saaaky

Ať si říká kdo chce co chce - toto moje gusto je a filmy tohoto typu, ač hojně rošířené (avšak málokdy tvořené dle obrazu skutečné události) se mi vždy zamlouvaly. Bohužel, nikdy jsem se nesetkal s příliš kvalitním, či dokonce stoprocentním provedením a vždy se našlo něco, co mě neustále vadilo a celou dějovou linii narušovalo. Změna - 127 hodin nic takového nemá. Člověka film pohltí už líbivým začátkem Arona Ralstona, coby člověka, který má celý svět v pr ... zadní části těla a žije jen sám sebou a zábavou okolo sebe. Život si pro něj připraví těžkou zkoušku, kterou - ku překvapení svému a dozajista i svého okolí - ač naprosto ultimátním a neuvěřitelným způsobem překonává. A to jen díky vlastn výdrži, neutuchající touze žít dál a nevyrovnání se s téměř jistým údělem smrti kdesi mezi dvěma skalami, na stovky km od civilizace. Velmi silný zážitek, pochopitelně zejména v závěru a velmi dobrý popis onoho skutečného příběhu Arona Ralstona, který již tak trochu i díky 127 hodinám znám. Lidská síla, touha po životě - to vše Aronovi pomůže vymanit se ze "spárů oné spáry", naučí ho pokoře, která mu do té doby tolik chyběla. ... po horách ho ale očividně přestat chodit nedonutila. Bravo!

Pravdivé, realistické, velmi dobré. Tak by se dal film velmi jednoduše shrnout. Leč s happy endem, i přesto kvalitně zpracovaný, příjemně ubíhající a žádnou větší chybou nenarušený děj a tím pádem i výsledná podívaná. Člověk si opět a znovu uvědomí, že nebyly jen německé koncentrační tábory, ale i tisíce dalších, mnohdy ve velmi krutých podmínkách daných už jen přírodou samotnou. A obdivuje, že se opravdu našel někdo, kdo se rozhodl bojovat nejen s nepřítelem v podobě hlídkující stráže všude okolo gulagu, ale i přírodou samotnou a jejími nástrahami. Nevím, jaké by bylo provedení filmu, nedržel-li by se Weir pravdivých zápisků Rawicze, tak i tak se mu to povedlo a snímek Útěk ze Sibiře patří k těm nejpovedenějším fimům, které jsem zatím tento rok mohl vidět. Bravo!

Nejdříve jsem byl - neznalý komentářů a hodnocení širokého okolí - skeptický a vyrovnaný se skutečností, že půjde o další americkou slátaninu mystery-scifi-thrilleru. Ale ejhle - 93 minut Very Famigy a Jaka Gyllenhaala byla více než dobře strávená hodinka a půl. Velmi neotřelý nápad, místy sice trochu zmatené zpracování dějové linie, i přesto dobrý nápad, nápaditá kamera s ještě nápaditějšími efekty - přelety, výbuchová "slow motion" apod., to vše dělá z této zdánlivě prachobyčejné akce akci vyjímečnou a jen tak nevídanou. Bravo!

Ano, jak jsme každodenně masírování a následně vysávání massmédii, televizí, rádiem, čímkoli. Včetně ostatních lidí, jejich vlivem, přesvědčivostí a chováním. Jak blízko jsme každý těm sr ... , kterými je život hlavních aktérů prošpikován až až. Requiem za sen je až příliš krutě pravdiý snímek, u kterého se nejednomu divákovi místy až doslova zastaví srdce. Ne z krutých, psychadelických a doslova nervy drásajících scénách. Spíše z pravdivosti toho všeho a ubohosti nás všech. Film mi byl neustále doporučován a stále jsme slyšel jen a jen chválu - co se kvality, ne obsahu samotného týče :-) Takže jsem se do toho jednoho nedávného večera pustil také a ... musím říci, že závěr na panáka sice nebyl, usínalo se po něm ale opravdu velmi, velmi špatně. Snímek dokáže divákovi vnuknout spoustu myšlenek a témat k zamyšlení a rozhodně ho nenechá ani minutu během i po filmu v klidu. A tak to má být - pěkně od kůži. Ve filmu doslova :-)

Je to tak. Chca nechca, David Yates dovedl Potterovskou sérii téměř do dokonalosti a závěr rozhodně nepatří do šediny průměru. Snad ještě více, než u předcházejícího prvního dílu - tj. "počátku konce" - zde zřejmě diváka ovliňuje množství efektů a nejrůznějších vychytaných scén, nicméně i příběh samotný zaujme - a myslím, že nejen zaryté fandy. I když, ty asi nejvíce. Nebýt úplného závěru, bylo by to plných 5 hvězdiček. Přeci jen ale - znám ještě o chlup kvalitnější snímky, přeci jen to není úplně můj šálek kávy. Každopádně, Potter za námi, a co před námi?

Co naplat. Poslední díl, respektive jeho první polovina (avšak stejně jako ta druhá), slavného Harryho Pottera se povedla. Těžko říci, jestli to není spíš než příběhem oním obrovským množstvím vizuálně dokonalých a efekty nadupaných scén, kterými jsou poslední dva díly doslova protkány. Jestli ano, bravo, na diváka to působí více než skvěle a pak se mu ani onen přiběh nezdá nijak pokulhávající. Po celou dobu jsem se poměrně dobře bavil a i přes zprofanovanost celé Potterovské "ságy" jsme byl i moc zvědavý na další, tentokrát již opravdu poslední díl ...

Opravdu, život krásný není. Film to dokazuje, zároveň ale poukazuje na ty jeho světlejší stránky, optimismus lidského bytí na tomto světě, ale i jeho absurditu. S vtipným, humorným, zároveň ale i smutným a triskním podtextem ukazuje onu tolikrát filmově zpracovávanou dobu z naprosto jiného úhlu - a to se vší bravurou. Krásně provedený snímek, který nikoho neurazí. Ba naopak.

I přesto, jak často tuto komedii sleduji v televizi musím říct, že patří k těm nejméně vlezlým a nejpříjemnějším. Smysluplý a inteligentní humor, skvělé herecké obsazení a docela překvapující dějová linie, obsah, ale i provedení závěru stejně jako celého filmu dělá z tohoto snímku zaručeného zvedače nálady vždy, když si sednu k obrazovce.

Stejně jako kupa jiných filmů, i Smím prosit musím zařadit do šediny průměru. I přes vynikající herecké obsazení, které už od pohledu napovídá, že by mohlo jít o vyjímečně dobrou romantickou komedii, je veškerý děj i provedení jednotlivých scén očekávatelné a divák tak není ničím překvapen, vyveden z míry, ohromen, či jakkoliv jinak připoután k obrazovce. Ve výsledku je to tedy další sladký přírůstek do hromady amerických slaďáren, která se vymyká snad jen úsměvem Richarda Gera a křivkami Jennifer Lopez :-)

Co říci? Na nedělní rozespalé ráno se zalepenýma očima vhodné. Jako večerní filmové "pošušňáníčko" však nikoli. Věřím, že ještě mladší to zaujme mnohem více, já už z tohoto žánru, tématu i provedení přeci jen vyrostl.