Africanus1

Při vší úctě k Redfordovi - tohle bylo o ničem. Příběh řídký až banální, a ještě to má dvě hodiny! Uff..

Tarantina jsem moc nakoukanýho neměl, takže jsem byl natěšenej na pořádnou, akcí nadupanou jízdu. Mea culpa. První kapitola o výslechu farmáře lovcem Židů je ještě dobrá a já se těšil jak se v podobném duchu ponese celý zbytek filmu. A ono kulový. Pancharti dostávají strašně málo prostoru, scéna s umlácením nácka a skalpováním je snad jediná, která za něco stojí. Atentát na Adolfa jsem doslova přetrpěl. Akce skoro žádná, zato keců na tři filmy. Co všechno se může stát kultem..

Před rokem jsem si tenhle snímek nechal ujít a zašel na něj do kina až včera, a to s pocitem lehké nedůvěry. Problém jsem viděl v samotném námětu - legenda o čachtické paní je natolik neuchopitelná, mlhavá a nejasná, že natočit o tom film chce docela velkou odvahu a kumšt. Jakubisko zpracoval látku po svém, nepřistoupil na obecně zažitou představu o vraždící zrůdě a vydal se po alternativní cestě, která de facto vyústila v obhajobu Alžběty Báthoryové. Je samozřejmě plné právo režisérovo, jakým způsobem k tomu přistoupí, ale v tomto případě je výsledek více než rozpačitý. Střídají se romantické a syrově naturalistické obrazy, které dohromady neladí, flashbacky, snové a horečnaté výjevy film nikam neposouvají, jsou nadbytečně a vysloveně nudí. Stejně jako úloha dvou mnichů poslaných na zvědy (a jednoho navíc jako vypravěče - bylo to vážně nutné?) je v příběhu naprosto nesmyslná. Polívka s Mádlem coby komická vsuvka měli příběh trochu odlehčit, což se s jednou výjimkou, kdy Mádl uvidí nahou služku, nedaří. Při pohledu na mnichy odposlouchávající cizí rozhovory, na mnichy s lyžemi na klíček a na mnicha s padákem se mi dělala husí kůže. Co se týče bitev, ty jsou chaotické a bezúčelné, navíc jsem nevěřil vlastním očím, když uprostřed boje Ferenc píše své manželce dopis a jiná parta hraje v klidu šachy. Zkrátka, Jakubisko si ukrojil krajíc desetkrát větší, než mohl sníst.

To byl nářez! Po trochu pomalejším a nezáživném začátku se film rozjede a servíruje jeden drsnej moment za druhým. Zejména scéna vymítání Lamiy je dokonalá, jako plus hodnotím i absenci happy endu.

Na první pohled to tak nemusí vypadat, ale tento snímek je krásným znázorněním karmického prinicipu, podle kterého se řídí osudy lidí i celého světa. Divák není veden za ručičku, není mu polopatě a popisně vykládáno oč tu běží, a to je jedině dobře. Někomu se bude zdá příběh banální, někdo pochopí..

Nekorektně zábavný pořad, kde Zdeněk Pohlreich bez servítek odhaluje neprofesionalitu tuzemských kuchařů s naddimenzovaným egem, které pak ve finále dostane většinou pořádně zabrat. Mimochodem - odpad tomu může dát jen naprostý suchar.

Řečeno slovy Varla Frištenského z Cimrmanovy hry Dobytí severního pólu: "Bylo to hezký, ale že bych to musel vidět dvakrát..."

Prototyp cáklý komedie, která místy baví, nicméně má docela dost hluchých míst. Je to škoda, plejáda skvělých herců slibovala nadprůměrnou podívanou, ale kvůli slabšímu scénáři a režii se tak bohužel nestalo.

Blomkampův inovativní, netradiční přístup slavil úspěch. Emzáci v roli utiskovaných, dokumentárně laděné sekvence, hlavní lidský geroj coby ne zas tak úplně příkladný klaďas, nebo i to, že mimozemská loď přistála taky jinde než v USA, jsou velice příjemnými rovinami tohoto originálního scifka. A že se jedná o nízkorozpočtový snímek? No a? Na filmu se to nepodepsalo ani v nejmenším. Snad jen přemíra stříleček, ostré tempo nebo konec, který je trochu jako "E.T. go home" trochu kazí celkový dojem. Ale ne natolik, aby se nejednalo o zapamatováníhodné dílo. Mně se District 9 líbil, a rozhodně se k němu časem vrátím. 90%

Strašně roztahahá vizuální ekvilibristika, která sice zpočátku zaujme, ale když se dokola opakují pořád stejný motivy (přičemž akcentovány jsou pouze dva - řežby a patetický řeči o slávě a cti), přestává to bavit a začíná spíš otravovat. Aspoň mě teda rozeřvanej Leonidas ke konci už pěkně sral. Se divím, že si tím nepřetržitým hulákáním nevykloubil čelist.