amirgal

Ať žijí adaptace posboomu, kde se film přes literaturu vrací filmu.

Osobně se domnívám, že prvoplánová cizelace vizuální stránky obrazu spojená s jeho zjednodušením a zpřehledněním (udělat v kompozici místo pro pohyblivé animované titulky nepovažuji za nic komplikovaného) se pojí spíše se šosáctvím než s uměleckou avantgardou. Co se týče aluzí a zvláště aluzí ideových a ideologických by si autor měl v sobě udělat trochu pořádek. Některé symboly mají - a to autor možná neví - v Evropě pořád velmi silný potenciál a nelze je všechny nasypat na stůl a hrát si s nimi jako s kostkami domina. O vyprázdnění významu aluzí filmových už ani nemluvě. Ty tři hvězdičky jsou pomníkem všem zmrzačeným nápadům, které tento film tak úspěšně pohřbil.

Ledové jeskyně, cesta, odrazy pochodní, temnota ...

Nepodařilo se mi najít pro tenhle snímek jednotící myšlenku, protože ve mně nezanechal ucelený dojem a rozpadl se mi do podezřele zjednodušených a konkrétních objektů - papyrus s haiku, pád zelení, valící se barevné kameny a čerstvá krvavá skvrna na bílem ubrusu ...

Skvělá kapalná voda ve všech podobách - jen na mne působily trochu rušivě, prostřihy na "příliš explicitní" vodní hladinu, což mne vytrhovalo z fascinovaného vytržení nad měkkostí světla lomeného vodními kapičkami.

Neustále se čeřící tyrkysová voda v bazénu, zimničně bledé křivky ženského těla, barevné plavky nebo květy?

Po tři minuty jsem měla trojrozměrnou vizi dvou vesmírných těles a temným vesmírem osaměle poletující cosi jako posekaná rozkvetlá letní louka. Pocit slovně: Tak málo nám tady toho už zbývá.

Zmařený teroristický útok aneb jak velká láska pomohla vyprostit mladíka z osidel anarchistických ideí.

Natáčení dětí je evergreenem, který se v dnešní době tak vděčně vtělil do amatérských domácích videí. Děti působí na city, zajišťují potřebnou atraktivitu, jsou bezprostřední a nechtějí peníze. Nicméně filmy takto natočené zpravidla postrádají jakoukoli jinou kvalitu. Děti ve filmu mě nijak nedojímají, ale přesto se neubráním pocitu, že to dítě bylo jaksi "filmově zneužito" ... a ten záznam bez jakékoli kompozice před bílou plentou ...

Těžko hodnotit umělecky, těžko hodnotit jako dokument a vyvarovat se emocí. I kdybych si odmyslela obsah, za tento (anti)propagační shot, s negativním a odstrašujícím účinkem, nemohu dát víc než jednu, dvě hvězdy za zpracování - už máme rok 1903 a ta kvalita je průměrná. Pozn. ten obsah si nějak odmyslet nedokážu. Mám neodbytný pocit, že je to jedno z prvních zneužití filmového materiálu.