josmart

Divoké účesy, sexy mrkváče s páskem pod prsama - ano, jsme v osmdesátých letech. Film má docela psychedelickou náladu, zřejmě díky vydařené hudbě. Z toho námětu se ovšem dalo vyždímat daleko víc. A cool vsuvky v podobě záběrů na goth módu a taneční čísla taky nebyly bůhvíjakým přínosem k plynulosti vyprávění.

Bizarní postavy, švihlý děj, mladý Banderas, lehká kultura na večer. Mám asi problém s tím, že první filmy, co jsem od Almodóvara viděl, byly Vše o mé matce, Mluv s ní a Špatná výchova. To byly mistrovské filmy, kde jsem se dokázal s postavami ztotožnit a měl jsem pocit, že je chápu. Starší Almodóvarovy kousky jsou dost odosobněné, mám rád filmy, které nějak emočně působí. Tohle není ten případ.

Opravdu zajímavá myšlenka - reklamní prostor přímo v hlavě, to musí být peklo. Škoda jen, že se filmu nedostalo kvalitnějšího zpracování. Je zoufale předvídatelný a souboje tělo na tělo jsou ubohé. Ovšem s pistolí je Cuba Gooding absolutně přesvědčivý, to se musí nechat. Nápovědy, zobrazované v nebezpečných situacích zase navozovaly dojem PC hry. Podle toho, jak film skončil, jsem si říkal, jestli to není pilot k seriálu. Asi ne - škoda - díval bych se :-)

Upíři byli příliš velcí pozéři na to, aby byli přesvědčiví :: Ben Foster nedostal moc prostoru. To jsou dvě věci, které mi na filmu vadily. Jinak jsem si jej ovšem užil dokonale a neřešil jsem, nakolik odpovídá komiksové předloze, kterou stejně neznám. Josh Hartnett je výborný, jako vždy a hudba podkreslující film vytvářela příjemnou náladu, která mi mírně připomněla mou srdeční záležitost, The Thing.

Osmdesátá léta jsou zpět a v plné parádě, synthpop, punk - skvělá kombinace. Možná bych tenhle film přiškatulkoval ještě k dramatu, přece jen puberťáci to mají těžké, zvlášť když z nějakého důvodu nezapadají mezi ostatní.

Mluvící pinďour si dělá z lidí otroky pomocí krutého fetu, který jim stříká přímo do mozku. A přes mozky je to teda gurmán, má velký apetit. Už dlouho jsem nenarazil na film, který by mně takto odrovnal. Tou ujetostí mi trošku připomněl Lexxe, film je perverzní, psychedelický, ale zároveň i vtipný. Zvláštní rozměr tomu dodávají animace ve Švankmajerově duchu. Téma závislosti (všech fází) je zobrazeno úžasně přesvědčivě, soucítil jsem s hrdinou, ale bylo mi jasné, že tohle není film na happy-end. Hudba je jako z osmdesátkového béčkového (až céčkového) horroru, ale herecké výkony jsou jinde, herci jsou naprosto přesvědčiví. Opravdu nevím, kam bych to žánrově zařadil, ale určitě bych nečekal, že na něj narazím v multikině :-D

Nejvíc mně dostalo, že je tento příběh založen na skutečných událostech. Něco takového se opravdu může stát ??? Film není žádná oddechovka - silné emoce, výborní herci a Clint Eastwood příběh drží pevně pod krkem, aby se nerozmělnil do TV dojáku. Jediná věc, která mi trochu neseděla, je fakt, že Angelina Jolie je už poněkud mediálně provařená a je pro mně těžké brát ji vážně.

Další nudný televizní film na téma meteor-země-prásk-bum, který nedává prostor na nějaká překvapení a nenechá nás na pochybách, jak to dopadne.

Kruté téma působící o to víc, že se zakládá na realitě - není to příjemný pocit. Příběh problémové rodiny, matky a dcery, zasazený do období po válečném konfliktu. Představitelka hlavní role (Esma, není zde uvedena na prvním místě, tak nevím, kdo ji hraje, že by Mirjana Karanovic?) hrála dokonale, věřil jsem ji každou emoci. Jen tři hvězdičky dávám proto, že to prostě není ten typ filmu, který bych si dokázal užít na 100%.

Je fakt, že zombie téma už je dost vyčpělé a asi dá práci pojmout to nějak nově. Tohle určitě "nově" nebylo. Dokumentární postupy, hra na realitu ... je to sice módní, ale tady to prostě nefunguje.