TheDarKnig

Konspirační sci-fi thriller (hororem bych film asi přece jenom nenazval) s více než jedním tajemstvím a zajímavou napjatou atmosférou. Výborné dialogy, gradace děje a taky závěrečné zvraty, včetně toho posledního. Úplně jiná forma filmu než Cloverfield, ale minimálně stejně tak atmosférické a hravé. Takové hrátky se žánrem bych klidně viděl rád i nadále. A pokud by tam vždy byli herci jako M. E. Winstead a perfektní Goodman, viděl bych je ještě raději.

Kdo by to řekl, že mě nakonec za srdíčko chytne i sportovní anime. Pomalejší rozjezd, ale zápasy všechny do jednoho výborně gradované a napínavé, bez jakýchkoliv nerealistických schopností nebo power-upů a vedle toho zcela přirozený vývoj a důraz na charaktery. Závěr 1. sezony úžasně emotivní a velmi se mi líbil díl (nebo to byly 2 díly), který byl pojat z pohledu slabších týmů než je Karasuno. Podle mě právě tento rozsah, žádná černobílá a hlavně žádní šonen padouši je to, co dělá tento seriál tak skvělým. Škoda jen, že 2. sezona je o něco slabší, neboť se zase rozjíždí příliš pomalu a tentokrát tam nejsou ani nějaké zajímavé zápasy. Pro uvěřitelný vývoj postav to ale funkci určitě má. A druhá polovina sezony je už znovu adrenalinová a volejbalová smršť.

Shane Black se nevykoupil. První polovina filmu než se rozdají karty je slušně fungující retro krimi komedie, ale poté se začnou dít věci, strašně šustící papírem, nedůvěryhodnými motivacemi, nelogické a vtipy jsou ve většině případů hrozně tlačené, nebo to tak aspoň působí. Aspoň že tam je ten jeden zábavně nečekaný zvrat. Jenže chybí nějaké chytřeji napsané postavy a Goslingův Holland je přímo otřesně otravný. Jeho filmová dcera ho tady lehce překonává. Po traileru jsem se docela těšil, velká škoda, že to zase nefungovalo. Snad Black nepokašle i toho Predátora. 6/10

A už se našel i HMS Terror.

Obrovský potenciál naroubovat jeho návrat na současnou politickou situaci nevyužit tak jak mohl být a nebylo to ani tak zábavné, jak jsem očekával, ačkoliv první části filmu jsem se pobaveně usmíval skoro stále. A za hlavního viníka tohoto problému jmenuji to, že se někdo místo aby se vydal cestou totální satiry příliš věnoval osobnímu příběhu nudného novináře. Nicméně stále je to kdekoliv a kdykoliv se objeví Áďa, krásně absurdní, zábavné... a děsivé. Zvlášť pokud všechna ta setkání byla opravdu reálná. Tak či tak, závěrečná obrazová koláž ale reálná byla určitě. Byl to ale nepříjemný a divný pocit, když mi Hitler přišel chvílemi sympatičtější než všechno ostatní osazenstvo. Ještě že tam dali tu židovskou pamětnici!

Kenneth Branagh a smějící se pražský řezník přímo fenomenální, Tucci nebo Firth zaostávají jen o kousek. Obludný film, i kvůli tomu, že si člověk tady nejlépe uvědomí, že všichni tito nacisté byli opravdu jen lidé, kteří kolikrát mohli vystupovat velice elegantně a sympaticky. A pak se zaposlouchá do toho, o čem diskutují. A ochladí se. Scéna "spravedlivého" hněvu Stuckarta v podání Firtha, který prosazuje právní řešení věci, je nezapomenutelná a mrazivá. Stejně tak jako "jednotky".

Vizuálně dechberoucí, akčně obstojné, zasazením japonské (tedy svým způsobem originální, ale záleží kolik má člověk nakoukáno), postavami spíše unylé, příběhově.. No má to jistě potenciál a celá ta "hra o trůny" a pletichy tajných agentů byly zajímavé, ale nakonec se to stejně svrhne v exploze a vizuální obžerství. Proti čemuž nic nemám, ale ta variace na Minatův Hiraishin, na které je postavená veškerá akce mohla být choreograficky zvládnutá zábavněji. Ale hlavní problém bude asi v tom, že mě nezaujaly postavy. Anglický dabing na špičkové úrovni, ale Lena Headey byla na Lunu trochu stará (resp. nedokázala změnit hlas tak, aby Luně seděl). Prostě průměr, maximálně mírný nadprůměr. 6/10

Velmi silné lyrics. A hudebně to taky funguje, takže jsem ochoten v tomto případě přijmout na milost i rap. Ten má nakonec vždy mnohem více prostoru pro vyjádření příběhu než klasická písnička.

Rozporuplný pocit. Na jednu stranu to kromě zasazení nemá co nabídnout, zombie jsou sice rychlí, ale příliš velká respekt nevzbudili, gore není téměř žádné a jakkoliv to není něco, kvůli čemu bych normálně film odsuzoval, přece jen to přispělo k větší sterilnosti. A pak tam je ten lidský padouch a jeho schopnost udělat ze všech kolem sebe bezmozkové kretény (počkat, to je přece mělo zachránit, když neměli mozky, ne? Chyba v logice! :)). Logiku ve vyděšeném davu sice nejde hledat, ale celá ta linka mě neskutečně štvala. Možná spíše tím, že mi přišla nevěrohodně vystavěná a zahraná. Na druhou stranu to je příjemně nekompromisní, má to sympatické hlavní postavy včetně malé holčičky (která není otravná) a celé je to... jiné než západní zombie žánr. Jaksi více kýčovité a emotivní a se slow-motionem. A v závěru mi to přišlo jako docela zajímavý nápad, Korejci ty dramata prostě umí. Ale žádný východní zázrak to prostě není. To byl např. Snowpiercer, když už jsme v tom vlaku. 6,5/10

Když už je tento film tak komorní a jeho hlavní součásti lze vyjmenovat na třech prstech - Blake Lively, žralok a Mexičané, přičemž Blake Lively se popisuje asi nejlépe, začnu s ní. Na tom surfovacím prkně i kdekoliv jinde ji to opravdu slušelo. Ale hlavně mě potěšilo, že znovu ukázala svůj herecký talent a na to, že si tento film nedává kdovíjaké ambice, zahrála svou roli zcela přirozeně a autenticky. Žralok je možná nejlepší CGI žralok v moři. Škoda jen, že v jeho případě scénář nepřešel ještě k trochu větší komornosti a musí si násilně vypomáhat Mexičany. Méně je někdy více, že ano. Dějově tak film kolísá kdesi mezi béčkovým monster filmem a survivalem, aby nakonec převážil monster film. Ale docela mě stejně ten závěrečný souboj bavil, tak proč ne. Ale ta napětím a rostoucí beznadějí vyplněná část Mělčin byla určitě lepší. Jak mám slabost pro mořské potvory a tohle mě vlastně v ničem neurazilo (jedna dějová berlička je obstojné číslo), klidně dám čtyři. Prostor pro zlepšení by ale byl. 7,5/10