Eddard

Úchvatná ukázka toho, jak může vypadat kvalitní televizní zábava, když se toho chopí skupina nadšených, talentovaných lidí v čele s geniálním satirikem se zlatým srdcem. Pokud si Stephen a spol. udrží premiérovým týdnem nastavenou úroveň kvality, máme se na co těšit. Television history in the making... Nejlepší zatím 8. díl s Berniem Sandersem a úžasnou taneční show z Broadwaye. Stephen je král.

Weak weak weak... Teda až na tu Streepovou, samozřejmě. Pokud se o Margaret Thatcher zajímáte z politického (či psychologického) hlediska, zkuste to raději jinde. A pokud se jen rádi bavíte u filmových biografií, tahle patří k těm nudnějším... 40%

Ukažte mi hrdinu a já vám napíšu tragédii... David Simon pokračuje v tradici Scotta Fitzgeralda a ve svém hrdinském tažení za povýšení televizní produkce z bohapusté zábavy na společensko-filosofické traktáty, které člověka donutí zamýšlet se nad nejpalčivějšími problémy dnešní doby. Pro českého diváka bude sice obtížné ponořit se do děje zasazeného v reaganovské Americe konce 80. let, ústřední témata jeho díla (politika, chudoba, rasismus, atd.) jsou však nadčasová a jejich aktuálnost je bolestně zjevná nejen v současné Americe, ale i u nás. Simonovo historické drama je navíc špičkově obsazeno a z režijní stoličky jištěno vynikajícím Paulem Haggisem. 90%

Pokud jste ještě neměli tu čest, můžete si o BoJackovi udělat představu jako kříženci nihilističtějšího Californication se strukturou a animací Ugly Americans, to vše řízlé trochou Louiho. Na papíře to nezní vůbec špatně, osobně mám ale problém s tím, že to vše už chutná dosti recyklovaně a hlavně se to se mnou většinou míjí na poli humoru, což je u animované řachandy to nejpodstatnější. Vynikající Will Arnett (legendární Gob Bluth) se sice pro dabing nihilistického koně narodil, na to, aby utáhl celý seriál za zbytek mátožných postav to ale úplně nestačí. Kolem a kolem, decentní zábava, která mohla být revoluční před deseti lety - dnes zaostává o nejednu koňskou délku nejenom za svým vynikajícím současníkem, Rickem and Mortym, o klasikách typu South Park či Simpsonovi ani nemluvě. 60%

"Solidarity forever, for the union makes us strong!" Krásná, povznášející a jímavá komedie s temnými podtóny thatcherismu, která neprávem zapadla a patří k tomu nejlepšímu a nejzábavnějšímu co v roce 2014 vzniklo. Dvouhodinová stopáž se kolem mě prořítila ani jsem nemrkl. 90%

Ústřední téma je zajímavé a nosné, formálně (obrazově a hudebně především) úchvatné, herci sympatičtí... Bohužel je v těch dvanácti hodinách spousta vaty a laciného melodramatu (otázka vkusu, samozřejmě) a příliš mi to připomínalo kvazimystické eposy typu Lost a Heroes, aniž by to přišlo s něčím radikálně novým. Jako slušná zábava na dvě dlouhá víkendová odpoledne to poslouží, pokud ale nemáte času na zbyt, mohli byste si v dnešním seriálovém menu vybrat mnohem líp. 60%

Kouzelné knize Susanny Clarke se dostalo adaptace, jaké si zasloužila - což je snad největší poklona, kterou mohu tomuhle sedmihodinovému eposu vyseknout. Jde o adaptaci věrnou tak, jak to jen odlišné médium umožňuje - nevytrácí se vtip, romance, horor, krásný anachronický jazyk, britská tradice a gentlemanství, alternativní historie a magické knihy... Obrovské uznání a dík patří castingu, který nalovil ansábml neprofláklých charakterních herců v čele s Bertiem Carvelem a Eddiem Marsanem v titulních rolích. Zejména prvně jmenovaný dostává prostor rozehrát rozevlátě "romantického" Strange tak, že mi z toho padala brada - dojímá a baví zároveň. Marsanův "racionalistický" Norrell je pak ve své úzkostlivé úzkoprsosti jeho pravým protipólem a neotřelým typem antihrdiny. Kolem a kolem - televizní událost a povinnost pro fanoušky inteligentní fantasy/zábavy. 90%

Thatcherovská Anglie optikou Mikea Leigha je/byla opravdu děsivým místem - pro našeho diváka o to děsivějším, když si uvědomí, že právě podle tohoto vzoru modeloval Václav Klaus a spol. náš vlastní ekonomický systém, se všemi společenskými hodnotami, co k němu patří. Titulní "velké naděje" jsou tak ze strany autora projevem čirého sarkasmu nad vyhlídkami nesnesitelně odlidštěné podoby soudobé společnosti, vyvážené jen částečně "malými nadějemi" v podobě přeživších ostrůvků opravdových mezilidských vztahů, trochy trávy a humoru. Jde také o Leighovo ideologické manifesto - nikdo, kdo Velká očekávání viděl nemůže pochybovat, kde leží jeho sympatie a v čem vidí problémy společnosti. Rozpad rodiny, nechutně materialistická střední třída a v jiném světě žijící sociopaté vyšších tříd. Trpký, surový film s velkým srdcem. 80%

Dobrý film, jehož témata - odkaz občanského hnutí a Martina Luthera Kinga - jsou dnes aktuálnější než by se mohlo zdát. "Naše společnost zdeformovala samotnou naši přirozenost. Od dob otroctví, přes Rekonstrukci, až k oné propasti, před kterou dnes stojíme jsme viděli řadu mocných bílých mužů, jak vládnou světu a svým chudým druhům nabízejí na usmířenou onu ničemnou lež. A když se děti těchto chudých bílých mužů rozplakaly hladem, jenž nelze utišit, krmí je otec tou samou ničemnou lží. Tiše šeptanou lží, že ať už je v životě stihne cokoliv, vždy můžou najít útěchu v tom, že je jejich bělost vždy staví nad černochy." Amen. 80%

Kvintesenciální akční film nového milénia s příšerně charismatickou příchutí apokalypsy. Naše ústřední hrdiny, Maxe a Furiosu, na zbytečné tlachání moc neužije, daleko raději komunikují akcí, a když přijde na emocionálnější moment, vystačí si krátkým pohledem. Vynikající scénář ale dokáže na minimálním prostoru pozoruhodně komplexně vymodelovat i většinu vedlejších postav v čele s mladičkým vlčákem Nuxem a účinně děsivým Immortanem Joem. Obrovské uznání panu Millerovi, který ve svých sedmdesáti letech dnešním mladým režisérským "esům" předvedl, co, že je to ten punk, a jak se dá natočit kulervoucí blockbuster. 90%