kyselina

Japonci tohleto umí, i když jde vlastně o lekačky první kategorie a v podstatě se není čeho bát. Jenže i když si tohle tisíckrát zopakuju, a už jsem ju-ony viděla mnohokrát, jsou zaručená místa, kdy vykřiknu, jak malá holka. Zpracování pro video má pro mě o kapičku větší kouzlo. Na rozdíl třeba od Ringu, nemusíte moc dávat pozor na děj (protože není až tak důležitý a nejspíš byl koncipován tak, aby ho nikdo pořádně nepochopil), ale trnete, kterou minutu na vás cosi vyleze, protože víte, že to nebude jen jednou, dvakrát ani třikrát....

Fikce nebo ne, stejně tomu podlehneme. Styl, kterým točí Peter Weir, je velice nevšední, s kouzlem pro další dimenze. Film není zdaleka rozdělen na dvě nebo tři části ... je jich nekonečno :)

Svým jevištním dějem je Hitch trochu zvláštní, ale děj samotný mě velmi chytl. Na tak malém prostoru, prakticky v jednom pokoji, se odehrává zlom v životních filozofiích mnohých hrdinů. I té Hitlerovy...

Mohlo by se zdát, že Hitch vykrádá své vlastní filmy, protože v Marnie se znovu ocitáme ve světě Normana Batese. Marnie je poznamená fixovaným vztahem ke své matce, která ji v důsledku minulé tragédie odmítá a Marnie se snaží její lásku kupovat tím, že krade peníze a dává jí různé věci. Trauma, které se stalo, když byla Marnie malá, se ventiluje na povrchu červeným světlem a následným šokem. Odhalit rodinnou tragédii se snaží Sean Connery, který je naprosto odpoutaný od své minulosti a čerpá ze své životní síly.Výhody oproti Normanovi má Marnie v tom, že její vyléčení je dosud možné...

Páralovy romány nesnáším, střihačce bych usekla ruky a příběh se těžce nepovedl převést na plátno. Na druhou stranu hudba Karla Svobody a výkon Zlaty Adamovské aspoň trošku zabránili odpadu.

Porno taky nemá děj.

Jedna hvězdička pro Langmajera a druhá za občasné záchvěvy černého humoru.

Vsuvky z chudinské čtvrti byly opravdu rušivé a podobaly se našim "strašidelným" pohádkám. Ostatní části filmu jsou skvělé, i když pointa uprostřed by být nemusela. Motiv studny je k nezaplacení, záruka kvality:-)

Můj nejoblíbenější a nejlepší Kubrick. Celý film se mi do detailu líbí a i když je místy drsný (jako správný věrohodný válečný film), odlišná hudba dává snímku optimismus. Matthew Modine ztělesnil vypjatý dualismus v člověku.

Jeden z mála filmů, u kterých jsem měla menší očekávaní, a který mile překvapil. Poměrně smutná záležitost pohřbu se obrátí v totální smršť tragikomických vtipů.