Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Poslední recenze (283)

plakát

Temný případ - Noční krajina (2024) (série) 

Tento počin nepovažuji za něco, co patří do "rodiny" Temného případu. Temný je, ale případ je to tak trapný a plný klišé, že si nezaslouží divákův čas. Pizzolatto si chtěl s diváky hrát za pomocí důmyslného a nejednoznačného děje. López sází vše na hloupé žánrové klišé, neb ji nic nenapadlo. Teď mě neberte za misogyna, ale trochu jsem vycítil ženskost. Namísto hry s diváky jsem cítil nejistotu, vnímal jsem snahu se "bezpečně" zavděčit něčím, co je osvědčené a také bylo budování světa rozvleklé a často zbytečné. Tato série kriminálních případů se vyznačuje tím, že se jedná o řemeslně a také atmosférou o dobrý počin, který bych zařadil do prvního desetiletí nového tisíciletí (až si to bude číst někdo v roce 3024, tak myslel jsem druhé tisíciletí... ale to se nejspíše budete dívat na kriminálku Alfa Centauri, kde dealeři budou prodávat hvězdný prach a nějaký stupidní příběh z Aljašky nebude nikoho zajímat). Po celé tři série jde cítit rukopis PANA scénáristy. A každá série je jiná a vždy zajímavá. První sérii si již nepamatuji moc dobře. Druhá se točí okolo mafie, intrik a rozhodovacích okamžiků plné paranoie. Třetí série se zpátky vrací k jedné vraždě a opět sleduje ústřední dvojici. Také třetí příběh považuji za nejvíce emotivní, a spojení vyšetřování a emotivního příběhu postav je vyvážené a poměrně dobré. Co nám nabízí čtvrté vražedné řádění? Ano, je to doslova mordovačka. Chvílemi se celý příběh ztrácel pod tíhou nesmyslných rozhodnutí tupých postav. Někdy nám scénáristka předkládali naprosto zbytečné scénky, které nikterak nezlepšili pocit ze seriálu - prostě se ten svět budoval už od začátku špatně. Se žádnou postavou jsem absolutně nesoucítil. Většina z nich byli frustráti, divnolidi s nelogickými reakcemi. Ale to ezo považuji za úplné zničení ducha True Detective. To si už Issa šňupla nadrcené jazyky s popelem z mrtvých veverek a byla někde v říši podivna. Kdyby to byl samostatný seriál, tak bych to tak nehanil. Jednoduše to zapadá do dnešního sračkoidního mainstreamu. Kamera byla skvělá, herci už mnohem horší, ale ten příběh nebyl vůbec kvalitní. Od Temného případu očekávám rozvážnost, vnímám každou konverzaci, hltám každý vtip a vytvářím si teorie. Noční krajina bohužel nic z toho nenabízí v takové kvalitě nebo množství, aby stálo za to se na tuto sérii znova kouknout.

plakát

Temný případ - Série 3 (2019) (série) 

Bál jsem se třetí série, a vlastně kvůli jisté negativní auře jsem se dál o seriál nezajímal. Až nyní, po tolika letech, jsem za dva dny zvládl dokoukat třetí sérii a rozhodně musím říci, že je zatím nejlepší. Druhá série je akčnější, ale zabývá se mafiány a machinacemi... a tam takové emoce nejsou. Samozřejmě, ústřední trojice a jejich dynamické vztahy jsou něco, co mi utkvělo v hlavě, ale přece jenom tématika rodiny, ztráty blízkých je mi mnohem bližší a působí na mě emotivněji. Tři časové roviny... bál jsem se toho, neboť nikde nesnáším několik nechronologických rovin, ale tady mi to vůbec nevadilo a přišlo mi to naopak oživující. Pokud jste divák, který nepotřebuje přehršel akce, ale vítá pomalu se ubíhající rutinu s lehkými náznaky, pak mu tento počin nemusí přijít úplně hloupý. Musím ale dáti za pravdu, že Hays je asi nejnudnější detektiv a některé jeho kroky a chování vůbec nerozumím, byť mu bylo dáno přílišného prostoru. To jsem už spíše pochopil jeho parťáka, kterému se nevěnoval snad žádný díl. Ve chvíli, kdy na scénu vstupuje dokumentaristka, dochází k jistému oživení, ale v tomto musím i scénáristy pokárat. Jednotlivé sezení budovaly atmosféru, ale ve výsledku se k ničemu dál nedostalo. Určitě to mohla být zajímavější událost seriálu. Oceňuji ale několik zaměření seriálu - a to na vztah Hayse s Amelií. Hodně dlouhou dobu jsem přemýšlel, jestli za tím, že jsou spolu, není jen její snaha ho vysávat o informace. Pak jsem měl zase teorii o tom, že chce někoho ovládat. No, těch teorií bylo hodně, ale každý divák si musí odpovědět sám. Pak tu sledujeme rovinu policistů parťáků. Zároveň sledujeme něco většího na pozadí. Celý příběh má pár zastávek, které se motají kolem určitých lidí. Divák bývá překvapen, že je tomu nakonec jinak, byť se to dalo čekat. Jen mě mrzí, že si divák nemohl utvořit teorii již od začátku, protože neměl dostupné informace. Ty přišly až téměř na konci seriálu... a v ten moment, Hays ztrácí neustále paměť. To bylo lehce přes čáru, škoda. Celkově se mi tato série líbila více, ale nedá se to srovnávat, jednoduše je to o něčem jiném než druhá. Druhá série mi byla srdečnější kvůli postavám, třetí kvůli tématu a vyšetřování.

plakát

Game Story (2024) (seriál) 

Když jsem o seriálu poprvé slyšel, byl jsem velmi zvědav a natěšen. Výsledek stojí za menší hovno. Nechápu, co se těm lidem okolo tvorby honí v hlavě, když si řeknou, že seriálový díl bude mít patnáct minut. Ne, to opravdu nestačí snad na žádné téma... možná jedině na školící videa, který dokáží unudit už během dvou minut k spánku. Obsahově je dokumentární seriál... no, slovo dokument bych nechal zmizet, protože počet informací na jeden díl by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Co se týče komentáře ženštiny, tak je to kolikrát na strčení prstů do ušních otvorů. Nevím, pro koho je tento dokument určen. Pro hráče to nebude, pro nehráče je to taktéž o ničem. Štěpán Vodrážka měl zůstat u těch reklamních spotů, jde vidět, že nic delšího a obsahově hutného nezvládne.

Poslední hodnocení (1 921)

Clarksonova farma - Série 3 (2024) (série) (S03)

20.05.2024

Dva a půl chlapa - Série 3 (2005) (série) (S03)

18.05.2024

Dva a půl chlapa - Série 2 (2004) (série) (S02)

18.05.2024

Dva a půl chlapa - Série 1 (2003) (série) (S01)

18.05.2024

Temný případ - Noční krajina (2024) (série) (S04)

15.05.2024

Temný případ - Série 3 (2019) (série) (S03)

10.05.2024

Labyrint: Vražedná léčba (2018)

08.05.2024

Labyrint: Zkoušky ohněm (2015)

08.05.2024

1670 (2023) (seriál)

07.05.2024

Reklama

Poslední deníček (2)

Proč miluji Ztraceno v překladu?

Proč miluji Ztraceno v překladu?
Láska je po strachu nejsilnějším pocitem. Ačkoliv pocit strachu tu byl z evolučního hlediska jako první, tak láska, láska je nejkrásnější pocit, který člověka může potkat… přirozeně, člověk po první aplikaci zanzibarského kokainu bude mluvit jinak. Láska je něco, co není samozřejmostí a je to jeden z mála pocitů, který nám může chybět a jeho nedostatek je toxický pro naši mysl i tělo. Romantické filmy jsou zdrojem instantních pocitů… povětšinou. Pak je tu ale Ztraceno v překladu, které není o rychlopocitech na počkání, člověk se nad tím vším musí zamyslet, a možná i prožít. Film však dovoluje divákovi stále prožívat jisté emoce stále dokola.

K filmu mě poprvé přivedla hudba, aniž bych věděl, o čem film je, pustil jsem se do něj. Bylo to v době, kdy jsem byl těsně před vzniknutím komplikovaného vztahu na dálku… a pak jsem jej viděl milionkrát po rozchodu. Je zajímavé sledovat, jak jsem na film pohlížel před vztahem a pak po něm. Viděl jsem ve filmu jisté přirovnání k mému životu – poprvé jsem si zamiloval Prahu, neb slečna pocházela a žila v našem hlavním městě. Byl to však pro mě velmi cizí svět, protože pocházím z Olomouce. Když jsem se ulicemi velikého města procházel sám, cítil jsem se ztracen a čekal jsem na ní, aby mě vysvobodila ze spárů rušného města, které jsem před tím neměl moc v lásce.

Ztraceno v překladu sice odcizenost města a kultury spojilo dva lidi dohromady, ale některé těžkosti byly stejné. Dálka, některé závazky v místě bydliště, komplikovanost. Dokázal jsem o to lépe pochopit, jak těžké pro hlavní hrdiny byl konec, jejich rozloučení, neboť si rozuměli, ale opravdu to nešlo dát dohromady. Vnímal jsem a docela se i stylizoval do role Boba. Bob, postava uzavřená a samotářská, docela rezignoval na svůj život. Jezdil všude možně, a jeho jediným „domácím pocitem“ byl alkohol a samota, kterou tak cítil i se svou manželkou. Jeho vztah s ní byl stereotypní, ale když potkal Charlotte, uvědomí si, že by to chtěl změnit. Ale nedokáže to, nejde to, systém je tak zaběhnutý, on však stále doufá.

Po rozpadu vztahu jsem na film začal koukat z jiného úhlu, začal jsem zkoumat děj jako takový. Už jsem nezkoumal spojitosti s mým životem, ale začal jsem vnímat drobné detaily i celek. Bavila mě hra s emocemi. Začal jsem vnímat to krásné, neboť byl přede mnou vztah nový. Vnímal jsem, že pro Boba je to zajímavá zkušenost. Jeho postava ve filmu s příchodem protějšku ožila. Byl vtipný, na což jeho žena pod náporem starostí už zapomněla. Dokázal to prodat a velmi rád humor používal, protože to v něm vyvolávalo vzpomínky na začátky s jeho ženou. Zároveň však ho to bavilo, navíc tu byl někdo, kdo to dokázal ocenit. Začal si více věřit, nicméně stále zůstal uzavřený. Uzavřenost postavy je velmi těžké divákovi vylíčit tak, aby to vypadalo přirozeně. Ze Ztraceno z překladu těžkost jeho povahy přirozeně vyzařuje. Netřeba slov, stačí sledovat jeho chování, jeho výrazy. Pro mě osobně Bill Murray i Scarlett zde zahráli své životní role.

Romantické filmy nemám rád, neboť jsou plné umělých emocí, často tlačí na diváka, aby něco cítil. Ztraceno v překladu není prvoplánově romantickým filmem. Je to výjevem skrytých nejednoznačných emocí, které každý divák pochopí po svém. Každý z nás si může do jisté míry doplnit to, co Bob cítil. Jedno je jisté, oběma jejich dočasné soužití v Tokiu velmi pomohlo. Film nabízí jemné pocity, nabízí pohled na krásné sbližování dvou lidí, kteří skončí u oboustranné platonické lásky. Film končí, ale vlastně i nekončí dobře. Oba se vrací do svých starých životů, kde oba mají jenom zlomek energie něco změnit, ale jejich krátké setkání bylo něčím tak silným, že na sebe již nikdy nezapomenou.

Film také miluji pro jeho nepopsatelnou atmosféru. Život v největším městě na světě je ohromně rušný, proměnlivý a vývoj města je neuvěřitelně rychlý. Film na zlomek času pozastaví šílené tempo města a přináší nám pomalé sbližování dvou lidí, kteří tomuto městu pomalu začínají věřit. Tokio roku 2003 bylo tak zvláštně jiné, mělo své veliké kouzlo, které dnes bude dozajista jiné.

Proč miluji Ztraceno v překladu?