Recenze (189)
Snuff 102 (2007)
Někdo se tu zjevně snažil natočit film, který bude za každou cenu šokovat, ale pojal to stylem, který mi není ani trochu blízký. Strčte nějakému nýmandovy do ruky kameru, ukradněte někomu slavnějšímu "šokující" nápad na film a pak ho nechte improvizovat - vsadím se, že to natočí líp. Takže asi takhle to na mě působilo...
Zahrada (1968)
Vždy, když zcela šokovaný a nadšený zároveň dokoukám nějaký Švankmajerův počin a myslím si, jak už mě od něj nemůže vůbec nic překvapit, pustím si další jeho film a jsem z toho opět úplně vedle, přesně jako právě teď.
Piknik s Weismannem (1968)
Personifikace v celé své kráse aneb jak si židle, stůl, dvě proutěná křesla, gramofon, postel, košile s kalhotami a spol. udělali piknik v přírodě. Finále je skutečně grandiózní.
Byt (1968)
Výlet do jednoho surrealistického bytu, ze kterého se jen tak nedostanete.
Možnosti dialogu (1983)
Tak trochu chladným mě nechal Dialog věcný, zato zbylé dva, tedy vášnivý a vyčerpávající, byly velmi chytře vyjádřené a hlavně vymyšlené.
Kyvadlo, jáma a naděje (1983)
Opět na mě po celou dobu dýchala tísnivá atmosféra a já si užíval naprosto každou vteřinu tohoto unikátního short filmu.
Nebezpečná známost (2005)
Téměř všechny severské filmy, které jsem doposud viděl, obzvláště pak thrillery a dramata, mají svou specifickou jiskru a kouzlo, kterému vždy podlehnu. Když se k tomu navíc přidá trocha tajemna, jako v tomto konkrétním případě, tak už k dokonalosti neschází vůbec nic.
Do pivnice (1983)
Švankmajer je skutečně takový český David Lynch a jeho filmový surrealismus nemá chybu.
Srbský film (2010)
Osobně mě dost mrzí, že celý film působí tak amatérsky, jistě by mu prospělo obsazení lepšími herci, z tak zajímavého námětu by se rozhodně dalo vytřískat mnohem víc. Na druhou stranu ale těžko hledat nějaké větší filmové studio, které by se ujalo investice do takové zvrácenosti.
Babicovy dobroty (2008) (pořad)
Prodavač lyží a nekorunovaný král retardů české kuchyně v televizi aneb ,,Mami, koukej, jsem na Nově!".