kingik

Sebevraždění v přímém přenosu, závratná čísla ve sledovanosti, reality show pro lidské hyeny, zmrdský moderátor a zakladatel v jedné osobě. Nevěrohodné, nepůvodní, leč podobný formát jsem dosud nikde neuzřel, a snaha o myšlenkový přesah a kontroverzi byla přítomna. Josh Duhamel padl do role příkladně slizce, jeho kolektiv byl také na odstřel. Giancarlo Esposito do toho dostal patřičné emoce přes svoji postavu zadluženého somráka, je nasnadě, že jeho trable nesledujeme po celou dobu jen tak nadarmo, nakonec i on končí na pódiu, aby obětoval svůj život pro blaho rodiny. A úmrtí vypadají pěkně, gore kvalitní. Největší potíž byla v kolovrátkovém duchu, který film zvolil. Smrt, rozepře ve štábu, ztrápený černoch, moderátorova sestra, smrt, rozepře ve štábu....Nakonec moderátor dostane patřičně za vyučenou. Závěr filmu přesto není nijak působivý. Herecký tým odvedl kvalitní práci, scénář poukázal na ohavnost dnešní doby, a to že film nepůsobí příliš emočně, to také mělo svůj účel. Přesto jsem postrádal náboj a dynamiku, větší spád událostí. Esposito chtěl mít vše pod kontrolou, ztvárnil jeden ze zásadních partů filmu a režíroval jej, občas zajímavě, občas jen průměrně a v rámci svých možností vlastně dost snaživě. 7/10

Je záhadou, proč se na ty zvětralé pozůstalosti z minulé doby vlastně dívám. V hlavních rolích regulérní vagabundi. Ti lidé na sebe vůbec nedbali. Vlasy jak z drátů,to byl k dostání jen Lybar?! Móda, jak když šijí z pytlů, Vladyka, halama, v té bundě bych nešel ani vyvážet odpadky. Žít v té době, je ze mě pornokrál, protože na moje tepláky, které jdou se mnou prakticky od narození, a zmijovku by se stála fronta. Příběh je o ničem. Bohdalka hledá ztracenou peněženku, jsou Vánoce, najde ji v ledničce. I na krátké ploše se to k ničemu extra nedobere. Koupili si barevnou televizi. 4K přímo, dobrou tak na chov čtyř králíků. Pobavil jsem se jen nad hodnotami tehdejší doby, dnes těžce směšnými. 4/10

Filmový odvaz. Navzdory provokativnímu názvu se jedná o celkem umravněnou srandu, která plení nejednu teen sex komedii. Duncan a Jack jsou dva středoškolští studenti z Evropy, kteří jsou v USA na studijním výměnném pobytu. Jejich pobyt se povážlivě krátí a ještě si nic neužili. Žádnou párty, odvaz a ani sex. Když se proslechne, že středoškolský arogantní kápo pořádá v předvečer jejich odjezdu "mejdlo" jako blázen, tak s tím dva kámoši musí něco udělat. Na párty se dostanou, jen když přivedou s sebou dvě sexy holky, co nesmějí být z jejich střední. Jenže jak to udělat, když jsou panici a sexy holky se kolem nich právě nemotají. V příštích 24 hodinách si dají inzerát na sex seznamku, jsou uneseni, sexuálně frustrováni i poníženi a ještě musí čelit posměškům okolí. U filmu vám nebudou vidět mandle, nejedno uchechtnutí si ale dvojice "tytrubkových" herců, jimiž je černý maník KSI, vlastním jménem Olajide Olatundi, a ňouma Caspar Lee, určitě vyžádají, neb jejich eskapády mají švih a trefný dopad. Film si bere inspiraci z nejednoho spřízněného "klenotu" v žánru, samozřejmě hodně se vše motá kolem sexu, nadrženosti a rajcovních buchet, nicméně film se důsledně brání nahotě i explicitnímu obsahu. Většina postav je zábavných, z nich nejvíce dominuje ošklivý Asiat, který dvojici unese, a jeho neutuchající hlášky. Celé to má spád, originalita se pere s přebranými nápady. Vizuálně kvalitní, režijně ne až tak řemeslně obratné, ale dalo se. Takže výsledkem je pekelně bláznivá komedie plná gagů a lepých holčin (Madison Iseman a Syd Wilder). A se svěže komediální dvojkou v hlavních rolích. 7/10

Režírující William H. Macy v zajetí vlastní režijní bezradnosti, triviálního scénáře a dvou kozatých zjevů jménem Kate Upton a Alexandra Daddario. A zbývá si jen položit otázku, co seriozního umělce jeho kvalit uchvátilo na seštupovaném příběhu dvou blbek, které si vyjely na relaxační výlet a přetahují se o přízeň maníka, kterého na něm střetly, co před nimi tají, že má před svatbou. A výsledek? Není ničím pozoruhodný, ehm, tedy je, jenže v tom horším významu slova. Je přinejmenším pozoruhodné, že film nemá pořádnou zápletku, vaří 90 minut v prázdném hrnci, kde se buď gagy rozvařily, nebo jsou blbě režijně podané. Všechny gagy zavání improvizací, prostě, jak když režisér v polovině natáčení usoudil, že scénář je definitivně příšerný, načež jej zahodil, a vymýšlel na place narychlo humorné scénky. Velmi žalostně vyznívající humory. Tak třeba toto: Dádo, půjdeš na nehorázně znečištěné toalety, Kačka tě na nich zavře, ty se obalíš toaleťákem, scéna vrcholí tvým vysoukáním se větracím okénkem. Mám popisovat i jiné humory? Netřeba. A co takhle vrznout do té zoufalosti trochu erotiky. Ano, je zde k mání scéna v plavkách, v nichž oběma mladým dámám přetékají vnady. A sex? Taky na něj dojde. Jenže Dáda si zapomněla sundat vrchní díl, ovšem pestrost milostných poloh udržela moji bdělost. Rozhodně nejlepší moment, jinak velmi špatně napsaného, zrežírovaného a zahraného filmu. Píšu "špatně zahraného"?! Tohle je přímo noční můra všech JAMU, DAMU, oblastních i maňáskových divadel. Když je Kate Upton ve filmu nejlepší herečkou, jistě si dokážete představit, jak hrál zbytek. Dáda za to vzala tak, že celou dobu vydatně přehrává. Její komické výstupy jsou památeční. Pomohly mně přežít tenhle zoufalý film. Ať mě nikdo nelakuje, že Macy nevěděl, že točí exkrement. Většinu bodů uzmulo vzorně se dmoucí poprsí hlavních hrdinek a také solidní nasnímání filmu. 4/10

Přijatelně hororové vdavky. Hezký kluk, doslova muž roku, tak vidí svého hošíka jeho kompletně pomatená rodina, která nechce dopustit, aby takový playboy, s největším počtem umučených dívek ve sklepě, zůstal na "ocet". A tak mají políčeno na první inteligentní blondýnu v dějinách hororu. Tou je Kirby Bliss Blanton, kvůli níž jsem si tenhle horor dal, přičemž se posunula do mé masturbační top ten. Ono není nic třeba vymýšlet. Dům je patřičně hnusně zařízený, členové rodiny autenticky nepříjemní, příjemná pointa nechybí. Film si dává načas, než do plachet pošle hororový vítr. Takže nejdřív si něco málo pobudeme v klubu, seznámíme se s bratrem hlavní hrdinky, to je slušný exot, něco mezi Hrušínským zamlada v Discopříběhu a Messim, poznáme i novou přívětivou kamarádku a podivného týpka. A pak cesta k domu hrůzy a dál už to znáte. A celé to není příliš brutální, gore je poskrovnu, ale má to spád a nečekanou závěrečnou pointu, vlastně dvě pointy, ta druhá souvisí s jednou z postav. Režisér Darrelll Wheat se teprve tvůrčím způsobem rozjíždí, tohle se dá považovat za jeho expresivní debut, předtím měl na kontě jen jeden kraťas. Ale i jeho budoucí projekt o podivné nemocnici, může být fajn. Kirby Bliss Blanton dodala filmu osobitost a šmrnc, nebyla to příliš ustrašená a uječená píča. Prostě jednala normálně. Past je past. Celkově má film nečekaný průběh, fajn hereckou partičku a kvalitní technické balení. Kdo horory nevyhledává, může pominout i tento, je zde přece super Volyň, Občan Kane a Kmotr. Ano, u těchto filmů jsem se zavraždil, tudíž je u mě nikdy neuvidíte ohodnocené. A nadobro jsem také skončil s comicsy. 10/10

Úmorně nezáživné. Film bych nepustil ani na Barrandově mezi Asijskou tajenkou a soudkyní Erteple. A to si troufám tvrdit, že Korcovo laškovné tahání výherních předmětů v mezihrách z pod stolu je stokrát napínavější a dramatičtější než tahle nicotná nuda. Režisér Ang Lee a zástup dobrých hereckých značek sliboval mnohé. Celé je to vlastně o tom, že americké vojenské jednotce Bravo sloužící v Iráku se dostane po jejím vítězném tažení Bagdádem významné pocty účastnit se ceremoniálu významné americké sportovní události, tou je zápas amerického fotbalu, tým Dallas proti ani nevím komu. Celý dvouhodinový film, který bych vůbec neoznačil za válečný, se odehrává v útrobách stadionu. Mezi tím je osmičlenné vojenské jednotce přislíbeno Chrisem Tuckerem, že s ní bude natočen film, Steve Martin, šéfující sportovnímu týmu, se ošívá s honorářem pro válečné hrdiny, mladý voják, na jehož osudy se zaměříme, prožíval strasti na bojišti, na stadionu už prožívá slasti, jelikož se zamiloval do roztleskávačky s předkusem, do toho neustálé flashbacky z bojiště, kde vytáhl do boje i Vin Diesel, i od rodinného krbu, kde je jeho zjizvená sestra Kristen Stewart, zbytečné kecy, tedy hlavně jen kecy. Film je skrz naskrz protkán americkým patriotismem a americkou mentalitou, obojí je hnusně otravné. Zbývá dodat, že nejsme ve žhavé současnosti, je rok 2004. Vrcholem debility filmu je vystoupení Destiny´s Child, dívčí trio, které dávno zaniklo, tudíž zanikla i šance, že by se Beyoncé Knowles a spol. dal ještě jednou dohromady. Nedal. Režisér po "edwudovsku" sehnal tři dvojnice, které zřejmě nebyly svým předobrazům vůbec podobné, tudíž jsou při svém vystoupení zabírány jen zezadu nebo z kilometrové vzdálenosti. Herecký debutant, Angličan Joe Alwyn není příliš vojenský typ, jeho výrazovost je nulová. Film se nezakládá na skutečných událostech, jako námět posloužila kniha, o které jsem v životě neslyšel. Nedovedu si představit její obsah, když film je taková nuda. Jeden bod za roztleskávačky, o druhý bod se dělí herci a jeden pěkný moment z bojiště, který ukázal, že Ang Lee by akčně nepropadl, nicméně tuhle blamáž jen tak neodčiní. 2/10

Muž s hodností generála předstupuje před nastoupenou vojenskou jednotku a zahřímá: "Kefalín, Ciml, Vata, krok vpřed!!!" Trio mužů v khaki uniformě udělá otráveně, co po něm lampasák chce. Náhle Kefalín zpozorní a pronese: "Ty vole, to je Nolan!" Generál se neudrží a pln vzteku zařve: "Já nejsem žádný Nolan, vy mě ani neumíte oslovovat, vojíne!" "Já jsem generál Nolan!" A pokračuje rozpálený do ruda: "Vojáci, jakým SMĚREM se útočí?!" Jeden z vojáků cosi zabrble, pak prohlásí: "My nevíme, my jsme ani neviděli nepřítele." Nolan se neudrží a pustí mu písničku od One Direction. Vojáci pokrčí rameny, obrátí oči v sloup, náhle Nolan dodá: "A kde je Zayn Malik?!" Vojáci se po sobě podívají, evidentně to jméno nikdy neslyšeli. Nolan se náhle podívá dolů, zalesknou se mu oči, vytáhne balíček papírových kapesníků a začne se hanit: "Já vím, že jsem udělal castingovou chybu, Harry Styles měl být vystřižen, ale kdyby jenom to, zkuste natočit válečný film s přístupným ratingem." A já jen dodávám, že sušší a nudnější válečný film aby pohledal. Úplný (režijní) trapas. Je neuvěřitelné, že se o něj postaral Christopher Nolan. Vše zralé na Zlatou malinu. 3/10

Doufejte, že se vám dostane víc než jen svatebního veselí, a přání bude vyslyšeno. Přijde cosi v podobě "třinácté komnaty". Eloise dostane od své dávné kamarádky pozvánku na svatbu. Zbude na ni jen stůl číslo 19, kam se usazují nechtění a nedůležití hosté, a zde se zrodí postupné přátelství s pěti dalšími, do té doby neznámými svatebčany. A současně s nimi vyplují na povrch i trable, které má nejen hlavní hrdinka se svým někdejším přítelem, který je na svatbě též přítomen, ale také neortodoxní stará dáma, mladý a sexuálně frustrovaný Ind, rasově smíšený manželský pár středních let, zažívající vztahovou krizi a trestanec v podobě nerda. Většina filmu je fixována na jediné prostředí, tím je svatební sál, jakmile se z něj se šesti hrdiny (přibližně v polovině filmu) vzdálíme, přijde na řadu psychologická sonda do jejich duší, abychom v závěru zjistili, že se až tolik nestalo, a filmový život jde dál. Anna Kendrick si jen s obtížemi hledá divácké sympatie, její afektovaná kreace moc nebaví, lepší herci jsou k vidění ve vedlejšácích. Je vysoce pravděpodobné, že režisér Jeffrey Blitz se sám v minulosti účastnil nějaké okázalé svatby, kde zažil pár svatebčanů, co si stěžovali na životní problémy. A tak vznikl tenhle film, k němuž námět dodal i Mark Duplass, ano, ten Duplass, který ve dvou hororech Creep ukazuje své zvrácené nitro. Se svým bratrem ale nakonec ztratil o film zájem, převzal a přetvořil jej tedy Blitz. Celkově výsledný film nebude nijak v divácích rezonovat. Je znát, že režisér dává přednost dialogům a situačním komediím, takže tohle dílko má nejen téměř divadelní ráz, ale vše se zde řeší na poli kvalitnějšího sitcomu, do něhož nějakým nedopatřením zabloudily i psychologické prvky. V podstatě ucházející snímek.

Zkrocená hora po "jackblackovsku". Ano, s trochou nadsázky se dá k tomuto filmu i takto přistoupit. Hlavní je, aby se k němu nepřistupovalo jako k ryzí komedii. Film totiž až tak jednoznačně neplní kritéria komedie. Humor v něm samozřejmě je, příběh na něm ale vůbec nestaví. Dvojka Andrew Mogel/Jarrad Paul nepíše úplně blbé scénáře, tohle je jejich režijní prvotina. Před nějakým časem zachraňovali (kariéru) Jima Carreyho, když mu napsali "Yes Man". Zfotrovatělému Danu Landsmanovi po letech do života vstoupí školní hvězda ze střední jménem Oliver Lawless, který je podle indícií zřejmě těžce za vodou, sklízí totiž úspěch s účinkováním v televizní reklamě na opalovací krém. I když je to velestupidní propagace výrobku, na Dana to udělá obrovský dojem, přičemž zavětří, že s ním by chystaný školní sraz po dvaceti letech mohl být pro něj spasením, mohl by se zbavit jednou provždy nálepky outsidera. Aby nápad zrealizoval, vydá se za dávným jakoby kamarádem až do jeho současného působiště, tím je Los Angeles. Danův život se po setkání s Oliverem obrátí vzhůru nohama. Pozná lásku mužů, uzavře pro svého zaměstnavatele fiktivní obchod, lže všem okolo. Dopad na sebe nenechá dlouho čekat. Oliver je suverénní floutek, který přátelství jen předstírá. Neprávem strhaný a neotřele vedený film našel hlavní hnací sílu v ústředních protichůdných charakterech, jež bravurně ztělesnili Jack Black a James Marsden. Ti mezi sebou vedou tichou válku, Marsden je idol, buldozer ženských srdcí a mužských análů, kdežto Black je jeho pravý opak, neatraktivní, obézní fotřík od rodiny. Zatímco většinu filmu je to nazírání na mužské ego hodně nestandardní, Marsden má navrch, závěrečné vyústění už se mohlo vyřešit jinak. Nechci spoilerovat, do zvoleného konceptu to tolik nezapadalo. Ovšem i tak je tenhle počin příjemným překvapením, které má nejblíž k hořké tragikomedii. A navíc se mně líbilo, že film uměl vyvolat dojem, že je inovativním a nevídaným ve svém žánru. 10/10

Rodinná rapsodie, kupící snad všechna scenáristická klišé rodinných filmů - dávná láska, současná láska, těhotenství, rozvod, svatba, krachy a smrt. Strasti a slasti tentokrát zažívají Hollarovi. Řetězec vtipných i dojemných událostí spustí nález nádoru na mozku matky rodiny. A už se jen čeká, zda to rodinu ( více či méně dysfunkční) položí a rozloží. Tak nikoliv, rodina se stmelí, dva nové životy se narodí, jeden odejde. Do toho občasný vtip, jejich porci obstaral urputný Charlie Day. Celé to má dost průměrný režijní kabátek, je k mání i mikrofon odrážející se ve skle policejního auta (scéna, kdy je Copley po zatčení propuštěn), který spíchl John Krasinski, sám se obsadil do hlavní role. Pod jeho velením je ve filmu k vidění solidní cast: jeho staršího bratra hraje Sharlto Copley, jeho těhotnou přítelkyni ztvárnila Anna Kendrick, otce hrál Richard Jenkins, matku hraje Margo Martindale, Charlie Day hraje ošetřovatele v nemocnici a byl někdejším rivalem na střední našeho hlavního hrdiny, který se po diagnoze své matky vrací do svého rodného městečka. A ti, co se těší na Mary Elizabeth Winstead, se musí spokojit jen s jednou sekvencí, v níž se vyskytuje, hrála Dayovu manželku, a také bývalku hlavního hrdiny. Ten na ni kupodivu nikdy nezapomněl, možná by to s ní i chtěl dát zase dohromady. Film ale činí divná rozhodnutí, do poloviny se o jeho dávné lásce ze střední pořád mluví, posléze už o ní nepadne ani slovo. Divně nastavené vztahy má i bratr hlavního hrdiny, ten manželku šmíruje z auta dalekohledem v jejím domě (relativně vtipné). Nedozvěděl jsem se ale proč se rozvádí, za jeho dvěma dcerami (kupříkladu) lezl oknem, na manželce mu stále záleželo. A ke všemu ve svém věku bydlí u rodičů. Pak náhle obrat, Copley si může dcery vyzvedávat a manželka s jiných chlapem, reverendem, mu už žíly netrhá. Anna Kendrick ztvárnila submisivní chudinku, podřízenou a trpící řeči, že se nevyrovná bývalé lásce. Vše komplikované ale náhle pomine, takže se film jevil až zbytečným. Tragický konec má svoji váhu, jenže celkově tenhle film svojí rozkročenou dramaticko/komediální formou neoslnil. Prostě podobných filmů o jedné rodině existují stovky. Tenhle ničím nevybočuje z dlouhé řady. Navíc má lajdácký scénář a realizaci za deset babek. A Krasinski soudržně režírovat neumí. 4/10