Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (264)

plakát

Pohwa sogeuro (2010) 

Válečných filmů se nám ročně příliš mnoho neurodí, přece jen takový film vyžaduje hodně komparzu, peníze na efekty a sehnat nějaké ty historické rekvizity, v ideálním případě včetně tanků a letadel. Tak se nám ročně objevují desítky a stovky dramat, krimi a nízkorozpočtových horrorů, ale na valečné filmy už je těžší narazit. Mrtvý žánr to však naštěstí ještě stále není. Zavděk proto rozhodně beru i tímto filmem jihokorejské provenience, který sice také není učiněným velkofilmem, ale najde se v něm dostatek akčních sekvencí, k tomu dobře zpracovaných. Námět má film ideální, hlavní záporák má šmrnc a scénář je také zdařilý, byť má film i pár hluchých míst. Jen trošku zamrzí určité nesmyslné chování postav během boje, například když poslední přeživší nepokryjí schodiště, i když je to jediná přístupová cesta k nim a valí se po něm zástup nepřátel. To je naprosté nevyužití ideální střelecké pozice, ale co, připišme to prostě zápalu boje, dál už není, co bych vytknul. Tak, Hollywoode, co tak upustit od samých komiksových adaptací a vytasit se s něčím v podobném duchu?

plakát

Resident Evil: Odveta (2012) odpad!

Tak se mi napotřetí podařilo dokoukat tento spektákl a musím nutně vyventilovat své pocity, nebo se z toho zblázním... Rovnou se omlouvám, že to bude poněkud delší komentář a asi i nějaký ten spoiler se vloudí, ale vem to čert, ten film je podobným slepencem klišé a kusů jiných filmů, jako první G.I.Joe, neblahé paměti, takže se v podstatě ani vyspoilovat nedá. Již u třetího dílu RE jsem si říkal, že to není špatné, ale stačilo. A teď už tu máme pátý recyklát honiček a bitek s nemrtvými a šestý díl se již určitě připravuje, slovutný pan Anderson ho sepíše za volné odpoledne, třeba až půjde milostivá paní Andersonová, tedy vlastně Jovovichová, nakoupit do Tesca potraviny, aby mohla uvařit na večeři guláš. Snad je na tom s kuchařským umem lépe, než s hereckým nadáním, kterého nikdy neměla na rozdávání, přesto ho asi rozdala. Pokud však vařit neumí, vysvětlovalo by to, proč pan manžel produkuje takové paskvily. U šestého dílu RE tuším podtitul Bullet Time, mohl by být natočen již kompletně zpomaleně, zatímco v pátem díle je zpomalovaček jen něco málo přes polovinu filmu. Ono to ale bez tolika zpomalovaček nešlo, Andersonovi došla klišé někdy před polovinou filmu a ani ne hodinová stopáž, to je na tak epické dílo prostě málo. Naštěstí se dal film o dobrých padesát minut prodloužit právě těmito zpomalenými záběry. A když už došly i zpomalovačky, dalo se dost času nahnat dlouhými záběry na drsně předrsně se tvářící hlavní postavy. Ale abych byl férový, tady ty trapné dlouhé pohledy byly pořád lepší, než ty famózní dialogy, co Anderson stvořil rozstříháním manuálu k zahradní hadici na jednotlivá slova a jejich náhodným složením do vět. Ty pak byly použity místo scénáře. Právě osud scénáře je asi největší záhadou tohoto filmu. V titulcích se píše, že scénář si napsal sám Paul W.S. Anderson. Asi to bude pravda, ale titulky už neprozrazují, co že se to s tím scénářem nakonec stalo. Pro film rozhodně použit nebyl, což je škoda, Paul se s ním určitě dost natrápil, jenže tento celý den práce nakonec vyšel vniveč. Jak to? Byl snad scénář natolik erudovaný, že se studio zaleklo jeho komplexnosti a zamítlo ho ve snaze uchránit pravidelné díváky RE šoku z nenadálého vzestupu kvality? Ukradl ho snad zhrzený Uwe Boll s nadějí, že konečně natočí pořádný film o zombies? Těžko říct, dumání nad osudem scénáře přenechám osobám povolanějším - konspiračním teoretikům. Jisté je jen to, že po dosti nešťastném úvodu s pozpátku přehrávanou scénou, která je nám poté puštěna normálně, nastupuje chaos. Stvořit řád z chaosu je úkol božské obtížnosti, jak nám sdělují starověké mýty, pan režisér to asi věděl, tak to radši ani nezkoušel. Z tohoto důvodu má film kouzelnou strukturu spočívající v tom, že Alice přijde do nějaké lokace, vyřítí se na ni kupa nemrtvých, Alice je postříli, Alice utíká, Alice doběhne do další lokace, vyřítí se na ni kupa nemrtvých, Alice je postřílí... a tak až do zblbnutí. Když o tom tak přemýšlím, ona je to vlastně věrná adaptace počítačové hry. Jenomže zřejmě ne Resident Evila, ale nějaké ultrastaré střílečky z počátku 90. let. Bravo, pane Andersone, konečně se vám jako prvnímu podařilo adekvátně zfilmovat Doom. Tedy až na to přebíjení, které v Doomu bylo a tady není. Nebo že by se chystala Director's Cut verze, kde se bude i přebíjet? Další palčivou otázkou je, proč je ten film tak strašně prostoduchý? Měl by snad ideální divák RE jen koukat před sebe na pohybující se obrázky s Alice a nemrtvými? Je skutečně smíchání několika scén a jejich provázání za sebou v náhodném sledu za sebe vrcholem toho, co nám mohou tvůrci nabídnout a vše ostatní už by byl nadstandard, který si tvůrci šetří dejme tomu od desátého pokračování výš? Nebo je film orientován na diváky školou zatím nepovinné? To by vysvětlovalo film na úrovni videoklipu s ne zrovna příjemně se poslouchajícím soundtrackem, byť špatný úplně není, jen by nemusel vykrádat hlavní motiv z Inception. A teď závažná otázka na závěr: Viděl já jsem vůbec doopravdy pátý Resident Evil? Nebyl to jen téměř stominutový trailer, který by měl navnadit na film, který teprve přijde? Leccos by tomu napovídalo. Zvláštní, kolik otázek ve mně dokázal vyvolat tak tupý a slaboduchý počin, jakým je právě pátý RE. Jednu nespornou výhodu ten film ale má... zítra už ani nebudu vědět, že jsem nějaký takový film viděl.

plakát

Zatímco spíš (2011) 

No nemám já kliku? Včera Derailed, dneska Mientras duermes, to máme dva pěkné romantické filmy, které mě vzaly tak nějak za srdce, ve dvou dnech. Asi vážně přehodnotím svůj pohled na tento pokleslý žánr.

plakát

Hra s nevěrou (2005) 

Na romantické filmy tohoto typu bych si rozhodně zvyknul. :-)

plakát

Primal (2010) odpad!

Jsem zděšen, upřímně zděšen... Avšak je to způsobeno tím, že jsem absolutně netušil, jaký ultralevný a nepovedený australský radobyhorrorový chrchel se mi to vloudil do filmotéky. A studený pot mě poléva zejména při představě, že by se mezi všemi těmi filmy, co mi čekají na zhlédnutí, ukrývaly další podobně kvalitní skvosty. Jen jedna věc mi dělá radost - že jsem s tím filmem ztratil jen zhruba asi polovinu času, co scénárista (nepočítáme-li dobu, kdy sledoval jiné béčkové horrory a okoukával z nich ty největší kraviny).

plakát

Bastardi 3 (2012) 

Já se picnu, třetí Bastardi nejen že jsou asi o 200 procent lepší, než nic moc první díl a asi o 500 procent lepší, než katastrofální druhý díl, ale dokonce se zařazují k tomu lepšímu, co nám domácí kinematografie nabízí. Českým Charlesem Bronsonem se Tomáš Magnusek sice nestane, ale přesto je to to nejodvážnější, co si kdo za poslední léta dovolil natočit na téma vzítí zákona do vlastních rukou. Pravda, na čtyři hvězdy to vskutku není, ale přihlédnu-li k tomu, že tento třetí díl Bastardů o dost vylepšil můj pohled na celou sérii, k závažné tematice a zejména k tomu, že tu nepochopitelně ostatní uživatelé houfně označují za nacistické dílo, tak tomu ty čtyři hvězdy dám. Jistě, film mohl být o dost lepší, ale ty odpady by tady schytal asi stejně, tak na tom až tak nezáleží. Hlavně mě však na filmu mrzí, že byť řeší velmi ožehavou a závažnou tematiku, musel jsem se některým scénám ze školy smát, to asi není v takovémto filmu zrovna ideální. Pak také scéna s Teodorem Bambasem ve vězení - to mělo být co? Tou fackou chtěli tvůrci ukázat, že Majer se s neonacisty neztotožňuje? Tak to se minulo účinkem, soudě podle místních ohlasů. Čtyři hvězdy tomu dám ale hlavně proto, že něco podobného už si asi hned tak někdo natočit nedovolí, protože jak tak pozoruji současné politické trendy, bude za chvíli nejbezpečnější točit jenom dokumenty o zvířátkách, aby tvůrci neriskovali popotahování v médiích či rovnou předvolání k soudu. Já na třetích (a vlastně ani prvních a druhých) Bastardech nic neonacistického nevidím. Ano, je to citlivé téma, které lze pojmout více úhly pohledu. A každý bude mít v něčem pravdu. Takže abych to shrnul - mně se ten film líbil. Dělá to ze mě rasistu? Dělá to ze mě nacistu? Dělá to ze mě filmového barbara? Těžko říct, snad to nebude muset posoudit až soud... :-) Edit: S těma čtyřma jsem to fakt přehnal, ale ty tři tomu nechám, byť to moc filmových kvalit opravdu nepochytilo.

plakát

Abraham Lincoln: Lovec upírů (2012) 

Víc bullet-timů než v Matrixu, spousta digitálních efektů (možná opět více než v Matrixu), jinak nic, co by stálo za zmínku. Tedy až na fakt, že se zřejmě jedná o první politicky zcela korektní, ba dokonce agitační film o upírech. Já bych tuto hozenou rukavici od Hollywoodu ovšem zvedl a ČR by měla požádat o dotaci z fondů EU, brnknout Jirkovi Pomejemu a natočit naši vlastní českou odpověď - např. Václav Havel: Lovec vodníků.

plakát

Americké válečné lodě (2012) 

Asi filmařsky nejpokročilejší film, co kdy Asylum vyprodukovalo, ale pořád je to hrůza. Oproti dřívějším asyláckým výtvorům je tam ale vidět posun dopředu, kdy scénář dává smysl a film troskotá už pouze (!) na příšerných efektech, do očí bijící lacinosti a nulových hereckých výkonech. Kde jinde ale uvidíte, že podlahu můstku letadlové lodi pokrývají kachličky a koberec a po hladině plující lepenkové trosky mimozemské lodi. Gratuluji Asylum Pictures k tomu, že se malilinkatými kroky blíží k hranici, kdy vyprodukují koukatelný film a pořád vroucně doufám, že se jednou dočkám ultimátního filmu - v hlavních rolích Steven Seagal a David Hasselhoff, produkce Asylum Pictures, režie Uwe Boll!

plakát

Blubberella (2011) 

Ať si kdo chce co chce říká, ať si matka slzy utírá, já jsem se u filmu královsky bavil. Uwe Boll může být nejnenáviděnějším filmovým režisérem současnosti, ale u mě je to borec. Ten chlap má koule filmovat takové věci, že by z toho nejeden divák skončil v komatu. Blubberella je typickým příkladem takového díla. Milá slečna s menší nadváhou si ráno vstane v Německu v roce 1940, udělá si cukrovou vatu, zapne svůj notebook a na stránkách jewishdate.com si začne hledat rande. Divákovi spadne čelist, jenže o pár minut později zapíchne německého vojáka vařečkou a dojí jeho bagetu, co zrovna svačil. Tohleto, přátelé, není jen naprosto příšerný film, to jsou zfilmované halucinace, to je esence šílenství, Uweho sonda do mysli čichačů toluenu. Herr Boll, pokračujte v tomto duchu, tady je vaše hlavní síla. Nepřekonatelný Postal sice asi zůstane navždy nepokořen, ale je potřeba to zkoušet. Držím Vám palce.

plakát

The Shrine (2010) 

Když jsem si film pustil, tak jsem ani nevěděl, o čem že vlastně bude. Neměl jsem žádná přehnaná očekávání a tipoval jsem, že to bude klasická vidlácká vyvražďovačka typu Texaského masakru motorovou pilou. Ale světe div se, on se z toho nakonec vyklubal horror se satanskou tematikou, a to je zrovna můj oblíbený subžánr. Já jsem více než spokojen.