geneze Underworldu: 1ka je B+ pro nás upírofily / 2ka je B pro kačenkofily infikované 1kou / 3ka je děsná (chybí kačenka) / 4ka je B--/C pro kačenkofily zdeptané 3kou, takže docení návrat kačenky a absenci majkla (no, 99%ní absenci)
Zásadní informace v jedné větě zní: napřed si přečtěte ty knihy (Sergej Vasiljevič Lukjaněnko - Noční hlídka, Denní hlídka atd.), jinak v tom budete mít hokej.
Je to větší blbost než jednička, ale pořád je tam ještě Milla Jovovich. Ještě jednou: je to větší blbost než jednička, ale pořád je tam ještě Milla Jovovich. Konec hlášení.
Zajímavý a IMHO naprosto přesný komentář: Djkoma. Van Helsing skutečně je čiročirá srandička a z této podstaty a příčiny nemůže uspokojit žádná vážnější a serióznější očekávání. Kdo je přesto má, ať na to nekouká a nediví se. Kdo vypne mozek do odpočinkového standby módu a bude se chtít pokochat (zase) sexy vypadající Kačenkou (VH nepokrytě těží z její obliby krátce po Underworldu I) a mužným drsoněm Jackmanem a všelijakou pumelenicí a spletenicí efektíků zábavných, tak ten to v pohodě přežije.
Jason Momoa skutečně novým Conanem být MOHL. Škoda, protože celý film je ukrutný, ukrutný průser... Z původní mytologie zbude jediné slovo (Acheron) (pardon, dvě: ještě Hyborie) a zbytek je ta nejbanálnější a nejstupidnější megaepic zápletka, kterou si lze vymyslet. Člověku se chce brečet. Potom... ale nač bych se snaži, film to dělá za mě (POZOR! SPOILER NÁSLEDUJE!): silná a nezávislá hrdinka, která vraždícímu stroji odmlouvá a je na něj drzá místo toho, aby k němu zbožně vzhlížela (jak káže původní mýtus), on jí to strpí a osudový souboj by on - původně vždycky "last man standing" - bez její pomoci nedal... ach jo, to fakt moderní překorektnělost vážně musí posrat, na co sáhne? - Zachránila mi život... Za to jí patří má oddanost." - BUMMM! - ženská hrdinka uzvedne Conanův meč a vesele s ním bojuje - "Not bad" říká uznale Conan - OÚÚÚÚÚ! ZA CO??? - pak už je to celé jen blbější a ještě blbější až... no a pak konec. Člověk by brečel, kdyby ještě měl slzy, a smál se, kdyby se mu nechtělo brečet. Howard se neotočil v hrobě - rotuje jak turbína a dá se z něj odebírat proud. Střih chaotickej, logika některých situací blbá až na půdu, k závěru pak už zmatečný všechno a situační logika klesá pod bod mrazu. Taky se snad vyskytl pokus o vtip a rozvernost, to spraví acylpyrin. Celej film dva až tři.
Tak tohoto filmu jsem se dopředu bál a jak moc jsem se bál, tak moc příjemně překvapen jsem byl. Svižné, lehké, odsejpá a hlavně: vtipné, bože, ono je to vtipné a chvílemi docela dost. Takhle přesně má ukázkový, nesložitý a neintelektuální, protože jednoduše zábavný a oddechový a přitom ne hloupý, ne nudný a ne sterilní blockbuster vypadat. Konzumno, ale moc dobře jedlé.
Na začátek perex: Thor je špatný film a politická korektnost je stupidní výmysl blbých lidí.
Bod A: Thor je špatný film. Nemohu ovšem říci, co je v něm špatného, a to nikoliv proto, že bych snad nechtěl (vám to říci), ale proto, že ten film je špatný hlavně proto, co není. Co není? Nic. Celou dobu čekáte, že - už už, konečně - něco bude - tamto, hento, ono, akce, bitka, milostno - a ono nic. A ding! zazvonil zvonec a je konec. Čekání je o to horší, že díky vzhledné výpravě Ásgardu (pozn. vzhledná je - a taky nudná, sterilní jako zbytek filmu) člověk pořád doufá, že to přece nemůže být špatný film a něco tam být musí... Sorry, nemusí. A není. Thor je špatný film ne proto, co je, ale proto, že vlastně celou tu dobu nebyl. Promarněný čas.
Bod B: politická korektnost je ukrutná blbost. Ano, to tedy je: vikingské mýty jsou bílé mýty, sorry hoši korektňáci a holky korektnačky, a černoši a asiati v nich nemají co dělat. Ása, strážce Bifrostu - černoch? Ása, Thorův kamarád - asiat? No... upřímně: ono by někomu nepřišlo jako kravina trvat na tom, aby v samurajských řezačkách povinně hráli běloši, protože jinak je to nekorektní? Sorry, ne: ve vikingských mýtech žádní černoši a asiati nejsou. Zjištění, že to natočil Kenneth Branagh, je pro mne tvrdým rozčarováním – no, každej z nás jednou za čas něco hodně potento.
Brilantní záležitost. Kitano klasický, ovšem v té nejvybroušenější formě ze všech jeho dalších filmů, které jsem zatím viděl. Na celém filmu je nejlepší ta neuvěřitelná absurdita: (bacha, spoiling!) prostě si "jen tak přijde do Ameriky". (Protože se to "tak nějak doma v Japonsku potento, že jo".) Jen tak potká svého bratra, ubohého třetiřadého překupníčka. Jen tak někoho zmáčkne, pak jen tak odstřelí - to vše s typickým šklebem postižení poloviny tváře a poněkud snovým mimozemským výrazem - jen tak se pak někam s partičkou stále vyjevených klučíků promasakruje, jen tak se ocitne na špici a pak jen tak... No, i spoiling má své meze. A celé se to jen tak, občas až poněkud snově, jako by člověk pozoroval nějakou tichou ospalou neskutečnost, stane a sklouzne až do závěru. Jestli je něco absurdní film, tak tohle, kam se hrabou všelijaké inťoušské hokus pokusy :-)
No... no... no, ehm, totiž... Mám rád Paula Bettanyho. Mám rád jeho poněkud nezvyklý nový prototyp akčního drsňáka. (Zejména poté, co jsem viděl Wimbledon:) Mám rád postapo. Mám rád Fallout a podobnej holy-fucking-yoda-and-shit. Mám rád zmutované potvory polykající obyčejné homo sapiens jako maliny. A mám taky v posledních letech stále raději Karla Urbana. Ale přesto... jaksi, ehm... mrmrly mrmly, chrchly chrchly... nějak tak, tak nějak... No, nic moc, no. Kdo kouká (nejspíš právě jednou anebo dvakrát a dost) na Legii, Pathfindera, Rezident Evil 3+ a podobné věci, koukne se i tady a bez vzrušení přežije. (Dokonce o poznání lépe než u Ultravioletu, což už je fakt shit.) Ale ostatním a nějak výrazněji bych už nemohl doporučit.
A takové technické PS: Bettany dělá to, co dělal v Legii - tady problém není. Na Maggie Q se dobře kouká - tady problém taky není. A Karl Urban si své vystoupení vysloveně užívá - takže tady problém není. Tak v čem je vlastně? Střih a režie? V podstatě málo zajímavý/variující nápad obohacený o nenapínavé beznapětí? Asi v tomto případě je vážně nevalný film jako film, nikoliv protagonisté.
Seriál HBO ve své nejlepší formě. Tedy první řada rozhodně. Poněkud pomalejší tempo na začátku je pro vývoj a seznámení diváka (neznalého knižní předlohy) s celkovou situací nejen vhodné, ale i potřebné a pak to postupně začne nabírat spád, poslední dvě epizody už vysloveně gradují. Vlastně mám pocit, že celá první série je rozjezd od "startovní čáry po spuštění laviny" a ve druhé sérii už bych očekával pěkný rachot :-) Uvidíme.
Tato pohádka rozhodně není typickou pohádkou - zato je ale jedním ze vzácnějších příkladů, kdy se na dílo, nutně ovlivněné dobovými požadavky naplno zuřícího socialismu (a proto, žel bohu, "obohacené" dialektickým "ponaučením" ve smyslu "jací jsou ti bohatci prevíti a havíři základ poctivého prostého lidu"), přesto dá báječně koukat. A mohou za to hlavně bezchybné herecké výkony. Jiří Sovák a Rudolf Hrušínský jsou i dnes známá jména, nicméně i vedlejší role obsadila plejáda tehdejších hereckých es (z nichž většina již dnes dávno není naživu), a tak jsou i minivýstupy ostatních postav jedním hereckým koncertem (např. Bohuš Záhorský, Karel Fiala, Josef Hlinomaz). Úchvatný je především Václav Lohniský, kterému jinak český film dopřával převážně záporné role všelijakých, dosti slizkých a ne zrovna statečných mizerů - dost možná půjde o jednu z mála jeho kladných rolí vůbec. Unavený laskavý Smrťák jeho vzhledu nemá chybu. No a kdo by nechtěl, aby na stromech rostly jitrnice, že :-)
Čistě pro úplnost podotýkám, že film je inspirován povídkou Stage To Lordsburg Ernesta Haycoxe, podle níž je ostatně pojmenována zdařilá westernová antologie nakladatelství Mf Praha z roku 1971 Dostavník do Lordsburgu. Ford předlohu poněkud (a nezbytně nutně) pozměnil, ale i tak to není špatné (stojí za to si ji přečíst, tu předlohu, je dobrá). Laskavý divák s rozumným přihlédnutím k dobovým trikovým možnostem je vcelku spokojen.
K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-)
K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-)
K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-)
Když Affleck zrežíruje sám sebe, tak to jde, a ne špatně. Zajímavé je, že filmem projdou, i když v rolích vedlejších, už celkem známí nesympaťáci - záporáci ve složení Titus Welliver, Pete Postlethwaite a Chris Cooper a mám takový dojem, pokud mě zrak příliš nešálí, že se tam zas jako policajt mihl i Brent Sexton, kterému už to snad nikdo neodpáře :-)
Slušně odvedené řemeslo. Jak děti, to nevím, ale ani dospělého diváka to nutně neurazí. Malý Smith překvapivě dobrý a ctitele zlatého "něco-fu/te" filmového žánru určitě pobaví několik drobných reminiscencí. Zejména ta na BS mi přišla vtipná :-)
Velice zajímavá záležitost. A musím přiznat, že na poprvé jsem to nechopil, a že mi trvalo teprve 2. až 3. shlédnutí, než jsem chápat začal... Pod první vrstvou klasického romantického, jak z omalovánky vystřiženého, příběhu (nemluvím o tom, že herci hrají a evidentně ještě hrát uměli, což dnes není už zase tak samozřejmé) se skrývá druhá, poněkud patetická a „přesahově vyšší“. To by nebylo tak špatné, ale vynikající záležitostí tento film činí fakt, že ještě dál je množství zábavného a vytříbeného humoru založeného nejen na klasickém dilematu a rozdílu „Brit x Američan“, ale i na společných věcech, kteří tito dva eventuálně sdílí či sdílet mohou. Takže výsledkem je romantický, avšak nikoliv prostoduchý (naopak, jak to tu už někdo řekl? duchaplný?) a chvílemi velice vtipný film. Samozřejmě, diváky zábavných šarád na Nově to nepobaví – chce to ne prázdnou lebznu a ne úplně vygumovaný mozek.
Konečně. Už to vypadalo, že nám pořádný trash nikdo nenatočí a budeme si zoufat u filmů, které by se rády tvářily jako trash, jen si to kazí snahou o intelekt. A tady vůbec žádná není. Tady to prostě frčí. Hurá, hurá, třikrát hurá kapitánovi.
Tak tohle je přesně jeden z „těch“ lidských filmů o lidech, které většinou bývají chodícími cukrovkami a mačkadly slz, pročež je upřímně nesnáším, jenže je to taky jeden z oné méně početné sorty těch filmů o lidech, které jsou střídmé, důstojné, a proto oproti zbytku svých příbuzných velice dobře stravitelné.
Tak tenhle film je přímo modelovou ukázkou toho, čemu se říká "rozporuplný": na jednu stranu báječná dvojice tvrďáků zákona Harris - Mortensen a celkem šarmantní lump Irons, na druhou stranu Renée Zellweger, která vypadá tak anti-přitažlivě, že se to málokdy vidí... Pravděpodobně měla ztvárnit bystrou, šarmantní a přitažlivou lehce nepočestnou-počestnou ženu lišačku darebačku - výsledkem je však něco jako průjmem trpící koza s křečovitým výrazem na tváři (jako by si z nějakého záhadného důvodu odmítala přiznat, že má být na toaletě, a ne na scéně)... ve světle toho samozřejmě divák nechápe, jak by se, eventuálně, měla stát "ohniskem napětí" (jakože nestala, to ani nešlo), a dokonce, abychom šli ještě dál, proč ji hlavní hrdinové v jedné scéně už konečně nenechají odstřelit a nevěnují se svému hlavnímu problému jménem "padouch" (bez toho, aby jim průjem-face dál komplikovala život). Nad touto záhadou jsem přemýšlel tak usilovně, že mi prakticky nezbyly buňky na vnímání zbytku, což ale ke konci tolik nevadí. Protože, abychom v upřímnosti pokračovali, konec ten film má takový... nijaký. Velká škoda nevyužitého potenciálu, který postava R. Z. dorazila naprosto dokonale, a záhadu, zda perfektně zahrála blbý scénář a perfektně u toho vypadala hrozně blbě (jak dle toho scénáře měla) anebo zda dorazila blbý scénář příšerným výkonem, ponechám na generacích příštích.
Svým způsobem další King Arthur: vyspělý divák vypne smysl pro smysl (libovolný) i realističnost a pak se na to v klidu, pohodě a bez problémů jednou podívá. Nevyspělý divák, který toto nedokáže, ať se nedívá anebo trpí (a nestěžuje si:-)
Neskutečné, neuvěřitelné, dokonalé, žasnu a děkuji nebesům... Ve světle tohoto skvostu (1. díl) se už nad Ritchieho nepodarkem z téhož roku mohu jen smát a politovat. A další dva díly laťku kvality drží, takže vše OK. Zbývá jen se těšit na Season 2.
Moje komentáře
Underworld: Probuzení (2012)
geneze Underworldu: 1ka je B+ pro nás upírofily / 2ka je B pro kačenkofily infikované 1kou / 3ka je děsná (chybí kačenka) / 4ka je B--/C pro kačenkofily zdeptané 3kou, takže docení návrat kačenky a absenci majkla (no, 99%ní absenci)
Noční hlídka (2004)
Zásadní informace v jedné větě zní: napřed si přečtěte ty knihy (Sergej Vasiljevič Lukjaněnko - Noční hlídka, Denní hlídka atd.), jinak v tom budete mít hokej.
Resident Evil: Apokalypsa (2004)
Je to větší blbost než jednička, ale pořád je tam ještě Milla Jovovich. Ještě jednou: je to větší blbost než jednička, ale pořád je tam ještě Milla Jovovich. Konec hlášení.
Resident Evil (2002)
Je to hrozná blbost, ale je tam Milla Jovovich. Ještě jednou: je to hrozná blbost, ale je tam Milla Jovovich. Konec hlášení.
Van Helsing (2004)
Zajímavý a IMHO naprosto přesný komentář: Djkoma. Van Helsing skutečně je čiročirá srandička a z této podstaty a příčiny nemůže uspokojit žádná vážnější a serióznější očekávání. Kdo je přesto má, ať na to nekouká a nediví se. Kdo vypne mozek do odpočinkového standby módu a bude se chtít pokochat (zase) sexy vypadající Kačenkou (VH nepokrytě těží z její obliby krátce po Underworldu I) a mužným drsoněm Jackmanem a všelijakou pumelenicí a spletenicí efektíků zábavných, tak ten to v pohodě přežije.
Barbar Conan (2011)
odpad!Jason Momoa skutečně novým Conanem být MOHL. Škoda, protože celý film je ukrutný, ukrutný průser... Z původní mytologie zbude jediné slovo (Acheron) (pardon, dvě: ještě Hyborie) a zbytek je ta nejbanálnější a nejstupidnější megaepic zápletka, kterou si lze vymyslet. Člověku se chce brečet. Potom... ale nač bych se snaži, film to dělá za mě (POZOR! SPOILER NÁSLEDUJE!): silná a nezávislá hrdinka, která vraždícímu stroji odmlouvá a je na něj drzá místo toho, aby k němu zbožně vzhlížela (jak káže původní mýtus), on jí to strpí a osudový souboj by on - původně vždycky "last man standing" - bez její pomoci nedal... ach jo, to fakt moderní překorektnělost vážně musí posrat, na co sáhne? - Zachránila mi život... Za to jí patří má oddanost." - BUMMM! - ženská hrdinka uzvedne Conanův meč a vesele s ním bojuje - "Not bad" říká uznale Conan - OÚÚÚÚÚ! ZA CO??? - pak už je to celé jen blbější a ještě blbější až... no a pak konec. Člověk by brečel, kdyby ještě měl slzy, a smál se, kdyby se mu nechtělo brečet. Howard se neotočil v hrobě - rotuje jak turbína a dá se z něj odebírat proud. Střih chaotickej, logika některých situací blbá až na půdu, k závěru pak už zmatečný všechno a situační logika klesá pod bod mrazu. Taky se snad vyskytl pokus o vtip a rozvernost, to spraví acylpyrin. Celej film dva až tři.
X-Men: První třída (2011)
Tak tohoto filmu jsem se dopředu bál a jak moc jsem se bál, tak moc příjemně překvapen jsem byl. Svižné, lehké, odsejpá a hlavně: vtipné, bože, ono je to vtipné a chvílemi docela dost. Takhle přesně má ukázkový, nesložitý a neintelektuální, protože jednoduše zábavný a oddechový a přitom ne hloupý, ne nudný a ne sterilní blockbuster vypadat. Konzumno, ale moc dobře jedlé.
Thor (2011)
Na začátek perex: Thor je špatný film a politická korektnost je stupidní výmysl blbých lidí. Bod A: Thor je špatný film. Nemohu ovšem říci, co je v něm špatného, a to nikoliv proto, že bych snad nechtěl (vám to říci), ale proto, že ten film je špatný hlavně proto, co není. Co není? Nic. Celou dobu čekáte, že - už už, konečně - něco bude - tamto, hento, ono, akce, bitka, milostno - a ono nic. A ding! zazvonil zvonec a je konec. Čekání je o to horší, že díky vzhledné výpravě Ásgardu (pozn. vzhledná je - a taky nudná, sterilní jako zbytek filmu) člověk pořád doufá, že to přece nemůže být špatný film a něco tam být musí... Sorry, nemusí. A není. Thor je špatný film ne proto, co je, ale proto, že vlastně celou tu dobu nebyl. Promarněný čas. Bod B: politická korektnost je ukrutná blbost. Ano, to tedy je: vikingské mýty jsou bílé mýty, sorry hoši korektňáci a holky korektnačky, a černoši a asiati v nich nemají co dělat. Ása, strážce Bifrostu - černoch? Ása, Thorův kamarád - asiat? No... upřímně: ono by někomu nepřišlo jako kravina trvat na tom, aby v samurajských řezačkách povinně hráli běloši, protože jinak je to nekorektní? Sorry, ne: ve vikingských mýtech žádní černoši a asiati nejsou. Zjištění, že to natočil Kenneth Branagh, je pro mne tvrdým rozčarováním – no, každej z nás jednou za čas něco hodně potento.
Hanna (2011)
Mohlo to být vynikající, ale není. Škoda.
Ve spárech yakuzy (2000)
Brilantní záležitost. Kitano klasický, ovšem v té nejvybroušenější formě ze všech jeho dalších filmů, které jsem zatím viděl. Na celém filmu je nejlepší ta neuvěřitelná absurdita: (bacha, spoiling!) prostě si "jen tak přijde do Ameriky". (Protože se to "tak nějak doma v Japonsku potento, že jo".) Jen tak potká svého bratra, ubohého třetiřadého překupníčka. Jen tak někoho zmáčkne, pak jen tak odstřelí - to vše s typickým šklebem postižení poloviny tváře a poněkud snovým mimozemským výrazem - jen tak se pak někam s partičkou stále vyjevených klučíků promasakruje, jen tak se ocitne na špici a pak jen tak... No, i spoiling má své meze. A celé se to jen tak, občas až poněkud snově, jako by člověk pozoroval nějakou tichou ospalou neskutečnost, stane a sklouzne až do závěru. Jestli je něco absurdní film, tak tohle, kam se hrabou všelijaké inťoušské hokus pokusy :-)
Kazatel (2011)
No... no... no, ehm, totiž... Mám rád Paula Bettanyho. Mám rád jeho poněkud nezvyklý nový prototyp akčního drsňáka. (Zejména poté, co jsem viděl Wimbledon:) Mám rád postapo. Mám rád Fallout a podobnej holy-fucking-yoda-and-shit. Mám rád zmutované potvory polykající obyčejné homo sapiens jako maliny. A mám taky v posledních letech stále raději Karla Urbana. Ale přesto... jaksi, ehm... mrmrly mrmly, chrchly chrchly... nějak tak, tak nějak... No, nic moc, no. Kdo kouká (nejspíš právě jednou anebo dvakrát a dost) na Legii, Pathfindera, Rezident Evil 3+ a podobné věci, koukne se i tady a bez vzrušení přežije. (Dokonce o poznání lépe než u Ultravioletu, což už je fakt shit.) Ale ostatním a nějak výrazněji bych už nemohl doporučit. A takové technické PS: Bettany dělá to, co dělal v Legii - tady problém není. Na Maggie Q se dobře kouká - tady problém taky není. A Karl Urban si své vystoupení vysloveně užívá - takže tady problém není. Tak v čem je vlastně? Střih a režie? V podstatě málo zajímavý/variující nápad obohacený o nenapínavé beznapětí? Asi v tomto případě je vážně nevalný film jako film, nikoliv protagonisté.
Hra o trůny (TV seriál) (2011)
Seriál HBO ve své nejlepší formě. Tedy první řada rozhodně. Poněkud pomalejší tempo na začátku je pro vývoj a seznámení diváka (neznalého knižní předlohy) s celkovou situací nejen vhodné, ale i potřebné a pak to postupně začne nabírat spád, poslední dvě epizody už vysloveně gradují. Vlastně mám pocit, že celá první série je rozjezd od "startovní čáry po spuštění laviny" a ve druhé sérii už bych očekával pěkný rachot :-) Uvidíme.
Dařbuján a Pandrhola (1959)
Tato pohádka rozhodně není typickou pohádkou - zato je ale jedním ze vzácnějších příkladů, kdy se na dílo, nutně ovlivněné dobovými požadavky naplno zuřícího socialismu (a proto, žel bohu, "obohacené" dialektickým "ponaučením" ve smyslu "jací jsou ti bohatci prevíti a havíři základ poctivého prostého lidu"), přesto dá báječně koukat. A mohou za to hlavně bezchybné herecké výkony. Jiří Sovák a Rudolf Hrušínský jsou i dnes známá jména, nicméně i vedlejší role obsadila plejáda tehdejších hereckých es (z nichž většina již dnes dávno není naživu), a tak jsou i minivýstupy ostatních postav jedním hereckým koncertem (např. Bohuš Záhorský, Karel Fiala, Josef Hlinomaz). Úchvatný je především Václav Lohniský, kterému jinak český film dopřával převážně záporné role všelijakých, dosti slizkých a ne zrovna statečných mizerů - dost možná půjde o jednu z mála jeho kladných rolí vůbec. Unavený laskavý Smrťák jeho vzhledu nemá chybu. No a kdo by nechtěl, aby na stromech rostly jitrnice, že :-)
Přepadení (1939)
Čistě pro úplnost podotýkám, že film je inspirován povídkou Stage To Lordsburg Ernesta Haycoxe, podle níž je ostatně pojmenována zdařilá westernová antologie nakladatelství Mf Praha z roku 1971 Dostavník do Lordsburgu. Ford předlohu poněkud (a nezbytně nutně) pozměnil, ale i tak to není špatné (stojí za to si ji přečíst, tu předlohu, je dobrá). Laskavý divák s rozumným přihlédnutím k dobovým trikovým možnostem je vcelku spokojen.
Prolomená stezka (TV film) (2006)
Přes v komentářích řečené nedostatky pořád dohromady solidně odvedené řemeslo, jehož shlédnutí není chybou.
Volání rodu (1977)
K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-)
Na veliké řece (1977)
K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-)
Osada Havranů (1977)
K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-)
Město (2010)
Když Affleck zrežíruje sám sebe, tak to jde, a ne špatně. Zajímavé je, že filmem projdou, i když v rolích vedlejších, už celkem známí nesympaťáci - záporáci ve složení Titus Welliver, Pete Postlethwaite a Chris Cooper a mám takový dojem, pokud mě zrak příliš nešálí, že se tam zas jako policajt mihl i Brent Sexton, kterému už to snad nikdo neodpáře :-)
Ondine (2009)
Pohádka pro děti i dospělé. A v pohádkách se všechno na konci vysvětlí. Když se na to člověk dívá takhle, je to vlastně v pořádku a docela fajn.
Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi (1990)
Marigold to vystihl dokonale, málokdy jsem viděl něco tak inteligentního a zároveň brilantně a absurdně vtipného.
Insomnie (2002)
Bezchybné.
Karate Kid (2010)
Slušně odvedené řemeslo. Jak děti, to nevím, ale ani dospělého diváka to nutně neurazí. Malý Smith překvapivě dobrý a ctitele zlatého "něco-fu/te" filmového žánru určitě pobaví několik drobných reminiscencí. Zejména ta na BS mi přišla vtipná :-)
Otázka života a smrti (1946)
Velice zajímavá záležitost. A musím přiznat, že na poprvé jsem to nechopil, a že mi trvalo teprve 2. až 3. shlédnutí, než jsem chápat začal... Pod první vrstvou klasického romantického, jak z omalovánky vystřiženého, příběhu (nemluvím o tom, že herci hrají a evidentně ještě hrát uměli, což dnes není už zase tak samozřejmé) se skrývá druhá, poněkud patetická a „přesahově vyšší“. To by nebylo tak špatné, ale vynikající záležitostí tento film činí fakt, že ještě dál je množství zábavného a vytříbeného humoru založeného nejen na klasickém dilematu a rozdílu „Brit x Američan“, ale i na společných věcech, kteří tito dva eventuálně sdílí či sdílet mohou. Takže výsledkem je romantický, avšak nikoliv prostoduchý (naopak, jak to tu už někdo řekl? duchaplný?) a chvílemi velice vtipný film. Samozřejmě, diváky zábavných šarád na Nově to nepobaví – chce to ne prázdnou lebznu a ne úplně vygumovaný mozek.
Predátoři (2010)
Prostě predátoři: neurazí - do paměti se extra nevryjí. Ale špatní nejsou a oproti zbodaným AvP vysloveně solidní film.
Machete (2010)
Konečně. Už to vypadalo, že nám pořádný trash nikdo nenatočí a budeme si zoufat u filmů, které by se rády tvářily jako trash, jen si to kazí snahou o intelekt. A tady vůbec žádná není. Tady to prostě frčí. Hurá, hurá, třikrát hurá kapitánovi.
Horší to už nebude (2006)
Tak tohle je přesně jeden z „těch“ lidských filmů o lidech, které většinou bývají chodícími cukrovkami a mačkadly slz, pročež je upřímně nesnáším, jenže je to taky jeden z oné méně početné sorty těch filmů o lidech, které jsou střídmé, důstojné, a proto oproti zbytku svých příbuzných velice dobře stravitelné.
Appaloosa (2008)
Tak tenhle film je přímo modelovou ukázkou toho, čemu se říká "rozporuplný": na jednu stranu báječná dvojice tvrďáků zákona Harris - Mortensen a celkem šarmantní lump Irons, na druhou stranu Renée Zellweger, která vypadá tak anti-přitažlivě, že se to málokdy vidí... Pravděpodobně měla ztvárnit bystrou, šarmantní a přitažlivou lehce nepočestnou-počestnou ženu lišačku darebačku - výsledkem je však něco jako průjmem trpící koza s křečovitým výrazem na tváři (jako by si z nějakého záhadného důvodu odmítala přiznat, že má být na toaletě, a ne na scéně)... ve světle toho samozřejmě divák nechápe, jak by se, eventuálně, měla stát "ohniskem napětí" (jakože nestala, to ani nešlo), a dokonce, abychom šli ještě dál, proč ji hlavní hrdinové v jedné scéně už konečně nenechají odstřelit a nevěnují se svému hlavnímu problému jménem "padouch" (bez toho, aby jim průjem-face dál komplikovala život). Nad touto záhadou jsem přemýšlel tak usilovně, že mi prakticky nezbyly buňky na vnímání zbytku, což ale ke konci tolik nevadí. Protože, abychom v upřímnosti pokračovali, konec ten film má takový... nijaký. Velká škoda nevyužitého potenciálu, který postava R. Z. dorazila naprosto dokonale, a záhadu, zda perfektně zahrála blbý scénář a perfektně u toho vypadala hrozně blbě (jak dle toho scénáře měla) anebo zda dorazila blbý scénář příšerným výkonem, ponechám na generacích příštích.
Centurion (2010)
Svým způsobem další King Arthur: vyspělý divák vypne smysl pro smysl (libovolný) i realističnost a pak se na to v klidu, pohodě a bez problémů jednou podívá. Nevyspělý divák, který toto nedokáže, ať se nedívá anebo trpí (a nestěžuje si:-)
Sherlock (TV seriál) (2010)
Neskutečné, neuvěřitelné, dokonalé, žasnu a děkuji nebesům... Ve světle tohoto skvostu (1. díl) se už nad Ritchieho nepodarkem z téhož roku mohu jen smát a politovat. A další dva díly laťku kvality drží, takže vše OK. Zbývá jen se těšit na Season 2.