mikulíšek

Přesně takhle jsem si představoval grindhouse, roztomile laciný, úchylně zábavný, rádoby drsný a tím vším možná docela děsivý.

V téhle podobě je to nuda a o ničem, což je škoda, přotože téma špatné není. Mohl z toho být skvělý horor, prasárna, porno i komedie a to vše v jednom, ale je to jen nuda. Ale kdyby ten film vzniknul i přes to bych se na něj asi podíval.

Čekal jsem, že se budu bavit víc. Ty 2 až 3 usměvné momenty jsou málo. Už mi to příšlo trochu moc "vychytané", nebylo to ani tak blé abych se bavil, ani tak zábavné abych se nenudil.

Krásný, kouzelný a zdlouhavý film u kterého existuje reálné riziko usnutí. Nehledě na to, jak je film milý a veskrze hodný, je také poměrně nudný, nezáživný a vlastně o ničem. Ani fantastických postav tu tolik není a není jim věnováno mnoho prostoru. Navíc se v něm poměrně dost křičí, vříská a piští (což je v orig. japonštině dost otravné)a je o malých, dětěch které se chovají jako malé děti. Film je ale zajímavý tím jemným balancováním na hraně mezi pohádkovým světem, a tím naprosto reálným. A to by bez rozvleklosti nemohlo tak dobře fungovat. Kdyby se Totoro objevoval neustále v celém filmu a byl by účastníkem mnoha dobrodružství, pak by film ztratil většinu svého kouzla. Rozvleklost a "nuda" běžného žití (škola, práce, výlet, procházky, čekání, atd.) vyvolává nutkavou představu, že se musí něco stát a ve filmu vznikají situace, které tomuto pocitu výrazně nahrávají. Ten pocit je zvláštní. Na jednu stranu obavy, aby se nestaly živtní tragédie, ke kterým film naznačuje, že směřuje; na druhou chtíč akce a zvratů. Miyazaki dokáže přesně vyvolat požadované emoce a to jak kladné, tak záporné - v jedné chvíli se člověk přiblble pousmívá a jindy má nepříjemný upřímný strach o hrdiny. I když mě zprvu zklamalo, že ve filmu není tolik fantastických postaviček, o to víc se mi líbily ony samotné, a o to víc se mi líbilo, že jejich přítomnost není samozřejmá. Hlavní postavička je kapitolou sama pro sebe. Totoro je na jednu stranu milý, hodný a heboučký, na straně druhé budí respekt a až skoro strach - a člověk má pocit, že od něj dostane, to co si zaslouží. A přesně tak bych si přírodního duch/strážce představoval. Celkově si myslím, že film není běžně koukatelnou záležitostí, ale Miyazakiho cit pro morální a emocionální sdělení je tak silný, že utáhne celý film.

Ve všech směrech zklamání, i když člověk to tak trochu tuší dopředu. Film není šokující, příliš vtipný a ani vulgarita není "tak drsná", spíš je jí tam jn mnoho. Právě kvůli tomu, co ve filmu "chybí", stává se z něj film "normální" skoro až realistický. Všichni se chovají tak nějak lidsky, řeší svým způsobem běžné problémy, chovají se přirozeně, a i když to není taková zábava sledovat, je v tom cosi příjemného. Koneckonců pro mě je tohle jedna z nejlepších romantických komedií, právě proto, že tam zazobaný idioti neřešej svoje pseudoproblémy, ale jedná se o normální lidi s normálními životy a normálními problémy a vztahy. Není to žádný skvost, ale sledování není zas takové utrpení.

Podobný příběh se "může stát" jedině v Americe. Amerika z filmu dýchá na každém kroku, v názorech, chování, postojích, hodnotách. Tento film je velice dobrý; skvělí herci; dobře natočeno a obecně se nejedná o žádnou hloupost, ba naopak. Ale sledování vzorců chování, které mi nemůžou být úlně vlastní, působí trochu scizujícně. Je to škoda, ale je to pochopitelné. Vzhledem k tomu, že se nejdená o hloupočkou ztřeštěnou komedii, u které podobné věci nevadí, tak jsem prostě nedokázal hrdinům dokonale porozumět. Jedinou "objektivní" výtku mám k občasným logickým kiksům, které srážejí řemeslný um zbytku filmu.

Nemůžu se ubránit dojmu, že té superšpiónské superakce bylo trochu moc. Jako akčnější Válku Roseových vše funguje, ale postupně se humorná nadsázka vytrácí a nahrazuje ji hrdinská akce jako z konce 80. let, která nefunguje stejně jeko akčňáky z té doby. Jako oddechovka, kde se střílí a zároveň to mezi hrdiny jiskří to je ok, ale mohlo by to být lepší; nehledě na to, že míra nadsazenosti kolísá a člověk neví, o co se může při sledování opírat.

Vcelku kvalitní píčovina. Samotný nápad s hady v letadle je geniální. Jednotlivé ataky hadů jsou mnohdy roztomile přenápadité. Bohužel film nemá (kvalitní) scénář, takže nejdřív čekáte, pak se 20 minut bavíte, a pak se nudíte až do konce. Není to nevyužitý potenciál, protože tady žádný potenciál nikdy nebyl, jen je škoda, že zábavný vstup hadů na scénu a jijich krátkodobé řádění je to jediné kvůli čemu se na film koukat (debilní pseudovážnost nepočítám).

Dokument o tom, jak se skupina typických čechů vydá za exotikou, dostanou přesně to co očekávali, ale jsou zklamaní, protže doufali v něco víc. Ukazuje spíš zájezdnické chování, pseudohumor, české buranství, chytrálkovství, než cokoliv z Koreje. To, co se o KLDR mezi řádky dozvídáme, je sice zajímavé, ale nikoliv překvapující, možná jedině obludná záliba v monumentálnosti. Proto nechápu proč podobný film vůbec vznikl. Z naivní představy zisku šokujícího materiálu? Tohle je prostě pouze dobře natočené homevideo několik Čechů na výletě.

Trochu moc ztřeštěné. Chybí jakákoliv vážnost, tím pádem nefunguje kung fu a proto je výsledek jen průměrnou zbytečností. Snaha vytvořit "vánoční speciál" filmu z prostředí historické číny mi přijde scestná a pro děti matoucí.