Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Loganovi parťáci (2017) 

O filmy Stevena Soderbergha už nikdy nezavadím. Ordinérně, nezáživně a slabě inscenovaná pitomina (s puncem nezávislosti) s kvantem nevyužitých hereckých hvězd i hvězdiček. Všichni přišli vniveč. Dva buranští bráchové Loganovi, pajdavý Jimmy (Channing Tatum - pajdal přesvědčivě) a jednoruký Clyde (Adam Driver - po celý film nezměnil výraz), se rozhodnou načerpat si trochu "keš", které proudí podzemními trubkami do sejfu. Do loupeživé party přiberou ještě specialistu na podobné typy loupeží Joe Banga (Daniel Craig - vévodil filmu), který je t.č. ve výkonu trestu, který si vymíní, že do akce půjdou i jeho dva bráchové. Háček je v tom, že zdroj peněz se nachází pod závodištěm Nascar a druhý problém představuje Bangův pobyt v káznici. Bráchové Loganovi, ač mají být údajně rozumu mdlého, si mistrně poradí se všemi překážkami, které jim stojí v cestě. Samotné provedení loupeže za mnoho nestojí. Bang naplní sáčky "trhavinou", jednou z ingrediencí jsou gumoví medvídci, já je normálně žeru, zde vybuchují. Hlavní je, že loupež je nevýrazně natočená, film se tlačí do komedie, tudíž je nenapínavý. Rázem je po loupeži, na scénu se vrhá Hilary Swank coby agentka FBI vyšetřující loupež. Rázem mizí i ona ze scény, aby se objevila v posledním záběru filmu, který má příšerné zakončení. Závěr ve stylu "pokračování příště" nenávidím! Celý film je nedůsledně pojat. Nic není pořádně dotaženo. Loupež, která měla být vrcholem filmu, je prostříhávána na události na talentové soutěži, které se účastnila Jimmyho dcerka. Než se ve filmu vůbec začne něco dít, trvá to pekelně dlouho, celé je to naprosto bez tempa. Je nutné absolvovat nejméně hodinu kecaček, Jimmyho zastávek u jeho bývalé manželky (Katie Holmes) a různých dalších nadbytečných sekvencí, než se dokodrcáme k pár vtipným momentům, které obstará Daniel Craig. Po jeho živelné kreaci se nechce ani věřit, že tenhle maník pravidelně obléká "jamesbondovský" oblek. I Seth MacFarlane je coby Nascar závodník osvěžující komediální doplněk. A vůbec všichni herci jsou fajn. Jenže film má dvě hodiny, je to na něm znát, má omletý námět, co prostě nebaví. Postrádal jsem jakoukoliv zajímavě natočenou sekvenci. Převažovaly kecy a plky. Fim má přístupný rating, pohoršujícího obsahu se tedy nelze dočkat. Soderbergh akci neumí, i zde se jí zdatně vyhýbá, auto, co obyčejně nabourá do výlohy, a jedna nepřehledně nasnímaná rvačka v baru, je jeho maximum, jeho filmům nerozumím. Tenhle je dalším zbytečným dílkem do jeho nezábavně a zdlouhavě nudně koncipovaného puzzle. 4/10

plakát

Liga spravedlnosti (2017) 

Comicsové pornohrátky s partou hic, kde si příznivci latexu přijdou na své. Stálými porno aktéry jsou: Wonder(bra) Slut Woman - královna šlápot, Buttman - král sofistikovaných análních hrátek, po nichž zůstávají Cucfflecky, Flash - král rychlovek, Aqualineaman - král mohutného ženského squrtingu, který doluje vidlemi, Spermaman - král oplodňování obojího pohlaví, Cyflborg - král peggingu. Všichni používají jeden společný trik - dlouho vydrží stříkat comicsové bubliny. Režiséři si je oblíbili pro jejich zodpovědný přístup, když jde do tuhého. Sex s blížícím se koncem světa je jejich vítaným zpestřením. Mohu čestně prohlásit, že jsem nikdy nemasturboval nad Wonder Slut Woman. Svody byly, příležitostí minimum, neb všechny filmy, v nichž účinkovala, jsem viděl v kině. A uznejte sami, že by mě vyvedli, kdybych tasil, hlavně by diváci sedící v řadě za mnou přes moji labutí šíji s boxerkou blbě viděli na film. Jsem za ten Kolosman rozměr rád. A masturbovat při repríze doma, to už není ono. Film, který vznikal ve zhoršených podmínkách, neznamená nutně špatný film. Mně je jedno, zda Snyderovi odumřel žalud, nebo Whedon nosil dívčí spodní prádlo, až se rozhihňal, přičemž internetová kohorta pisálků erudovaně usoudila, že vážné scény natočil Zack Snyder, ty vtipné Joss Whedon. Samozřejmě, že střídání režisérů určitě nevedlo k takovýmto režijním rozvrhům. Ke všemu je ve filmu asi pět vtipných momentů+veškeré sekvence kolem Flashe mají odlehčující ráz, což by mělo na celkový výsledek jen zanedbatelný vliv. Ke všemu by ta sorta nepohledných poďobanců, kritizujících tento film, k němu nesvedla natočit ani závěrečné titulky. Ale zpět k výsledku. Film opravdu není moc kompaktní, první propad přišel po hodině, přesně po sekvenci po vzkříšení dávno mrtvého Spermomana, který byl na pár minut Zloun, pak přišla Hulza Dlaňová a jeho máti, s nimiž se vítal, čímž tempo opadlo. A už nenabralo takovou vervu, udělal se první comicsák, za ním druhý, film dospěl k závěru. Finále nebylo extra. Nelze je označit za bombastické. Arcipadouch byl zlikvidován trapně. Závěr filmu je moc veselý. Celkově film odsýpal, bylo ale znát, že mu brání v rozletu stopáž namačkaná do necelých dvou hodin. Určitě jsem se bavil víc, než u Muže z oceli, Buttman vs Spermaman a Wonder Slut. Myšlenkově je to tak na pátou třídu, CGI občas rušivě zlobí, ale je to nesmírně cool, když máte pocit, že si z prdele Wonder Slut můžete udělat trhací kalendář. Hledači chyb ve filmu budou mít žně, ovšem čekal jsem něco maxi příšerného, což se rozhodně nedostavilo. 7/10

plakát

The Crucifixion (2017) 

Zářný příklad totální režijní frustrace. Xavier Gens by si mohl podat ruku s Darrenem Lynn Bousmanem. Oběma se stejnou měrou nedostává pochvalných recenzí, delší dobu se jim vyhýbají úspěchy na režijních postech, dlouho nenatočili nadprůměrný hororový film. Gens si ke vší tvůrčí rezignaci vybral stokrát provařené a ze všech stran opracované téma exorcismu, které navíc natočené fádní a nevzrušivou formou, jakou režisér předložil, nemá sebemenší šanci ho katapultovat mezi elitu. I když je film zaštítěn puncem "skutečných událostí", příběh jakéhosi kontroverzního kněze z Rumunska, při jehož kontroverzním vymítání exla jakási jeptiška, je opravdu vydatným krokem zpět do bažiny průměrnosti až podprůměrnosti. Rumunské lokace nejsou atraktivní, všichni, až na ateisticky smýšlející píchatelnou žurnalistku, co přijíždí příběh objasnit a napsat o něm pravdu, jsou nesmírně a otravně pobožní, hororových momentů je zde dohromady tak na dvacet minut. Samotný rituál, kterým měl film vrcholit, se smrskl na pět legračních minut, kdy má posednutá hrdinka v jakési stodole začerněné oči a zaryčí. Zbývá dodat, že před touto scénou je divák svědkem tří utopených much v alkoholu a bujarého bouchání dveří, přičemž se v ději v prostřizích vracíme k událostem před posednutím jeptišky. Divákům bude jistě úplně jedno, zda se obviněný a uvězněný kněz nakonec dostane z vězení. Herci ve vedlejších rolích je jen umolousaný komparz, hrdinka ze zámoří je jiné kafe. Sophie Cookson je neokoukaná a sympatická. Gens nemá z čeho těžit, je prostě jen strůjcem obrázků, které místy inklinují k něčemu, co by se u debutanta dalo označit za téměř atmosférické, v jeho případě už je to jen rutina. A to, že se mu z tvůrčího hlediska nedaří, je na filmu znát. 5/10

plakát

Kingsman: Zlatý kruh (2017) 

Vysoká liga gentlemanů, kterou by si pochvaloval i James Bond. Je škoda, že už to na třetí díl nevypadá, i když závěr dvojky jej naznačuje, protože se konečně našel režisér, který comicsové látce hoví, je nesmírně kreativní a jeho (z)dravě drzý přístup dělá z pokračování Kingsmanů lahodnou podívanou, plnou režijních nápadů a netradičních postupů v rámci vyprávění. Matthew Vaughn ví, jak zaútočit na divácké smysly. V podstatě hodnotím stejně kladně jako jedničku, která byla o maličko kompaktnější a v podstatě i celkem seriozní oproti naprosto odvázanému a totálně bláznivému pokračování. Dvojka si i přesto zachovává svoji noblesu a eleganci. Eggsy (Taron Egerton) samozřejmě není na všechno sám, ba ani neosiřel, neb jeho organizace dokáže přivádět k životu mrtvé, a udělala to i v případě jeho dávno mrtvého parťáka Harryho Harta (Colin Firth), který po návratu mezi živé trpí amnésií a mnohem raději se kamarádí s příbuzenstvem motýla Emanuela. Na práci toho budou mít opravdu hodně, vždyť na své misi musí zastavit záludný virus, který vypustila psychopatická Poppy, a zabránit tak vyhlazení lidstva. Ano, zní to poněkud ohraně, jenže režisér nedopustil, aby to ohrané bylo. Ve filmu se za těch 140 minut odehraje nemálo. Nemálo překvapivého i nečekaného. Vaughn rozvernému rázu podřídil celý sequel. Akční sekvence mají punc originality, R-kový rating nejde úplně do extrému, čip ve vagině je top, ovšem zhusta se nadává a k viděný je i nějaký ten krvavý cákanec. Režie je špičková. To se musí uznat. Kdo má comicsů a jejich adaptací plné kecky, nemusí se tohoto filmu tolik obávat, kolikrát na něm ani není znát jeho comicsový původ. Jen chci dát doporučení, že se do dvojky nepouštějte, pokud neznáte jejího předchůdce, nebudete mít totiž přehled o událostech v prvním dějství. Nejlepší je na filmu kreativita, s jakou se k ději přistupuje. To samé platí o akčních sekvencích. Jsou svěže a neokoukaně pojaté. Přetlak v postavách i hereckých veličinách, které je ztvárnily, se zde řeší gentlemansky. Daná postava má po určitou dobu vymezený prostor, pak režisér zhodnotí, zda má či nemá v ději místo, respektive je-li pro film (ještě) žádoucí, a podle toho s ní naloží. Ve filmu udělal jedinou výjimku - nechal žít Eltona Johna. Z herců vévodí (jednooký) Colin Firth, psychopatka Julianne Moore měl být značně nevyzpytatelný diblík, její obsazení byl ale naprostý přehmat, do role se vůbec nehodila, ničím ji neobohatila. Vyskytuje se zde i sviňák prezident v neotřelém podání Bruce Greenwooda. Největší průvan v pánských dědotrenkách způsobí Poppy Delevigne, která to dá do spodního prádla. Film má ještě spoustu známých herců různé hvězdné svítivosti (Jeff Bridges, Channing Tatum, Halle Berry, Pedro Pascal, Mark Strong...), takže prostě bylo z čeho vybírat. Máte-li chuť na něco chutně bláznivého, vymazleně stylového a akčně výbušného, je tenhle film ideální volbou. Zločinecká organizace Zlatý kruh a správní agenti v akci, bojující proti ní, je kvalitní zábava. 10/10

plakát

Český slavík Mattoni 2017 (2017) (pořad) odpad!

Píše se rok 2017, náctileté před televizi nedostanete, tudíž je záhadou, pro jakou cílovou skupinu se Ondřej Sokol vydatně pitvoří. Po obšírném a zdlouhavém průzkumu jsem pregnantně usoudil, že jeho teatrální výstupy směřují k manželským dvojicím po padesátce, které stále čekají na připojení netu. Vzorek české domácnosti: Ona, věk 55, obří prsy a obří pneumatika kolem pasu, na kterou nestačí tři krejčovské metry, on, věk 58, obří prsy, taktéž obří pneumatika kolem pasu. Pojí je znalost tří českých pěvců: Karel Gott, Lucie Bílá a Jan Bendig. Společně sledují zápolení a v obýváku hodují. Uzavírají sázky na vítěze a po dvou pečených husách jim do hodiny vytráví, takže sjedou tři nůše cukrovinek, než zjistí, že dva z jejich tří oblíbenců získali Slavíka. Zklamáním je pro ně pouze to, že se báječně zábavného večera s originálně vtipnými vsuvkami Tomáše Matoniho alias brněnský Dalajláma, neúčastnil jejich velký favorit na celkové prvenství Jan Bendig, jehož sykavky si užili pouze z upoutávky na plánovaný nočník Superstar. Vskutku proklatě zábavný večer, perfektně odmoderovaný, bravurně nápaditě zrežírovaný, zakončený mistrným zpěvem Marty Kubišové, kdy jsem se za Martu modlil, aby vůbec chytla notu, poté, co vyšel protikuřácký zákon. Odmala jsem toužil, že se mně bude na lustru houpat opice, dneska to už může být klidně Sokol. Přehlídka hudebních kreatur, kterou tenhle zbytečný pořad s sebou vláčí, je stále v kurzu u publika s nejnižším hudebním cítěním. To, co tenhle pořad předvádí, ve stále stejných kulisách a s uhnízděným moderátorem, už dávno překonalo hranice kvalitního blázince. Jediným vysvobozením je vypnutí, popřípadě rozdupání televize. 0/10

plakát

Abattoir (2016) 

Ze zajímavého a originálního námětu film příliš nevytěžil. Pokolikáté už Darren Lynn Bousman, hororový specialista a režisér s obrovským potenciálem, zahodil šanci vrátit se na hororové výsluní. V okamžiku, kdy film přestal fungovat po stránce smysluplnosti a takřka pozbýval napětí, jsem už jen odpočítával minuty do konce. Závěr byl překvapivý, jenže prostředek filmu je bídný. Je hezké, že režisér má ještě zájem dát svým filmům fazonu, takže vypadají dražší než ve skutečnosti jsou, je hezké, že obsadil Jessicu Lowndes, která hraje investigativní reportérku, stejně tak dobře mohla hrát bývalou pornohvězdu, kterou jen baví objasňování záhad, v tomto případě záhada kolem vyvraždění rodiny její sestry. Jessica prostě vypadá hodně šukézně. A dál už se pletlo páté přes deváté. Nejdříve záhadný fantom, který skupuje domy, v nichž došlo k tragédiím, posléze místnost, kde se vraždilo "amputuje". Pak přesun na venkov, kde je stavba poskládaná z těchto odňatých místností, v nichž sídlí duše mrtvých a zatracených. To jsem jen zhruba nastínil, na co ve filmu narazíte. Záhadný žánrový a nepříliš soudržný mix nepolevoval, divák uzří něco málo z noir, hororu, detektivky, do toho řada nadpřirozených jevů. Ten žánrový veletoč režisér neustál. Když už Bousman věděl, že i jeho další film jde do kopru, tak v takových případech se většinou svlékne herečka v hlavní roli. K tomu už ale nedošlo. Co by to bylo za horor, kdyby v něm nebyl přívěsek v podobě babky Lin Shaye. Její role je součástí pointy, ta mně ale přišla debilní. Film měl slibný a neotřelý rozjezd, prostředek je motanice, závěr je překvapivý. Celkově byl potenciál mnohem vyšší. 6/10

plakát

Laputa (2015) 

Kdyby měli v kavárně Laputa celoročně zavřeno, vůbec nic by se nestalo. Film totiž na ploše 90 minut nedokáže odvyprávět vůbec nic zajímavého. Nesympatická a hormonálně rozháraná Johanka (Tereza Voříšková) vede svoji kavárnu Laputa, která je zařízena v undergroundovém stylu, a stálá klientela z řad kavárenských povalečů se u ní střídá jak na baru, tak i v posteli. Aby řeč nestála, přidá se i nějaká ta historka ze života. O Johance se toho moc divák nedozví, přijede za ní sestra (Marika Šoposká), na okamžik i máma (Ivana Chýlková), babičkou (Johanna Tesařová) se nechá masírovat, jenže všechno to je zbytečné a z jednotvárné unylosti to nijak nevytahuje na příznivé světlo. Příběh je více zaměřen na "štamgasty" a ochotného souseda (Luboš Veselý) "všeuměla" rodinného typu, který zřejmě Johanku miluje, jen své city skrývá. Je očividné, že film pokukuje po nezávislých západních vzorech typu Kafé a cigára a Don´s Plum Bar, přičemž hlavním cílem má být generační výpověď prostřednictvím "femine" stylu. To je všechno pěkné, takový film patří k ojedinělým počinům v české kinematografii, jenže co je to platné, když se za celou dobu nedosáhne žádného progresu. Film má nesporné "festivalové" parametry, do kino distribuce nepatří. Někde na Čt2 by mu bylo fajn. Ve filmu není jediná zajímavá scéna, erotický rozměr, který by to snad zachránil, si dal vale, občas padne sexuální narážka, nic víc. Postavy se náhle objevují, stejně tak náhle mizí. Dohromady jen prázdně plkají. Plusem je, že herci, kteří je ztvárnili, nejsou tolik provaření (Orozovič, Hajlich, Stach, Gottwald aj.). Tereza Voříšková snaživá, jenže stejným dílem je i nesympatická, nebylo moc jasné, co by její postava dělala nejraději. Mezi její aktivity totiž nejčastěji spadal sex a nalévání drinků. Nejvíc to vypadalo, že si její postava neví rady se životem, stejně jako režisér Jakub Šmíd, který přecenil svůj tvůrčí záměr. Jak se dostala k provozování kavárny, to už si nechal film pro sebe. Do takové přisprostlé kavárny prostě host/divák, bažící po solidních filmových zážitcích, zcela jistě ani nepáchne. 3/10

plakát

24 hodin života (2017) 

Není houba jako houba. Režisér "houbovitého" jména Brian Smrz vyrašil z dobrého (akčního) podhoubí, tudíž jeho pozvánka do víru akce a znamenitých průstřelů hlav potěšila. A nějakým zázrakem se po lese plném hub pohybuje houbař Ethan Hawke, jenž vrhá pestrou škálu zkroušených i přiotrávených výrazů, za což může patrně sběr lysohlávek. A nemalou roli v jeho kondici sehraje i jistý záludný lékařský experiment, po němž zbývá jedinci jen 24 hodin života. Příběhů, kdy se zločinecké organizace obrátí proti svému bývalému členovi, v tomto případě máme co do činění s nehumánními praktikami CIA, existuje opravdu bezpočet, je to tedy značně obnošená vesta. I napravení muže, který dříve páchal zvěrstva, nyní je na "vejminku" a je náhle povolán zpět do akce, to není nic objevného. Scénář neboduje ani v nepříliš symbiozních dialogových a psychologických scénách, kdy se hlavnímu hrdinovi zjevuje jeho mrtvý synek. A scifi prvek s ubíhajícím časem na předloktí není rovněž příliš původní, stačí si vybavit scífko "Vyměřený čas". Rovnou si řekněme, že největší síla tohoto filmu tkví v akčních sekvencích, kterých je pořádná porce, a dostaly R-kový rating, tudíž dravostí a krvavostí se nešetří. Průstřely vypadají skvěle, akce má spád i napínavé vyznění. Však režisér měl kde sbírat zkušenosti, u velkých akčních spektáklů fungoval coby asistent režie. Jen těžko se věří, že film byl natočen podle skutečných událostí. Vše se vešlo do příhodných devadesáti minut. Béčková parta kolem akčně naladěného Ethana Hawka není určena k zadupání. V podstatě z ní vyčnívá jen drsný dědek Rutger Hauer, který dostal jen symbolický mini prostor. Výsledkem je fajn béčkový šrumec, který neoriginalitu scénáře nahrazuje bohatými akčními rejdy a manévry. 7/10

plakát

V zajetí sněhu (2017) 

Ledová revue podle skutečných událostí se snowborďákem Joshem Hartnettem. Sám samojediný strávil v mrazivé horské pustině, jen se svým oblíbeným prknem, balíčkem pervitinu a snětí v noze, 8 dní a nocí. Vymáchán v horské strouze, osušen na horském slunci, sužován mrazivými teplotami i vytím vlků. A v těch nejpernějších chvílích se mu vybavovaly vzpomínky na dětství a hokejové mládi, které zahodil. Příběh muže jménem Eric LeMarque, o němž jste pravděpodobně nikdy neslyšeli, je v podstatě obyčejně natočený survival, který je reklamou na otužilost. Stejně jako LeMarque přišel o nohy, Josh Hartnett dávno ztratil svůj hvězdný status. Kde jsou dneska všichni jeho "vrstevníci", všichni ti Affleckové, Damonové a další, a kde je on. I když má dost možná více hereckého talentu než oni, tak prodělává kariérní propad, s jehož rehabilitací mu nepomůže ani tento film, v němž podává velmi dobrý herecký výkon. V mrazivém hnusu na něj jistě házeli deky a bundy, jenže spojenectví s režisérem Scottem Waughem zpravidla nepřináší nic světoborného. A tady se ukázalo, že mít průměrný námět, v němž jde na začátku mladík do hor relativně vysmátý a končí zubožený, je prostě jen sázkou na jistotu. Film trpí celou řadou lapsů a otravných flashbacků. Eric se náhle propadne do vody, v prvé řadě zachraňuje pod vodou sáček s drogou. Ohrožují jej vlci, zbaví se jich tak, že rozhrne sníh a zakryje se snowboardem. Co dělal vlastně v noci, jeho svízel sledujeme jen přes den. Oblast, ve které se pohyboval, nezpůsobovala dojem rozlehlosti, přesto se z ní nevymotal. Čirou náhodou vede horskou službu žena, kterou byste si spíše představovali na přehlídkovém molu. Sličná Sarah Dumont opravdu do takových rolí nepatří. Režisér nedokázal vykreslit charakter hlavní postavy a jeho vnitřní démony jinak než prostřednictvím flashbacků. Otravných a málo zajímavých. To Eric vyměnil život hokejové hvězdy za srub v horách a fet jen po nevinné roztržce s trenérem? Maminky si dělají o svoje syny starosti, otravná máma v podání Miry Sorvino se dala s klidem vynechat. Tohle všechno kazilo dojem. A v závěru se zjevil skutečný LeMarque, který se na Hartnetta vůbec nepodobal. Ke všemu byl úplně nesympatický slizoun. Film lze doporučit jen na základě omrzlého Hartnetta, který konfrontaci s horskou krajinou dává heroicky. 5/10

plakát

Temnota přichází (2016) 

Příkladná rodinka v ohrožení. Až na anorexii a nevěru, si Taylorovi nežili zle. Jenže co je tohle proti tomu, když se jim po kempování v pískovcových skalách nakvartýruje do baráku Klekí-petra se svojí starobylou rodinkou démonů. Čtyřčlenná rodinka má co dělat, aby své obydlí ochránila před expanzí Zla. Dobré obsazení je hlavním důvodem ke zhlédnutí. Kevin Bacon prostě vždy něco uhraje, druhá v pořadí diváckého zájmu je Radha Mitchell, někdejší pokušitelka pánských trenek už má sice roky krásy bezpečně za sebou, ovšem ještě bych ji tak úplně neodepisoval. Jejich potomky ztvárnili Lucy Fry a David Mazouz, který celý problém s démony zapříčinil, nadto hraje autistu. Tenhle cast něco stál, takže se film moc neohání velkými trikovými scénami. Démoni se projevují jen značně úsporně: otisk ruky, rozzuřený sousedovic pes a velká šmouha na stěně v chlapcově pokojíčku. Film se rozjížděl pozvolna, strašil, lekl jsem se. Nejvíc ze všeho film připomínal variaci na horor Poltergeist. Nebudu sám, komu tenhle film bleskne hlavou. Asi největší zlom do nekvality přišel ve finále, kdy se zajímavě budovaná atmosféra napětí skloubená s rodinnými problémy, přelila do zjevení démonů, kteří působili hodně směšně. Unesení hlavy rodiny film opravdu neustál, to se nepovedlo. Ovšem tentokrát jsem rád, že film se úplně vykašlal na gore, neb potoky krve nahradila báječně hysterická rodinka. Greg McClean své příznivce zklamal, To, že se režijně držel zkrátka, zřejmě nesklidí mnoho oslavných recenzí. Já jsem od filmu nečekal nic, vím o něm, že režírovat umí, takže tohle je horor, kterým si splnil svůj standard. Určitě jsem u filmu netrpěl nudou ani trapností. Na úplně hustě drsný horor není pokaždé nálada. 7/10