iantomasik

Chytlavá myšlenková koláž nejen vizuálně odkazující až někam k počátkům polské vesmírné sci-fi, které sice chybí tajemná cizost Solarisu a existenciální bezvýchodnost Blade Runnera, ale stále dokáže v několika detailech mile překvapit (antiteze k Hallovi, více v duchu Asimova) a hlavně si nesnaží na nic hrát. Ve výsledku je tak zcela dotaženou žánrovkou, která by v rukou méně kompromisních tvůrců mohla být dalším sci-fi kultem. 3,5.

V šestnácti letech bych Prokletý ostrov jistě s vážnou tváří vnucoval všem svým vrstevníkům jako velmi cool záležitost, kterou si nesmí nechat ujít. Jenže je mi už krapet víc. Ne však dost na to, abych zapomněl tu neskutečnou vlnu žánrovek s "překvapivými" twisty ze zlomu tisíciletí a přiznám se, zavděk ní si připadám vůči efektu takových snímků už mírně otupělý. Nevyčítejte mi prosím proto, že pokud si film klade za cíl hru s diváckým očekáváním a nadto lehké filosofování na téma realita kontra sen, očekávám od něj trochu rafinovanější blufování a možná i méně povrchní pohled na věc, což jsou dva ohledy v nichž Prokletý ostrov značně selhává. Těžko zde ale odlišit na kolik Scorsese záměrně prácuje s žánrem jako s brakem a jestli je tedy překombinovaný scenář záměrem, nebo pouhým nedostatkem soudnosti, či zda jsou např. snové sekvence s částicemi popela/sněhu/papírů ve vzduch jen laciným kýčem, či naopak výsměchem jemu. Stejně tak nejasné je zapojení tematiky koncentračních táborů, které buď skvěle uplatňuje typické béčkové schéma nacistů experimentujících na lidech, nebo má jen za úkol, co nejrychleji a nejlevněji vyvolat silné emotivní reakce. Scorsese se ve své tvorbě dostal do situace, kdy je pro jeho tradičně precizní režii těžké odlišit jestli se svými filmy vysmívá naivní minulosti a nebo naopak senilní...... http://www.youngstyle.cz/kultura/proklety-ostrov-shutter-island

Variace na Donnieho Darka (plus třicet odkazů na něj included) R. Kelly definitivně potvrdil svůj status do sebezahleděného onanisty.. Kdyby ta poluce aspoň stála za to, neřekl bych ani popel.. ale jeho povrchní vykrádání sci-fi a filosofie po stránce obsahu, říznuté vykrádáním Lynche po stránce formy je stále mělčí a zbytečnější. podrobněji zde: http://www.youngstyle.cz/kultura/the-box

Přes komicky napsané i nadabované dialogy poměrně působivé, pointa snad ani nemusela být...

Hlavně za první 2/3...

Na druhé shlédnutí konečně pochopeno. Formálně komplikovaný film s překvapivě jednoduchým sdělením - Domov a rodina, se skrývá jinde než ho dnes měšťáci hledají. Ďábel (konzum) ho zase přestil! Nás všechny.

Porod z vlastního pohledu už teda víckrát vidět nechci. Myslím, že existuje plno dobrých důvodů, proč si ho nepamatovat. Ale jako koncept a řekněmě art docela solidní.

Titul pozoruhodný hned ze dvou důvodů a) pracuje proti žánrovým očekáváním, čímž je současně parodií b) dokáže svléknout hlavní hrdinku do spodního práva velmi vědeckým způsobem.

Předfilm, co porazil hvězdu večera na obou frontách.

Je pravda, že nějaká valnější stylovost, či umění zde ustupuje povinnosti potěšit v kině úplně všechny, ale celé je to tak zdařile smontované, zábavné a především vkusné, že musím hodnotit vysoko. Kvalita jde sice s rostoucími minutami nemilosrdně dolů, ale stejně považuji nového S. Holmese za jeden z mála blockbusterů, po jehož shlédnutí se těším na pokračování a na který bych se nebál vzít celou rodinu. (3,7)