dan4815

Silo mělo původně vzniknout jako film. Společnost 20th Century Fox získala práva na román Hugha Howeyho. Na projektu měli pracovat Ridley Scott a Steven Zaillian. Film byl odložen z důvodu akvizice společností Disney. AMC Studios se mělo postarat o novou verzi, ale projekt později přešel pod Apple TV+ a Graham Yost se postaral o finální scénář. Mezi prvotním nápadem o zfilmování a výsledným seriálem uběhlo téměř deset let.

Film byl natočen kamerou Arri Alexa 65 v poměru 2.39:1, známý též jako anamorfní širokoúhlý formát. Je to nejširší běžně využívaný formát v kinematografii.

Oproti jiným seriálovým tvorbám se režisér a scenárista Vince Gilligan rozhodl napsal filmový scénář zcela sám.

Herečka Krysten Ritter (Jane Margolis) byla při natáčení těhotná, ale díky jejímu kostýmu si toho diváci nevšimli.

Během prvního týdne po vydání vidělo film cca 25 milionů diváků.

Hlavní natáčení seriálu započalo dne 28. září roku 2020 a skončilo 9. dubna 2021 ve Victorii v Britské Kolumbii (Kanada).

Hudební producent Rick Rubin hledal emotivní píseň pro Johnnyho Cashe. Vybral „Hurt“ od Trenta Reznora. Doufal, že se Cash dostane hluboko do svých emocí a tím se otevře. Zpočátku zpěvák nevěřil této skladbě, neboť si myslel, že to není jeho styl. Po čtyřech úspěšných albech s Rubinem ale Cash důvěřoval jeho instinktům. Producent sjednal spolupráci s tvůrcem originální písně. Reznor měl pochybnosti, později prohlásil, že když slyšel svou píseň v podání Cashe, cítil se, jako by někdo cizí líbal jeho přítelkyni. Situaci změnil videoklip v režii Marka Romanka, který chtěl podtrhnout Cashův život. Archivní záběry energického mladého Cashe spletené mezi obrazy ovoce a květin v rozkladu střídají scény s chřadnoucím umělcem v zavřeném a zapomenutém muzeu. Symbolicky ukazují Cashe v rozkvětu, ale také chřadnoucí zpěvákův život. Rubin později řekl, že byly chvíle, kdy Cash zněl zlomeně. Když Reznor poprvé uviděl videoklip, začal plakat stejně tak, jako mnoho kritiků. Později prohlásil: „Tato píseň už není moje.“

Videoklip byl natočen v Cambridgeshire v Anglii. K vytvoření celého klipu bylo využito digitálních triků, nicméně několik prvních metrů hořící benzínové stopy bylo skutečných. Mimo jiné herec ztvárňujícího utíkajícího muže měl z neustálého zapalování popálený palec. Zbývající část ohně natočila kamera umístěná ve stejné výšce mimo tento záběr. Po stranách silnice se nacházely track pointy, díky kterým se oheň naklíčoval na silnici a digitálně se dodala zářivost plamenů.

Filmový Brooklyn se ve skutečnosti nenatáčel v New Yorku, ale v kanadském Montréalu. Přeměnu skutečného newyorského Brooklynu do stylizace padesátých let produkce nebyla schopna zařídit, kvůli rozpočtu tedy vybrali jinou lokalitu. V Brooklynu strávili jen dva dny.

Během natáčení slavné scény, kdy voda pronikne skleněnou kopulí nad velkým schodištěm první třídy, nastal nebezpečný problém. Hned po střihu této scény se samotné schodiště začalo hnout, jelikož bylo nadnášeno vodou, a některé herce přímo ohrozilo i zranilo. Podporuje to teorii, že skoro celé schodiště z vraku lodi během klesání na dno vyplavalo na hladinu oceánu, neboť dřevo bylo nadnášenou vodou. Mimochodem na natočení této slavné scény, kdy voda pronikne kopulí, měli filmaři jen jednu šanci. Scéna byla finančně náročná a v případě neúspěchu by se podruhé nenatočila.

Herci opravdu využívali helmy a vzduchotěsné skafandry, do kterých byl vháněn kyslík.

Herci Tom Hanks (Jim), Bill Paxton (Fred) a Kevin Bacon (Jack) byli nesmírně hrdí na to, že jim během natáčení v upraveném letadle Stratotanker KC-135 (s přezdívkou Vomit Comet – to jsou letadla, ve kterých cvičí astronauti v krátkém stavu beztíže dosaženém rychlým klesáním letadla) ve stavu beztíže nebylo zle. Kameraman tak odolný nebyl, čemuž se nelze divit, protože v ten den podstoupili okolo 80 stavů beztíže. Kevin Bacon přiznal, že jeden z kameramanů se během pádu pozvracel v blízkosti herce. Bacon poznamenal, že v ten moment nešlo nic dělat, jen sledovat poletující jídlo a doufat, že na něj nespadne.

Dle slov režiséra Xaviera Gense se neměla postava Evy (Lauren German) s Joshem (Milo Ventimiglia) prát a ani na něj křičet během scény Mickeyho (Michael Biehn) mučení. Milo Ventimiglia připravoval všechny herce na tuto scénu tak, že na ně celý den křičel. Lauren German nekřičela na postavu Joshe, ale na samotného herce, neboť byla frustrovaná.

Herec Milo Ventimiglia měl být původně obsazen jako Adrien (Ashton Holmes). Ventimiglia si přál hrát více zápornou postavu, aby se odlišil od svých předchozích rolí. Nakonec dostal postavu Joshe.

Seriálová Dahmerova (Evan Peters) sousedka Glenda Cleveland (Niecy Nash) ve skutečnosti žila ve vedlejším domě. Opravdovou sousedkou byla Pamela Bass a Vernell Bass. Bass byla první nájemnicí, které nabídl sendvič s lidským masem, což vrahem nikdy nebylo potvrzeno. Seriálová sousedka byla mixem obou žen. Cleveland, reálná sousedka z vedlejšího domu, byla hrdinkou, která si všimla vrahova podivného chování a jedné oběti. Tou byl laoský chlapec Konerak Sinthasomphone, který utekl, ale policie ho Dahmerovi vrátila poté, co je vrah ujistil, že se s partnerem jen pohádali. Dahmera nahlásila policii, která se případu dále nevěnovala a označili ji za šílenou. Mezitím zabil dalších pět obětí, tyto hrůzy zastavil až další utíkající chlapec, kterého si všimla policie.

Každá škola, která se objeví v seriálu, je pojmenována po známé osobě, která zemřela během letecké katastrofy nebo byla zavražděna.

Natáčení filmu započalo 12. srpna 2021, a to v Irsku. Snímek měl světovou premiéru na filmovém festivalu Telluride 2. září 2022.

V dokumentu se hovoří o tom, že bylo možné zavolat cestujícím ztraceného letu MH370 ještě v následujících čtyřech dnech po zmizení. Potvrdilo to 19 rodin. Jedná se o jev zvaný „fantomové vyzvánění“, při němž se zdá, že volané číslo je dostupné, byť v systému momentálně není k nalezení a nelze se s číslem spojit. Jedná se o psychologickou pomůcku, aby volající vyčkal u telefonu, zatímco se systém snaží najít konkrétní zařízení.

V rámci příprav herečka hlavní role (Julia Garner) navštívila skutečnou Annu Delvey (Sorokin) ve státním vězení Rikers Island. Po dobu její návštěvy byla přítomna i skutečná novinářka (v seriálu Vivian Kent) Jessica Pressler, která se podílela na tvorbě scénáře. Herečka Julia Garner zjistila po čase debaty s Annou Delvey, že opravdu někdy zastrašuje. „Jak probíhá natáčení,“ zněla chladně položená otázka směřující herečce, která opáčila, že to jde dobře a poděkovala. Sorokin se rázně zeptala na to, jak ji bude hrát. Když Garner začala mumlat neidentifikovatelným přízvukem, tak se začalo napětí mezi nimi uvolňovat.

Anna Sorokin se chtěla dostat z Německa, ale nechtěla, aby někdo poznal její ruský původ. Začala sledovat seriál Gossip Girl (od r. 2007), aby se naučila, se snahou potlačit přízvuk, angličtinu.