Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (154)

plakát

Lída Baarová (2016) 

Vím, že předsudky vůči českým historickým filmům nejsou úplně košer a může to ovlivnit úsudek diváka, nicméně Lída Baarová je film špatný sám o sobě a snad ve všech kritériích. Kýčovitost. Špatně zvolení herci (Kříž jako Hitler, jako vážně??) Příběh... Všechno tak napůl dotažené, scénáristicky neuvěřitelné a prostě špatné. Možná víc nějakého morálního uvažování o tom, co je dobré a co ne, možná víc uvěřitelnější lásky (která možná byla a možná ne, nicméně pochybuji, že byla zrovna takováhle) a celkově víc psychologie a méně serepetiček. Scény z rádoby Křišťálové noci vyškrtnout, nehrát si na Hollywood, když na to nemám rozpočet, ale spokojit se s tím, co máme a udělat to dobře a uvěřitelně.

plakát

Tohle je náš svět (2016) 

Ukázkový případ toho, jak my, konzumenti, myslíme, že to takhle v té "amish" kultuře funguje. Protože děcka jsou silní, jelena asi loví každý druhý den, aby měly dost proteinů, pěstují jablka a slepičky. Je to krásné, to bezpochyby, hlavně když jim taťka Aragorn zahoupe penisem, to je pak ještě krásněji :D Vím, že ta existenciální rovina byla trochu o něčem jiném, a není to o tom, že bych film patřičně nechtěla docenit. Jen v téhle době je rozdělení společnosti na ty konzumenty a antikonzumenty (bio lidi, chápeme), prostě totální nesmysl. Takže pohádka pěkná, bohužel chyběl trochu rys té surové reality.

plakát

Fantastická zvířata a kde je najít (2016) 

Mohla bych říct, že nepatřím k těm, kteří Zvířata srovnávali s Harrym a proto byli zklamaní. Nebyla by to tak úplně pravda, protože jo, jisté očekávání jsem od toho měla. Nicméně jsem se opravdu snažila vnímat ten film jako samostatný celek a najít na něm něco osobitého a kouzelného. Bohužel. Tak za prvé, první půlka ještě ušla, i když v podstatě příběh, který měl potenciál, se rozvinul nakonec úplně jiným směrem, což mi přišlo už docela narvané zápletkami a unavovalo mě to (protože proč si tvůrci myslí, že čím víc všeho, tím líp??). Za druhé, ta druhá zápletka byla taková vycucaná z prstu, být hnidopich, tak si na ní najdu jistě ještě další mnohé nejasnosti. Za třetí, fakt mě nebaví 40-ti minutové akční scény, kdy se "bojuje", padaj baráky, bortí se mosty a (nejlíp) celý New York. Vyměňte jim hůlky a dejte jim červené pláště a máme tu novou epizodu Supermana. A za čtvrté, a to je spoiler tak pardon, na konci, když se z Farella stane Johny Depp, tak to už jsem nezvládala vůbec. Takže jo, trochu sem srovnávala, ale uznejte sami, někteří herci by prostě navždy měli zůstat mudly (nečary, pff trapas, i když věřím, že je to jen ostuda překladu) a nebrat hůlky do ruky, protože to je pak pohroma. Harry si koneckonců taky vystačil z neblockbusterovými celebritami a jak mu to šlo.)

plakát

Pustina (2016) (seriál) 

Přestože bych tento seriál zařadila do takového druhu české tvorby, který je sice "na úrovni", ale především je šedý, mlhavý a depresivní (jen si vemte atmosféru Poupat nebo Čtyř sluncí), tenhle počin je kvalitou mnohonásobně převyšuje. Ukazuje, že i vesnický seriál může být o něčem jiném než o Přístavu, sexu a povrchních vztazích, řeší se tu mnohem důležitější témata. A co víc, čeští herci konečně dokazují, že umí hrát, velký plus patří zejména dětským hercům, kteří působí přirozeně a ne jak nastrčené figurky, které opakují se svou šílenou intonací pořád tytéž repliky, viz Ordinace (a dál škoda mluvit). Jedním slovem prostě PECKA.

plakát

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016) 

Protože Burton začínal být poslední dobou moc komerční, šla jsem do kina docela skeptická (ale nic jiného zrovna nedávali). Tou komercí myslím přehršel zeleného plátna viz Alenka, a to já nemám moc ráda, tyto kýčovité efekty, které vlastně nezobrazují nic reálného, ale (asi) uspokojí většinu diváků. Chyběl mi Burton z Velké ryby nebo z Edwarda. A musím říct, že ze Sirotčince jsem byla nadšená a celý den mi pak přišel takový "krásně pohádkovsky burtonovský". Krásná předloha, úžasné zpracování, charismatická slečna Peregrinová s dýmkou, ach.. :) Zelené plátno nechybělo, to je jasné, ale taky nechyběla opravdovost, emoce, příběh. Za to dávám plný počet. A být mi ještě o 10 let míň, stane se pro mě kultem, lepím si plakáty na zdi pokoje, čtu knížku pořád dokola a prostě bezvýhradně a slepě miluju.

plakát

Matky na tahu (2016) odpad!

Naprostá ztráta necelé hoďky a půl mého života. Je to nudné, předvídatelné, totálně sračkoidně klišoidní (přesně tak hrozně, jak to zní) a není tam naprosto žádná vtipná scéna, která by byla minimálně z poloviny přirozená a neopírala se o povrchní a prasečinkové vtípky o koulích, penisech, vagínách, předkožkách a já nevímco ještě. Pokus o "teenage komedii" pro dospělé trochu nevyšel, opravdu mě nenapadá žádná cílová skupina, která by se v tomto viděla, snad jen totálně zhulené "rádoby" matky.

plakát

Nerve: Hra o život (2016) 

On by to nebyl tak úplně špatný akčňák, celkový koncept je poměrně originální, nicméně psychologie postav je na úrovni černobílých primitivů (žádný rasistický podtext v tom nehledejte), jejich motivace značně rozkolísaná a celkově jejich chování špatně pochopitelné. Tak to totiž v životě chodí, že jednoho dne se slušňačka s nudným životem, která vždycky byla ve stínu, rozhodne hrát hru, při které začne olizovat cizího kluka v baru a následně ji čeká noc plná adrenalinu, vysokých stožárů, pistolí a policajtů, načež všechny tyto okolnosti přijme jako naprosto běžnou a logickou součást jejího života..

plakát

Domek z karet (2013) (seriál) 

Zvláštní pocit vidět lidi v prostředí, kdy o peníze zas tak moc nejde, ale funkce, moc a postavení, to už je jiná. Každý někomu může "dlužit" a každý může nabídnout něco "na oplátku." Ještě, když za nitky tahá Frank, postava, která k vám promlouvá a komentuje dění na scéně a v podání Kevina Spaceyho je prostě geniální. Napětí nabírá na obrátkách, první série peckovní, začátek druhé ještě peckovnější. Co bude dál, nechám se překvapit.

plakát

Stranger Things (2016) (seriál) 

Nádherný seriál nejen příběhově, ale také vizuálně. Protože - co si budeme nalhávat - ty osmdesátky prostě maj něco do sebe. Nejen bezbřehé a dlouhotrvající dětské přátelství které trvá věky (beztak ne), tak hlavně takovou tu temnou atmosféru toho, že něco zlého se děje a jde to po vás. Přestože nejsem fanoušek scifáren a některé nereálné věci mi jsou proti srsti obzvláště u příběhů, se kterými se dá snadno ztotožnit, tady to ale pasuje tak neskutečně, že jen zírám.

plakát

Sebevražedný oddíl (2016) 

Na to, jaký měl SS potenciál, sakra blbě vymysleli zápletku, nebo ji aspoň mohli víc vymakat. Jistě je těžké vymyslet záporáka, který by byl záporákem i pro ty bad guys, ale ruku na srdce, kdyby nad tím trošku víc přemýšleli a nesoustředili se jen na poměrně povrchní vtípky, které omrzí po prvním shlédnutí, udělali by tvůrci lépe. Palec hore za soundtrack.