Miki68

Jako poděbraďák mám tenhle film rád, protože ukazuje, jak krásné lázně tady u nás byly už skoro před sto lety. Co se filmu týče, podle mě je to předválečná klasika. Komedie plná omylů, která by bez Vlasty Buriana byla míň než poloviční.

Možná jsem očekával moc a teď jsem zklamaný. S filmem jsem se minul. Nedokázal ve mně vyvolat žádné emoce. Tedy kromě závěrečného zklamání. Klouže po povrchu, aniž by ukázal tu mizernou dobu, ve které komunisti zneužili úžasný sportovní talent Zátopka, aby ho nakonec odkopli jako prašivého psa. Neužil, Issová i Plesl to svými skvělými výkony už nezachránili. Zbytečně dlouhé (ostřejší nůžky střihače by filmu přispěly), dějová linka plytká, nedozvěděl jsem se nic nového, co bych nevěděl před shlédnutím filmu. Nevyužitá šance.

Špička sci-fi žánru. Vizuální, hudební, psychologická rovina. Vše propleteno do uhrančivého celku.

Skvělá filmová obžaloba nastupující rudé totality. Perfektní výkony všech herců, úžasně vybrané lokace, atmosférická téměř noir kamera, jen škoda nedotaženého scénáře v linii kriminální zápletky. Přesto celkové vyznění úžasné. 95%

John Denver byl v hlavní (hlavní-vedlejší) roli trochu prkenný. Ale námět i zpracování se mi líbily. Scénář trochu nevyrovnaný. Film chvílemi ztrácel tempo. Ale hlavní poselství filmu "je to jen na vás, jaké budete žít životy" byl podaný lehce a úsměvně. Rozhodně ve srovnání s Bruce Allmighty to nebyla prvoplánová řachanda. Slušný film, o kterém jsem dosud neměl ani páru, a který je smysluplnější, než většina současné filmové produkce.

Perfektní. Ještě druhý den ve mně film rezonuje. Krásná hudba, herecké výkony téměř oscarové, vynikající scénář i režie. Takhle se mají točit životopisné filmy. Perfektně napsané, životné postavy, příběh, drama, atmosféra. Vše vše tady sešlo tak jak mělo. 95%

Naprosto jsme se minuli s příběhem, režijním pojetím, herci a asi i komiksovou předlohou. Asi jsem na tenhle typ humoru příliš starej. Sledovat ti bylo pro mě celkem utrpení. Příště nesmím tolik věřit vysokému čsfd skóre..

Jestli to měl být film, který nám něco řekne o Havlovi jako člověku, a ne jako o politikovi, nebo dramatikovi, pak se to povedlo. Příjemně překvapili herci, kteří se svých rolí zhostili na výbornou. Viktor Dvořák jako filmový Havel sice nemá moc podobný hlas a neumí úplně správně ráčkovat ale vizuální podoba (včetně gesikulace) s VH je v některých chvílích úžasná. Navíc se mu povedlo mu dodat velký kus lidskosti. Postava Aňi Geislerové byla ve filmu možná ještě důležitější. Já osobně jsem film prožíval více skrze její roli. Olgu ztvárnila naprosto exceletně. A třeba Martin Hoffman si svým filmovým Lanďákem pravděpodobně řekl o Lva za vedlejší roli. Film je plný drobných detailů, na první pohled nenápadných, které dodávají příběhu sílu výpovědi, ačkoliv některé z nich jsou jedno velké klišé (žebřík, židlička, tunel...). Možná že ne všechno bylo úplně podle pravdy, ale jak se režisér vyjádřil v jednom rozhovoru „Havel je hraný film, ne učebnice. Jak říkají všichni velcí vypravěči: nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu.“ Film byl z mého pohledu možná v některých fázích až moc zkratkovitý, klouzal po povrchu, nebo nabízel jednoduché (i když efektní) metafory. Byl ale celkem svižný, občas i vtipný, a ani na chvíli nenudil. Kamera byla solidní, muzika Petra Maláska klasicky dobrá, kostýmy perfektní, lokace dobře vybrané. Prostě po filmařské stránce to sice není žádnej holywood, ale už vůbec ne průšvih. A závěrečné záběry z balkonu Melantrichu se skutečným filmovým davem, kdy nejistého Havla jistí Olga stiskem ruky a následný titulkový sestřih Havlových setkání v roli prezidenta s významnými osobnostmi, to mně osobně přišlo asi nejemotivnější. Film byl to pro mě příjemným překvapením. Myslím, že by ho měli vidět všichni. Ať už jsou příznivci, anebo odpůrci Václava Havla. Už jen pro to, že je docela kumšt natočit film o Havlovi relativně krátce po jeho odchodu, v době, kdy jsou lidé v pohledu na jeho osobnost nesmiřitelně rozděleni. A hlavně proto, že je možná načase připomenout si některými záběry, za co jsme to vlastně tenkrát zvonili klíči. A kam se naše země a společnost od relativně svobodných devadesátek posunula… A ti, co tuhle dobu nezažili, a přesto si neodpouští na sociálních sítích plivance, ti by na film měli jít povinně. Aby si aspoň na pár chvil připomněli tu hnusnou ulepenou atmosféru komunismu, práskačství, vyděračství a nesvobody. Ano, tu dobu, na kterou někteří naši spoluobčané nekriticky vzpomínají jako na „zlaté časy“ a do vedení státu si volí estébáky a komunisty. Možná film přišel ve vhodnou dobu…

Od dětsví jsem miloval písničky The Beatles, a miluju je dodnes. Jako týnejdžr jsem zakoupil dvanáct lístků na dvanáct představeníPerného dne v Kolínském kině. A viděl jsem je všechny od úvodních po závěrečné titulky. Takže se řadím ke znalcům tohoto filmu... :-) Rozhodnutí scénáristy a režiséra ustoupit od modelu filmů, jaké se s hvědnami (např. Elvidem) do té doby točily bylo více než šťastné, protože díky nadhledu, humoru a celkovému švihu filmu je film koukatelný i po létech...

V záplavě stříleček a akčních filmů může tenhle film působit velmi osvěžujícím dojmem. Přestože jde o hořkou komedii, je to snímek, který přináší silný lidský příběh s pozitivním poselstvím, že naděje umírá poslední. Více si můžete přečíst v mé recenzi: http://www.arebes.cz/2013/10/17/donaha/