Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (126)

plakát

Troja (2004) 

Další z popkulturních historických filmů, který vám hodinu dějepisu nenahradí, myšlenky o bytí a nebytí jsou divákovi poskytovány prostřednictvím pózerských a nevyspělých dialogů, kvality herců jsou nevyvážené, kameraman byl občas líný zapojit složitou techniku a jen nudně snímal hlavy statickou kamerou, hudba taky povětšinou nebyla mým šálkem kávy... I tak se mi ale Troja líbila tak, že bych měl výčitky svědomí, kdybych ji označil za průměrnou. Banův Hektor je ohromný drsňák, Achilles a jeho černooděná achájská sebranka zase hrozně bad-ass, souboje jeden na jednoho určitě v zapomnění neupadnou a co říct, je to prostě velkofilm, který v nejhorším případě zaujme aspoň svou výpravou, kulisami, masovými scénami, několika válečnými scénami a roztomilou snahou o epičnost a myšlenkový přesah.

plakát

Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) 

Mám rád Bolka Polívku, v jeho podání působí i stupidní kecy dojmem prvotřídních, promyšlených fórků. Toho je tu plno, dále je tu ale zepár opravdových perel, při kterých jsem prskal smíchy a pravděpodobně by působily geniálně i z úst kdejakého neobratného řečníka, ale bohužel tu jsou i pokusy na pomezí trapnosti a hulvátství a nezáživné scény, kterými si tvůrci jenom dávali pauzu od hláškujícího Bohouše, o ničem jiném to není. Je to ale fenomén, který někdy docela pobaví, takže dojmy pozitivní. Ale diváci z velkých měst, neznalí dobrého pocitu z dobré pálenky a pořádného zanadávání si, si z toho na prdel asi nesednou.

plakát

Terminál (2004) 

Zajímavý a odvážný projekt (v tom smyslu, že určitě nebylo lehké vymyslet to tak, aby to po celou stopáž celovečerního filmu udrželo divákovu pozornost... o tom, jestli se to povedlo, píšu dále), tak jak je od Stevena Spielberga zvykem, z dob, kdy Tom Hanks ještě nebyl pohodlným byznysmenem, ale celkem aktivním a hlavně kvalitním hercem. Skvělá kamera a hudba režisérových stálic, Kaminskiho a Williamse. První polovina mě bavila hodně, nejenže tu bylo dost zábavy, ale taky povedeného kritizování třeba neochoty lidí nebo bludů, které běží v televizi místo zpráv, které potřebujeme, ale bylo toho o hodně víc. Druhá polovina je ale hrůza, samý sentiment a nuda, jazzová plechovka a neuzavřený milostný románek - tady se někdo výrazněji nezapotil. Jo, a když tam najednou byla ta absurdní svatba, začal jsem vážně pochybovat, že to je dílo Spielberga, spíš bych tipoval nějakou dobrou vílu nebo senilní tetičku šedesátničku. Už nikdy více, doklepal jsem to až do konce jen kvůli tomu, abych to tady mohl ohodnotit.

plakát

Harry Potter a Tajemná komnata (2002) 

Za mlada, v době vydání, jsem neskutečně žral oba dva Columbusovy díly a byl jsem rád, že se do filmu dostalo skoro vše z knihy, protože ta byla krátká a film dlouhý (to mi dnes chybí v posledních dílech), ale dnes už mám radši Cuarónovy nebo Yatesovy díly, protože toto přece jenom znaivnělo a připadne mi to jako pohádka pro děti, dřív jsem během strašidelné hudby a krvavých nápisů na zdech umíral, teď se nudím, Tajemná komnata je na tom o něco líp než Kámen mudrců, a proto má i o hvězdičku vyšší hodnocení. K slabší vyspělosti obsahu je přímo úměrné i provedení, někdy se dost neohrabaně skáče z jedné scénky na druhou a působí to nekomplexně apod. Ale efekty jsou pěkné, např. skřítek Dobby v tomto překonává i o tři roky mladšího pana Hydea z Van Helsinga nebo krále Škorpiona z Mumie se vrací, hudba je stejně magická jako v jedničce, herci fajn, potěší odborník na Shakespeara Kenneth Branagh, výprava a kulisy hradu opět krásné.

plakát

Rallye smrti (2008) 

Na poměry Andersonových filmů to jsou snad čtyři hvězdičky a úsměv na tváři, ale být pod tím podepsaný někdo jiný, někdo zručnější, sotva by to bylo s chválou takové horké. Být tvůrcem tohoto filmu s velice slibným námětem chytřejší a odvážnější člověk, mohlo se jednat o událost roku. Musím odkázat na komentář Shadwella, který tentokrát našel 'opravdové' zápory a klady snímku a připojit se k jeho nářku (dá-li se to tak říci, neboť Death Race je stále nadstandartním guilty pleasure): Závody jsou nasnímány dost fušérsky, často je to typicky andersonovsky nepřehledné a kamera nám nepředvede snad jediný propracovanější záběr, který by stál za zmínku, dále to mohlo být o mnoho více eRkovější, rozpatlaných závodníků bylo prostě příliš málo a spíš se to utápělo v dětinskosti, a příběh to nemá snad žádný. No i to málo co tam je potěší, zvláště pak krásně vystylované auta, drsný Jason a neuvěřitelně kozatá Natalie Martinez, pokaždé, když byla v záběru, jsem měl o zábavu vystaráno.

plakát

Obvyklí podezřelí (1995) 

Je jasné, že při takovémto thrilleru, který se snaží být překombinovaný a překvapující každým okamžikem, vyvstanou po zhlédnutí nějaké otázky, a že při hlubším bádání ve snaze na ně odpovědět možná vyjde najevo, že film je v některých částech trochu nelogický, ale čert to vem, když jsem ten konec vůbec nečekal a málem jsem se během něho rozbrečel nad jeho genialitou, když postava Keyser Söze pobude na scéně jenom pár vtěřin a přitom patří mezi nejcharismatičtější záporáky filmového plátna, když Bryan Singer natočil čistokrevný noir za tak málo babek s takovou spoustou pamětihodných scén, a když v něm všichni v čele s božsky slizkým Kevinem Spaceym podávají výkony, které by mohly být v učebnicích pro herecké školy.

plakát

Uvnitř tančím (2004) 

Nechápu, proč tyhlety filmy o postižených lidech jsou tak ceněné, vždyť se snaží jenom dojmout, ale bohužel si myslí, že jim k tomu stačí jenom záběry na ty postižené, kteří si nějakým způsobem neví kvůli handicapu rady, místo toho, aby radši scénárista zapracoval na něčem důstojnějším. Michael s mozkovou poruchou docela věrohodný, avšak mě po celou dobu trochu otravoval, a když se v závěru snažil moralizovat, bylo to úplné peklo a právě to strhlo čtvrtou hvězdičku v mém hodnocení. Nebýt McAvoye a buchty Garai, ten film by měl do zdejší topky hodně daleko. Výstižné komentáře: Shadwell, H34D, lesumir, arachneuss a další.

plakát

Casino Royale (2006) 

Poslední bondovky s Brosnanem se mi docela líbily, ale rozhodně to nejsou filmy, které by měly utvořit nějaký kult, ze starších jsem viděl snad dvě a právě proto mi vůbec nevadí, že nový Bond dopadl tak jak dopadl, spíš jsem úplně nadšený a po dalších filmech o agentovi 007 teď půjdu jako po uzeném. Nejlepší je na tom samozřejmě Daniel Craig jako herec a James Bond jako jeho postava, ironie je, že až do premiéry se fanoušci ze všeho nejvíc obávali právě tohoto. Bond je frajer, svalnatý drsňák s chladými očima i výrazem, kterého zabijení a ničení baví, bez výčitek svědomí se vloupává k šéfové do bytu, spí se ženami proto, aby se dostal k jejich manželům - zločincům (ale když na to přijde, asi si to i užívá), a když je pak žena kvůli tomu mrtvá, ani nemrkne. Daniel Craig se na tuto postavu přesně hodí a Martin Campbell to všechno nasnímal odpovídajícím špinavým stylem, ale nezapomněl ani původní bondovské prvky jako krásné exotické lokality, vystylovaného záporáka (Mads Mikkelsen je úžasný a to samozřejmě nejenom v tomto filmu), křehkou bond-girl, protřepat nemíchat, oblek s motýlkem a šarm. Zároveň to není ani žádná naivní záchrana světa, ale mnohdy pošmourná jízda podsvětím s perfektním scénářem a smutným koncem.

plakát

Číslo 9 (2009) 

Další z celovečeráků, který spíš připomíná pilot k seriálu, vážně, tento film mi neřekl o moc víc, nezaujal mě postavami a svým fiktivním světem víc, než ten desíti minutový kraťas. Je to veliké zklamání, protože kraťas byl atmosferický a skvělé trailery ověnčené jmény jako Burton nebo Bekmambetov dávaly naději na jednu z největších událostí roku, ano, těšil jsem se na to skoro jako na Avatar. Je to ale taková adventurka (z A do B, zvrat, z B do C, zvrat, z C do D, konec - wtf?!) a obsahuje to ještě míň emocí, navíc to je hloupé a dokonce to ani nemá vytyčenou cílovou diváckou skupinu, děti to odkopnou stejně jako dospělí. Místo Wooda, Connelly, Plummera, Landaua tu mohl být vážně kdokoliv jiný a vůbec by to filmu neubralo na 'působivosti'.

plakát

Krvavé pobřeží (2009) 

Je nepřesné říkat, že se Asiati už technicky vyrovnávají Hollywoodu, protože oni ho už dávno předběhli a momentálně mají hodně veliký náskok. Když ve všech těch amerických filmech jako je Troja a podobných přijde na masové válečné scény, tvůrci nechají komparzisty jen tak máchat mečem, nasnímají to z co největší blízky a pak spoléhají, že rychlý střih to fušerství zakryje, zato Asiati, respektive Číňani, si v každém, ale opravdu každém záběru vyhrajou s rozmístněním postav, choreografií, stylizací krve a pozadí, mají nesčetněkrát hezčí kostýmy a účesy a přesně to je případ i tohoto filmu, lépe řečeno těchto tří filmů. Ale problém je v tom, nikdy bych nevěřil, že něco takového řeknu, že akčních scén je až příliš a zatímco v první třetině jsem byl jako u vytržení a vstával ze sedačky, v závěru jsem to už pomalu ani nevnímal, jakkoliv se to režisér snažil oživit různými novými formacemi, pastmi, strategiemi a explozemi. John Woo v jiných žánrech již dokázal, že dokáže být i poetickým a dobrým vypravěčem, no v tomto žánru z trůnu Yimou Zhanga nesesadil, na to je Krvavé pobřeží moc rychlé (od začátku jsme vrženi do boje a mezi desítky postav), neosobité a monotónní, ale Wooa v tomto případě omlouvá, že se jedná o evropský sestřih, i když pravdu říct, ty dva díly, každý skoro stejně dlouhý jako sestřih, mi nepřišly zase o tolik lepší. Hudba skvělá, herci charismatičtí, moc se mi ani nepletli.