GlaDOS

Nenávidím opakovací díly. SG-1 měla jeden snad v každé sérii. Tady je to myslím první. Možná dává smysl při prvním sledování, přece jen vlastně shrnuje čtyři série, tedy čtyři roky. Ale když Atlantis sledujete jako reprízu, opakovací díl je úplně zbytečný, pokud jako výplň nemá alespoň trochu unikátní zápletku. Tento díl ji nemá. Po prvních 10 minutách jsem začal přeskakovat v čase, kouknul na závěr a ujistil jsem, že jsem udělal dobře. Byla by to ztráta času.

Svěží změna prostředí, zaměření na vztah Rodneyho a Jennifer a mnoho hostujících známých tváří dělá tuto epizodu unikátní a zábavnou. Nicméně hodně tlačí na pilu a nedokáže najít správný balanc mezi vážností a parodií. A to je problém více epizod, avšak tato to opravdu vystupňovala.

Takhle se seriál neukončuje. Na začátku se vytvoří poměrně generická hrozba, na konci je zažehnána. Ta hrozba však nemá na diváka žádný dopad, protože se netýká žádného známého záporáka. Chybí tam jakékoliv vystupňování z minulých dílů. Všechno je strašně uspěchané a nedotažené. Celkově jsem měl z druhé poloviny seriálu pocit, že mu docházejí nápady a když už se něco objeví, není to vůbec dotažené. Linka s Michaelem byla dobrá, ale pak přišel nevyužitý nápad Weirové jako replikátorky a zlých Asgardů. Vše mělo nenaplněný potenciál a v tomto posledním dílu místo toho máme nějakého generického Wraitha se superlodí. Dějová linka Wraithů také nebyla ukončena. I jako závěr série byl díl uspěchaný.

Epizoda silně vaří z vody. Je úplně vidět, jak scénáristé nedokázali využít cliffhanger (který je tu jako flashback zopakován) s Weirovou a potřebovali ukončit její linku, aniž by měli k dispozici původní herečku Torri Higgins. Takže je to takové rozpačité, hraje to na emoce, ale bez Torri to moc nefunguje.

Vcelku komorní epizoda, která neopustí základnu Atlantidy. S tím nemám problém, jen se to nějak dlouze táhne a občas je to trochu nuda. Je fajn, že celou situaci pro změnu zachrání Sheppard se Zelenkou a ne Rodney. Co ale měla být ta linka mezi Rononem a Kellerovou fakt nevím. Tyhle postavy nemají nic společného a žádné předchozí "jiskření", takže to co předváděl tenhle díl bylo scénáristicky zoufalé.

Vesnické díly ve Stargate nemám rád, ale hravě to trumfnou epizody s dětmi. Zde navíc figuruje rozmazlená budoucí královna, která se chová jako spratek a z nějakého důvodu balí Shepparda. Když takhle dítě flirtuje (nebo jak to lépe říct) s dospělým, je to vždy extrémní cringe a fakt divné. Celá epizoda je toulání se po kanadských lesích a nakonec si Harmony oblíbí Rodneyho, i když ho skorou celou dobu nesnášela. Jo a to jak Rodney na začátku slintá nad sexy sestrama když v předchozím díle chce žádat Katie o ruku je scénáristické WTF. Epizoda je nudná se slabým scénářem. Neberte mě zle, já Stargate miluji, ale některé epizody (a víc jich je v Atlantidě) jsou vážně zoufalé. Tahle k nim patří.

Nevěřte většině recenzí. Není to taková pecka, jak se může zdát. Vlastně jsem nečekal, že to řeknu, ale Lynchova verze byla v mnoha a mnoha ohledech lepší.

Seriál miluji, ale tohle je prostě zbytečný a ne moc dobrý film. Krátky a zajímavý úvod zůstává nevysvětlen a život Laury Palmerové na filmové stopáži působí úmorně a nudně, protože ho známe dostatečně ze seriálu. Některé další seriálové postavy se tu na chvíli objeví (Cooper, Albert, Shelly, Log Lady), ale působí to vynuceným dojmem, aby film byl alespoň trochu Twin Peaks. To ale moc není. Twin Peaks je jako puzzle a tady mu chybí polovina dílků (postavy, zajímavé příběhové linky). Absolutně nechápu, proč se Lynch nechopil příležitosti a nezakončil otevřenou druhou sérii a místo toho natočil tuto zbytečnost.

Absurdní díl, který se snaží tvářit vážně a reálně.

Protahovaný úvod, nesnesitelná hlavní postava, extrémně přeplácaný závěr bez pointy. Černé zrcadlo mi obecně přijde dost nadhodnocené a tento díl je toho důkazem.