok to poslední je jen takový můj povzdech a vtip), ale ta neuvěřitelně ponurá, mlhavá, halucinacemi obestřená atmosféra celé minisérie, ta herecká eskadra (kde kromě klasicky výborných hereckých elit velmi těšila svým výkonem a sympatičností řekl bych docela neznámá Maeve Dermody a i trpaslík Kili, který.. vyrostl), to napětí a vzrůstající nedůvěra, beznaděj, plynoucí z úplného odříznutí od světa - ano, tohle můžu vždy a všude. Navíc je i vykreslení a psychologie postav víc než slušná a správně podaná. Závěrečné odhalení a následné vyvrcholení velmi uspokojující a nečekané (nečetl jsem předlohu). Takže přes ty mezery v logice a nedostatečné vysvětlení některých skutečností nelze nebýt spokojený.. 9/10

Horší než Kick-Ass, chyběl tomu cit Vaughna pro nadsázku a vizuál. Taky romantická linie sice kvůli Moreně hezká a kvůli uvedení filmu na Valentýna chytrá a vtipná, ale omezující Deadpoola v v zařazení nejvyšší rychlosti, to přepínání mezi zcela šílenou ujetostí a emocemi film kazilo. Téměř hororový střed (zrod experimentem) sice svůj dopad schválně ředí obstojným počtem Wadeových gagů, ale působí stejně jako něco spíše z V jako Vendetty (vlastně skoro přesně tak) než z pubertálně vulgární, sebereflexí prosáklé parodie na superhrdiny (jak Marvelu, tak DC - viz původ Deadpoola jako parodické reakce na Deathstroka), a šokuje to svou brutalitou tedy dost samoúčelně. Jak by tvůrci prostě chtěli jen vyzkoušet i něco jiného nebo vytěžit dostatečně pro komiksové filmy ne tak častý vysoký rating. Závěrečné zúčtování to potvrzuje, Ed Skrein jako padouch navíc působí celou dobu jen jako nějaký pohůnek než nebezpečný hnusák, jeho kolegyně Gina si prostor ale kradla docela bezproblémově. Netuším, čím to mohlo být (ehm). Vyprávění využívá hlavní proprietu Deadpoola, jeho blízký vztah k divákovi/čtenáři víc než vydatně (vlastně přímo extrémně) a proto to celé včetně retrospektiv působí příjemně originálně, ale hlavně stále zábavně. Příběh po dějové stránce totiž je spíše jen jakýsi náčrt základní osnovy, nic víc a vůbec mě nebavil. Prim tedy hraje jenom humor a ten tu nudu naštěstí zase spolehlivě zahání a vytváří tunu opravdu vtipných situací i one-linerů, zdatně pomáhá i odvaha Foxů zapojit Wadea do širšího universa.. SUMA: Parodie na MCU možná přišla v správnou chvíli. Využila diváckou únavu klasickými Marvel fláky a použila k tomu navíc široce milovaného retarda, který boří svou sebereflexí mnohé hranice i zdi. Navíc je to pořádná mlátička a hraná Ryanem, který do role dal nejen srdce, ale i mnohé další partie svého těla. Škoda jen, že Foxové se přesto neodvážili udělat z Deadpoola jeden obří festival šílenství a jeho zlidšťování, třeba i častým sundáváním masky, téměř vždy značilo horší části filmu. Taky dějově se hoši zodpovědní za skvělý Zombieland tentokrát moc neukázali, ale přiznávám, že Deadpool jako překroucení valentýnské tradice filmových romancí má něco do sebe. Vůbec by mi ale nevadilo, kdyby byl film více jako stejnojmenná hra a celý origin byl pojat jako nějaká tarantinovská animovaná sekvence v Vaughnově stylu. Vaughn by to natočil celkově ještě víc cool. A s mnohem méně šedivým, levným vizuálem. Tedy, tu hysterii a nadšení do jisté míry chápu, a jsem rád že měl film takový kritický i finanční úspěch, přeji mu to, ale nevyplývá to z nějakých výjimečných kvalit snímku. 7,5/10

Nejlepší český film roku

Buď je to neuvěřitelně chytré, jak formou, tak obsahem a veškerými nuancemi, náznaky a narativními pokusy, které procházejí obojím nebo se prostě Moffat zase jednou utrhl z řetězu a napsal naprostou, ale stále vysoce zábavnou, dialogově precizní šílenost, definitivně usvědčující Stevena z jeho mimozemského původu a z toho, že si ho možná lidská rasa snad ani nezaslouží.. a zasloužit možná ani nechce. Kdyby takto vypadala celá nová sezona, asi by mě to mrzelo, i když to bylo stále zajímavější než většina 3. série, ale v tomto formátu? No proč ne. Zatím 8/10, ještě to bude chtít opakování.

One of them fellas'll kill everybody in here... Tarantinův návrat ke kořenům, po všech těch experimentech a stylových líbivých přepálených masakrech za tónů moderní hudby, odkazujících na popkulturu a různé žánrovky je jeho 8. film poctivou, komorní konverzačkou, pomalu rozvíjející všechny ty podivné titulní individua (a trošku i pár dalších lidiček) skrze tunu zábavných, ale promyšlených dialogů. A to je vše. A přesto to funguje parádně. Vedle toho, že tyto jednotlivé rozhovory fungují jako hlavní hnací motor samotného děje, navíc ještě čas od času stíhají komentovat rasismus, důsledky Občanské války na různé vrstvy amerického obyvatelstva, otázku spravedlnosti a jejího uplatnění apod. Prostě mistr v nejlepším, i když chápu, že lidem, odkojeným hlavně Kill Bill to sednout nemusí. Ale i když to má docela obří délku, pomalé tempo a jednu jedinou hospodu, nenudilo mě to ani na chvíli První část filmu totiž představuje postavy, v přehlídce téměř vždy úžasně napjatých slovních duelů, sem tam okořeněných nějakým situačním drsnějším (Daisy) či zábavně jednoduchým vtipem (dveře). A jelikož to napětí pomalu, ale jistě graduje od prakticky první scény, člověk je celou dobu stejně napjatý jako postavy a čeká, která první scéna skončí krveprolitím. No a ono se to rozjede, možná dřív, možná později, nebudu prozrazovat. Ale je to přehlídka toho nejdrsnějšího, nejhnusnějšího, nejsyrovějšího, co Quentin divákům předhodil za velmi dlouhou dobu. Možná už od Gaunerů. Násilí je stále v jistých ohledech přehnané, ale přesto působí špinavější a realističtější než obvykle. Možná právě tím, že tento film i přes to že má všude rozesety rysy Tarantinovy režie a psaní, se opravdu nesnaží o další stylový cool masakr jako např. i předchozí Django. Jednoduše, drží se to celé při zemi. Proto mě pak ale na druhou stranu některé pozůstatky jako použití slow-motion min.v jedné scéně trochu vyrušilo. I ten jeden zajímavý pokus o narušení klasické narace mi byl sice bezesporu originální, ale konec konců si myslím, že zbytečný až rušivý. Ale nakonec, Tarantino bude Tarantinem a nemohl se držet na uzdě věčně (čti 80 minut). Morricone zde má několik klasických (a tedy výborných) motivů, ale celkově je hodně nenápadný, doplňujíce atmosféru klidnými, westernovými tóny. Práce s kamerou, zvukem, střihem - vše je samozřejmě stoprocentní, včetně záběrů na nohy (ale asi jsem minul chodidla, jestli byla). Nechybí ani umně použitá retrospektiva, která v pravou chvíli dovysvětluje dění. Chvilkami jsem měl pocit, že si Tarantino natočil vlastně svou osobitou detektivku, jen zasazenou do westernu, okořeněnou vidláky a podivíny divokého západu, a vyřešenou brutálním, nekonvenčním způsobem, z kterého by chudákovi Poirotovi upadl knír. Ale tak proč ne? Výborně napsané, zahrané, dialogově hutné i vtipné, prostředím komorní, mrazivé, a dokonale funkční. 9/10. PS: Asi jsem zapomněl říct něco o postavách, Kurt Russel se tento rok u mě neuvěřitelně zvedl, tyhle role sympatických, ale tvrdých šerifů a lovců lidí mu jdou přímo dokonale. Tarantino toho využil tak umně, že člověku se chvílemi hnusí, ale stále si krade obraz pro sebe. Spolu se znovu úžasným Sam L. Jacksonem, jenž je co se týče herecké škály zneužit ještě tvrději, ale baví stejně dobře. Za zmínku ještě určitě stojí mně zcela neznámý Walton Goggins, který předvádí výkon, kterým se skoro může rovnat Russelovi a Jacksonovi, mínus jejich charisma. Ostatní pak hrají své části tak jak jim bylo předurčeno, některé působí jako znovuzrozené staré postavy (kovboj je Budd, Rothova postava zase působí v momentech jako dr. Schultz), jen s extrémním bonusem odporných, jazyk lámajících přízvuků. Což se ukáže nakonec aspoň v případě postavy Jennifer jako mínus. Nebo mi možná prostě nesedl její nakřáplý, uřvaný projev.

Za ten Konec nemůžu nedat pět. Něco končí, ale Doktor nikdy nepřestává běžet a nikdy, nikdy se nevzdává! Every once in a very long while, every day in a million days, when the wind stands fair and the Doctor comes to call, Everybody LIVES!

Divný film. První polovina je až na výjimky výborná, dokonalá čistě dialogová zábava, ale až dojde na kaskadéra Mikea a jeho kousek (mimochodem naprosto výborný Kurt Russel), všechno jde do háje. Druhá polovina je nudná, nedramatická, s unylými dialogy a akcí (i když asi to bylo schválně, no prostě to na mě nefungovalo) a závěr je sice do jisté míry zábavný, ale ne dostatečně. Škoda no. První část (třeba jen scéna jízdy kabrioletem) je prostě precizní a to ani nezmíním ten lap dance, který vytváří dýchací problémy.. Ups, tak jsem ho zmínil. 6/10.

Zcela funkční, extrémně zábavná záležitost pro ty, kdo pochopí, o co tu jde a přistoupí na pravidla nadmíru uhozené, brakové, cheesy, popkulturní, trash parodie na 80s horory. Absolutně každý tu dělá vše pro to, aby působil jako úplný dement a přes to člověka neznechutí a nepřestane bavit téměř nikdo. Ryan Murphy se zase předvádí, holomek. Do posledního dílu jsem si myslel, že vlastně na ději a na odhalení vraha mi ani trochu nezáleží, protože tu jde hlavně o ty jednotlivé nadsazené, over-the-top nebo často až retardované momenty, a bál jsem se, že to bude tak unylé a průměrné jako závěr nedávného televizního Scream, ale Ryan to udělal tak svěže a zábavně, že jsem si to užil přímo nadměrně. Chci 2. sezonu!