Resident Evil: Odveta

Hm, co asi tak divák očekává od série Resident Evil? A přesně to dostane. Akci plnou zombie (stejně asi nikdy nepoberu, jak může nemrtvý běhat rychleji než živý,...dobře, jde o jiný virus, ale stejně je to divné), běhání, střílení, výbuchů a sem tam šplíchanců krve. Na Millu se pořád pěkně dívá, hudba se dobře poslouchá a triky, na rozdíl od běžné béčkové produkce, jsou na slušné úrovni (ano, některé mizerné, ale jiné výborné, což se vyrovnává). Milovníci PC her budou zřejmě nadšeni více, já, jako milovník comicsů (co jsou plné násilí a mutantů), bych přidal více gore a hlavně fantazie (inspirace Věcí by nebyla na škodu). Celkovou spokojenost kazí jen souboje žen, co se mlátí jako chlapi...mně to přišlo velmi komické. 3,5* (12.01.2015)

Hra: Resident Evil. Kampaň: Film. Mise: Bunkr na Kamčatce. Status: Mise splněna. Pocit sledování videohry stále roste, obětování logiky a fyziky splněno, tahle cesta bez hlavy a paty, v které si tvůrci mohou dovolit snad všechno je bohužel docela zábavný oddech na nedělní večer. Tak jako tak tu je hromada dobře odvedené práce, která je chvílemi skoro až děsivá (úvod pozpátku a překvapivě dobrá hudba). Maximální využití klišé pro úzkou skupinu diváků s videoherní stylizací, proč ne. PS: Sienna Guillory je stále nádherná:) (23.09.2012)

Asi už to bude mým pokročilým věkem, když mě nevzruší ani pohled na Millu oděnou v obligátní Rudé právo či jinou tiskovinu a režisér se snaží za pomoci zpomalovaček, aby i mé čivy geronta vyslaly nějaký signál do měknoucího senilního mozku, marně ztopořit můj smysl pro videohry. Zbytečně. Kolikrát mi zpomalené záběry přesto přijdou i na vraždící Alici extrémně rychlé, neskutečně komplikované choreografie soubojů od Vlastimila Harahunda to ještě víc zdůrazňují, nevěřím jí pak ani bezkozí běh ve žraločí kůži a to jsem si jí chtěl jeden čas vzít za muže. Škoda. Snad překoná smutek a nepověsí herecká tanga na skobu jen proto, že Bumbum li je daleko větší kočanda a jistě nejen mne bavila podstatně víc. I přes zběsile našláplou akční podívanou, mě snímek nudil díky absenci nějakého příběhu alespoň ve stylu "Sňatků z rozumu". Neééé, hovno, ale aspoň něco se tam dít mohlo, když už skoro eliminovali staré zlaté zombitche. Tři hvězdy dávám vlastně jen za posledních 15 minut, Tajfunem bortící se led doprovázený slušnou mjúzyk. Přesto věřím, (jsem si jistý) že slintalové od herních konzolí budou spokojeni a ani oni nebudou muset zapojit víc než 30% svých chorých mozků. (25.09.2012)

Už třetí díl série měl nakročeno k absolutnímu odvazu stran žánrových poloh, klišé a schémat, ale až "Odveta" ukazuje Paula W.S. Andersona v nejlepším světle jako nedoceněného génia brakové podívané a videoherních vyprávění. Genialita Andersonových snímků spočívá v bezešvém mixu béčkové přímočarosti, fanboyovských referencí a sebereflexivní nadsázky, který ovšem nepomrkává spiklenecky po úzké skupince znalých diváků, ale naopak cílí na maximálně široké publikum. Výsledkem je zcela nevázaný sled atrakcí, který ve své osvobozené nespojitosti a pestrosti motivů dosahuje až úrovně filmových koláží typu "Koyaanisqatsi". Ostatně stejně jako Reggiovy dokumentární eseje také Andersonovy snímky jsou kamerově dokonale vycizelované a představují řetězec vágně propojených moneyshotů. "Resident Evil: Odveta" navíc překonává Andersonovy dosavadní mistrovské videoherní počiny "Rallye smrti" a "DOA: Na život a na smrt", které produkoval. Videoherní v tomto případě neodkazuje na původ námětu, ale na způsob vyprávění. Zatímco jiní tvůrci (včetně fušera Uwe Bolla, s nímž bývá Anderson zcela neadekvátně srovnáván) podřizují videoherní světy tradičním narativním zákonitostem kinematografie, Anderson (podobně jako např. duo Neveldine/Taylor či famózní filmový "Silent Hill") přejímá pro film videoherní naraci. "Resident Evil: Odveta" tak uhrane důmyslně přímočarou premisou o testovacím komplexu společnosti Umbrella, který umožňuje postavám doslova procházet levely stylizovanými dle světových metropolí. Zdejší způsob vršení atrakcí a střídání ikonických prostředí neodbytně vyvolává dojem, že tvůrci scénáře hráli "Call of Duty: Modern Warfare II", kde hráč skáče do těl rozličných hrdinů, kteří se pohybují v odlišných prostředích (mimo jiné též Moskvě, Washingtonu, na americkém předměstí i na základně za polárním kruhem. Rudá královna, centrální počítač ovládající celý testovací komplex pak připomíná videoherního "režiséra" z her Left 4 Dead, když v souvislosti s konkrétním postupem hrdinů jejími levely jim aktivně do cesty spawnuje konkrétní protivníky. Vedle toho představuje "Resident Evil: Odveta" až grandiózně sebereflexivní dílko, které se vyžívá ve schématech i vlastní lacinosti a směřuje až do vod požitkářského campu. Tvůrci žánrová klišé neobcházejí, ale procházejí skrz ně na druhou stranu do paralelní dimenze, kde každé klišé nabývá podobu své absurdní mocniny. Od konce letošního Festivalu otrlého diváka nebyl v kinech tak zábavný film k vidění. (22.09.2012)

Místy bylo nač se dívat (ne, nemyslím tím Millu Jovovich v neskutečně asexuálním kostýmu) a nemám pocit, že bych nějak zvlášť trpěl, nicméně zábavu si představuji také jinak. Jasně nejlepší scény se odehrávají v Moskvě (rudá armáda zombíků je super, obzvlášť ten tankista, který má bůhvíproč motorovou pilu) a dobrý byl i úvod, jenže to, co Paul W. S. Anderson slíbil závěrem minulého dílu, tedy nějaké velké epické bitvy, se nekonalo. Závěr Odvety se ovšem nese ve velmi podobném duchu, a já jsem trochu škodolibě zvědav, co přinese šestý díl. To ale neznamená, že po něm toužím. (02.03.2014)