Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (249)
Od úvodní hudby ♫ (Svoboda-nesvoboda) se dá tušit zrada. Co dál, že by retro-muzikál ? Filmová expozice kvalit seriálové znělky -"Ahoj, Juldo." -"Ahoj Romane", atd. Prostě film, jehož tvůrci řeší základnější problémy než převod Párala do filmové řeči. "Proč mě chceš zabít, Románku ?" Návrat Zl.Adamovské do páralovské role s generačním odstupem aneb Tak se kalilo (v) Ústí ()
Začátek byl stejně zmatený jako Páralova knížka, ale chytla jsem se celkem slušně. Navíc ty písničky. Na fláky z šedesátých let mě utáhne kdokoliv, takže proto tři. Jinak by to bylo za dvě, protože ta druhá hodina byla totálně mimo mísu a nechápu, co tvůrce vedlo k tomu, že natočili Milence a vrahy po letech. ()
Třeba mě zabte, ale mě se to vážně líbilo!!! Můj oblíbený spisovatel Vladimír Páral, jeho Ústí nad Labem – chemie – a kontroverzní román o složitosti lidských vztahů “Leností začíná hřích“. A protože v té době bylo nadějí víc než dost „O razítku se nediskutovalo“ tak zůstanu se soudruhem Gráfem u Sigmunda Freuda „Život je pud ukájení, milá Zito“. Ovšem co mě zaskočilo, že film se ocitnul (oproti předloze) až v roce 1989. ()
Zase jeden z českých filmů, jaké se nafukují ambicemi a množstvím obsazených hvězd praskají ve švech, aby krátce po uvedení splaskly a vyšuměly k zapomnění. Škoda toho, co je na Milencích a vrazích dobré, když se to stejně utopí v banalitě. Film si z Páralova košatého románu bere vesměs vnějškově efektní scény, chce působit dravě a provokativně a přitom je povrchní a místy (hlavně v závěru "po letech") přímo trapný. Co je platné, že třeba Zlata Adamovská hraje s léta nevídanou bravurou, je-li obklíčena karikaturami Žilkové, Vetchého a spol.? To není kritika herců, ale scénáře (zjevně hodně přepisovaného), který jim víc nedovolil. 30% ()
První česká celovečerní telenovela. Film je plný plochých, nevýrazných a povrchních postav které se plácají z místa na místo, občas pronesou dementní proslov a nebo se s někým vyspí. Nic jiného se ve filmu neděje, i v názvu avizované vraždy si ani nevšimnete a ani nemá žádný (opakuji ŽÁDNÝ) vliv na děj ani na své okolí.. Jestli chcete důkaz že česká kinematografie poslední daby stojí celkem za hovno (těch pár vyjímek potvrzuje pravidlo) tak tady ho máte. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Město Ústí nad Labem na film přispělo 1 000 000 Kč z propagačních důvodů. Premiéra filmu proběhla v Ústí nad Labem, reakce publika však byla vlažná. (Neklan)
- Hudba byla nahrána ve studiu Elektrovox Jevany. (noelcoward73)
- Postavu Romana Gráfa, kterého zahrál Jakub Prachař, po návratu z vězení nadaboval skutečný otec jeho představitele David Prachař. Tvůrci filmu tak hlasově rozlišili pubertu a dospělost postavy. Aranku v dospělosti (Lucia Gažiová) pak kvůli výrazné slovenštině nadabovala Veronika Gajerová. (funhouse)
Reklama