RajAthen

Kdo by před lety řekl, že Sly bude posledním hrdým obráncem žánru, na který již pomalu sedá prach podobně jako na řadu jeho aktérů. Tento milý snímeček je zatím tento rok jediné áčkové béčko, které plně funguje, na nic si nehraje a bere se s nadhledem. Setkání Svaté Trojice je pak jenom jahůdkou pro labužníka žánru, jemuž je tento film také určen.

Největší jednostranný masakr římské armády v dějinách, proč ne. Co na tom, že to Varus byl oním bojechtivým imbecilem, průvodcem mu byl místní princ, původně nucený host Říma, a přeživších přeci jen bylo více než-li jeden voják v poli. O to tu nejde, jakkoli mi přijde zbytečné určité věci měnit, pokud už si na tu historii hrajeme. Příběh je celkem schematický, občas příjemně překvapí, chvilku ponudí. Dozvíte se v něm, proč nemočit z hradeb za noci, že kuchaře není dobré v boji podceňovat a že v místech označených kostmi žijí mírumilovné nekromantky chtivé seznámení...

Jímavá cesty do hlouby duše jednoho holiče, jehož nakonec semelou pověstné Mlýny. Film exceluje v přenášení melancholické nálady na diváka, Beethoven tomu značně napomáhá.

Upřímá zpověď a nahlédnuté pod pokličku, aneb i malá vítězství se cení, viz Husákův koberec.

Můj obdiv Václavu Moravcovi za jeho práci, ačkoliv se nedivím, že s tím chtěl před časem sektnout. Na řadu debat je potřeba silná nátura. Považuji jej však za nestranného moderátora (což je dnes spíše vzácností), skutečně bych těžko odhadoval, koho by volil...

Z mého pohledu jedna ze slabších Coenovek, která je sice osídlena zajímavými postavami, ale místy mi přijde, že se ke slovu hlásí dějová vata a občasné nelogické jednání dotyčných. Jasně, tedy nejde tolik o děj, jako o ten správný "feel", ale holt jsme tu už měli lepší. Snad nejlepší jsou dva "pohovory s šéfem": Report back...when it makes any sence."

Skvělá scénáristická jízda, skvělá kamera, skvělá zábava.

Já tak nějak nevím, co s tímto filmem počít. Přiznám se, že jako komedie mi zas až tak nepřišel. Točím-li komedii o pěti nadšencích, kteří mají jako své hobby terorismus, pak nebudu vykreslovat rodinné vztahy hlavního protagonisty, ani črtat (jakkoli v podstatě imbecilní, přesto pochopitelné) motivace aktérů. Naopak, budu tlačit na pilu a dělat jednu šaškárnu za druhou. Ovšem hrdinové svou situaci řeší a mají pochyby, v tom případě ale už i tragikomika není na místě. A úplný konec k juchání moc blízko skutečně nemá. Pro mě jde o film, který stojí na pomezí dvou pojetí, které se nemohou nijak prolnout a jedna ruší druhou. A je to škoda, protože taková hláška s wookiem stojí za to.

Absurdnost doby v kostce.

Skeleton? Co je to za jméno v české pohádce? Jinak hrdina by bez vybavení a několika záchran od hodné babči, dávno vesele hnil v pekle pro odosobnělé, nechutně kladné postavy...