Menno

Samozřejmě záleží na úhlu pohledu. Vlastík Plamínek a Jolanda jsou za 5* o tom žádná.

Worst Movie!

This is my rifle. There are many like it but this one is mine. My rifle is my best friend. It is my life. I must master it as I must master my life. Without me, my rifle is useless. Without my rifle I am useless. I must fire my rifle true. I must shoot straighter than my enemy, who is trying to kill me. I must shoot him before he shoots me. I will. Before God I swear this creed: my rifle and myself are defenders of my country, we are the masters of my enemy, we are the saviors of my life. So be it, until there is no enemy, but peace. Amen.

Before Sunrise pro gaye.

Děsnej doják. Myšleno však v nejlepším slova smyslu.

Zdaleka nejlépe tento film vystihl Tomáš Baldýnský v pořadu Odvážné palce (vysíláno 02.11. 2006). Zde krátký výňatek z jeho komentáře. „ ... Já bych chtěl říct, že minulý film Karla Vachka (Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma) vidělo v kinech podle filmové ročenky 42 platících diváků. Ten film má skoro 4 hodiny, tzn. velmi těžce se kinům programoval už v prvopočátku a je k nepřežití vůbec. Čili pokud má divák za sebou předchozí filmy pana Vachka, tak tohle je opravdu rychlý, lehoučký, rychle odbytý. Je to jako kdyby vám místo 7 zubů trhali jen 2. Ale pořád vám trhají zuby. A ten film je opravdu hluboce nezajímavý, ale až takovým zvláštním způsobem, až jako agresivně nezajímavý, že vás to nezajímá, ale úplně strašlivě vás to nezajímá, úplně šíleně vás to nezajímá všechno co se tam děje. A tím, že to natáčí tak tu nezajímavost ještě podtrhuje, protože ono je to nezajímavé už ve své podstatě, a když to natočí tak je to ještě nezajímavější...“ Howgh! Mě nezbývá nic jiného než se pod jeho slova podepsat. Lépe bych to nevystihl. P.S. Pokud je ten údaj o návštěvnosti předchozího Vachkova filmu pravdivý, pak to jasně dokazuje, jaký mají jeho filmy smysl.

Působí to dojmem, parta přátel se rozhodla natočit si v amatérských podmínkách pořádný splatter. A to se mi líbí.

Zážitek vskutku ''za hranicemi všedních dnů.''

Film, jenž nás doživotně připravil o klidná tempa. A navíc ta úžasná vnitrozáběrová montáž. :)

AFO_47 - Dvojnásobný vítěz letošního ročníku přímo vybízí k úvahám, jestli technologický pokrok v takovém rozsahu je "utopie" či "dystopie" (a je tak v souladu s leitmotivem celého festivalu). Každopádně tak trochu podporuje moji teorii o tom, jak bude naše planeta vypadat v budoucnosti. A tím nemyslím nutně, že bude plechová a lidstvo nahradí roboti.