TomStrom

Takový Kim Ki-dukův dodatek k Park Chan-wookově trilogii o pomstě. Je tedy o dost méně působivý a zanechává chladný až lhostejný dojem, ale zase musím pochválit dobře vymyšlenou pointu (snad jsem ji teda pobral správně), která je originální variací na jinak už dost otřepané téma hledání pomsty. Za thriller bych Pietu nepovažoval, ale drama je to syrové a stopu v divákovi rozhodně zanechá, byť ne nějak markantní. Přesto dávám jen trojhvězdu, byť lepší, neboť od Korejců už jsem si zvyknul na ještě kvalitnější produkci.

Tak to máme za lepší tři. A to je v současnosti v žánru parodií více než uspokojivý výsledek. Je tam spousta trapných fórů, ale těch dobrých je imho většina, rozhodně jsem se u tohoto filmu zasmál dostkrát. Jsou tu takové ty nezbytné narážky na černošskou kulturu, ale pochopit se dají všechny. Podle mě je A Haunted House dost zdařilou parodií na všechny ty found footage a ruční kamerou točené horrory, jakých se v poslední době vyrojily mraky. Já tenhle horrorovej subžánr moc nemusím, ale pár těcho filmů jsem už přece jen viděl a myslím si, že zparodovány tu byly adekvátně. Plus musím téhleté wayansovině přičíst k dobru fakt, že je to asi stejně strašidelné jako originální Paranormal Activity a celkově je to oproti PA mnohem lepší film.

Milý film o milých lidech, kterým zlí přistěhovalci vzali práci a oni si tak musejí krátit dlouhou chvíli popíjením a poslechem ne zrovna libě znějících kapel. Nudnej život, to se nedá nic dělat. A tak si tihle mladí kluci a holky, kteří se vyznačují zejména nepříliš nápaditými účesy, občas povyrazí a provokují nějaké ty exponáty v rasové zoologické zahradě, v jakou se Evropa už nějaký ten pátek stylizuje. Jako film nám Bojovnice asi chce něco sdělit, ale to filmy s mizerným scénářem zvládnou jenom málokdy, takže jsem si z filmu odnesl v zásadě jenom tři ponaučení: 1) Bydlet vedle neonacistů je asi stejná výhra jako bydlet vedle jejich přirozených nepřátel (a vážně pech je mít jednu ze znesvářených stran v domě/bytě nalevo a druhou napravo). 2) Nejuvědomělejší Němci pocházejí z poměrů, které nelze označit za jiné než typicky neněmecké. 3) Dospívající dceru je třeba držet pod zámkem a zcela bez kontaktu s vnějším světem, jinak hrozí, že si před ní nějaký vykutálený mladý neonacista sundá triko a patnáct let výchovy se rázem stane promarněným časem. V závěru bych ještě navrhl, aby tvůrci zkusili natočit obdobné dílko s tematikou mladých komunistů, kterým mladí neonacisté sobecky a dlouhodobě zabírají místo na výsluní divácké a veřejné pozornosti.

Jděte už s tou ruční kamerou do řiti.

Tak thriller, jo? No, napínavý film to teda určitě není. Musím rozhodně souhlasit s komentáři ostatních, kteří si stěžují na nudu a vražedně pomalé tempo. Pavouk lezoucí po stěně představuje více strhující podívanou. Ale zase nemůžu říct, že by mě ten film dokázal uspat, i když jsem na to koukal velice unavený a většinu času jsem se těšil do postele. Sám nechápu, že jsem u toho neusnul stejně jako spousta dalších uživatelů. Takže film doporučuju maximálně tak všem, kteří trpí nespavostí.

Podařený mix komedie a dramatu, u kterého se sice rozhodně nebudete válet smíchy po zemi, ale moc příjemně se na něj kouká, je to hřejivá komedie o lidské posedlosti a věčných konfliktech s okolím, které pro vaši vášeň má jenom pramálo pochopení. Salvy smíchu tenhle film nevyvolá, ale je v něm pár podařených fórů a po zbytek filmu na něj stejně budete koukat s lehkým úsměvem. Sice nejsem žádný velký odborník na ptactvo, ale film mě navnadil, a tak si taky trochu zamachruju a zkusím zavzpomínat, které obyvatele ptačí říše jsem už na vlastní oči viděl, byť to nebylo během jednoho roku: Celá hejna slepic, kachny, husy, bažantího kohouta i se slepicí, nějaký ty sýkorky, vlaštovky, nějaký papoušky, co chová jeden kamarád (ale přesná jména neznám, pro mě je to všechno podezřele barevné a po ránu to příšerně křičí), dvě sovy (z nichž jednu jenom jako siluetu, byla totiž tma + jsem jednu sovu jenom slyšel), vrabce, strakapouda, ořešáka, sojku - a to pěkně zblízka (byla totiž mrtvá), kvíčalu, slyšel jsem bušení datla a jako bonus přidám netopýra, kterej sice není pták, ale taky pěkně lítá.

Tak to je úlet. Aneb dobrou chuť, pokud právě obědváte. :-)

A chci a chci a chci! Chci čtvrtého Pushera, neboť nám tato dánská trilogie o feťácích, mafiánech a jiných milých lidech zcela vyvrátila zažité pravidlo o kvalitě upadající s každým filmovým pokračováním. Prvnímu dílu jsem nebyl ochoten dát víc než dvě hvězdičky, druhý díl byl za lepší tři hvězdičky a trojka je již za kompletní čtyři hvězdičky. Já ten pětihvězdičkový čtvrtý díl prostě chci. Ani nemusí být o těch srbských strejdech, co si v noci v zavřené restauraci vyvrhávají konkurenty, ale něco podobně dojemného by to být mělo. Už teď jsem zvědav, čím mě asi seveřané překvapí příště.

Tak druhá porce těchto dánských sympaťáků už je rozhodně o něčem jiném. Scénář je již bez zbytečných a nicneříkajících odboček a má tak větší spád, ostatní kvality si Pusher podržel i do druhého dílu. Objektivně bych to viděl tak na lepší tři hvězdičky, ale tu čtvrtou filmu nakonec přidám za absenci veskrze kladných postav, rázovitou svatbu a dojemnou scénu usmíření otce se synem.

Realistický, syrový, pěkně po evropsku pojatý příběh dealera a několika mafiánů s přesvědčivými hereckými výkony. Problém je, že nabízený potenciál tento film nijak důsledně nevyužil. Ve filmu se najde nějaká akce a napětí, ale obojího je zoufale málo. Připočteme-li nijak oslnivý scénář, dostáváme výsledné hodinu a třičtvrtě trvající nudné vyprávění o jednom dealerovi, co měl smolný týden. Tohle samo o sobě by si tři hvězdy zasloužilo, jenže film je navíc prošpikován zcela nezapadajícími dialogy a zcela zbytečnými dějovými odbočkami. No, tady prostě přes dvě hvězdy nejdu.