Neith

Asi jsem zralá na kamenování, ale tahle verze Bídníků se krutě nepovedla. Miluji ten muzikál. Je v něm všechno a považuji ho za naprosto skvělý. Nebo taky (jak jsem dneska zjistila) úplně nanic. Skvělou předlohu se v exkluzivním hereckém obsazení podařilo naprosto neuvěřitelně zabít. Divadelní herectví (a snad i taková kamera), divadelní kulisy, z impozantní hudby jsou použity jen střípky, herci místo zpěvu kníkají a vzdychají a i revoluce se mění v nudu k ukousání. Působivých výjimek je tak málo, že nemá cenu si je pamatovat. Radu mám jen jedinou. Jděte na Bídníky - je to skvělý muzikál. Ale jděte třeba někam do divadla nebo si z DVD pusťte koncertní verzi. Cokoliv bude lepší než tohle trápení..

S přibývajícími roky se mění moje nároky na filmy. Méně je zkoumám a víc si je chci užít. Takže si odpustím intelektuální řeči a "hlásím", že Občanský průkaz mne doslova dostal. Šli jsme více-méně náhodou, proč to nepřiznat. Bolelo mne v krku a vůbec to byl unavený den. Až do začátku filmu. Ten je totiž pro mne tak dokonalým odrazem doby (jojo, já v ní žila, ač jsem na začátku filmu byla prvňáček), až mne to vyvedlo z míry. Dokonalé reálie (kdo si taky ještě pamatuje svačiny v pytlíku od mlika? :-) ), přesné obrazy mentality doby (která ženská by dneska pucovala bez reptání chlapům, co se proběhli blátem, tenisky?), svět, v němž je totalita "normální". Některé okamžiky hořkosladce prolnuly myšlenkami, jiné až trošku zabolely a i slzička mi ukápla. Na "občanku" budu ještě dlouho myslet a rozhodně se k tomuhle filmu vrátím. Kdo jste nebyl - upalujte. Vy, do tuhle dobu znáte a ještě rychleji vy pro které jsou to pouhé dějiny. Protože takhle to prostě bylo.

Film, který chci ještě jednou vidět. Film, který si vzal všechnu moji pozornost. A nebyl to ztracený čas. Říkala jsem si na začátku, že DiCapriova kolmá vráska mezi obočím je tentokrát nějak kolmější a nějak hlubší. A za chvilku jsem ji měla taky. "Dostane" mne tentokrát Scorsese? Nedostane? Užívám si atmosféru příběhu, čekám na vodítko pro závěr. Vždycky přece nějaké je. Najdu jich několik. Jsou jen napůl dobře. Nebo špatně. Pořád jsem loutka ovládaná nitkami příběhu. A na konci překvapená, zaujatá, zamyšlená....