Miki68

Jéžiš, já ronil slzy...! A vůbec se za to nestyděl. Nejkrásnější pocta v "pábitelství", navíc odvyprávěná mistrem všech tajuplných a napůl nereálných příběhů, podbarvená tóny p. Elfmana a skvěle zahraná i nasnímaná. Pokud máte v sobě aspoň špetku empatie, tenhle film z hlavy jen tak nevyženete...Bez váhání plný počet 5*...

Můj nejoblíbenější film. Film, který pro mě objevil zvláštní chladně vášnivé světy Lasse Halströma, skvělé herectví Judi Dench a nádhernou hudbu Chrise Younga. Viděl jsem ho několikrát a ještě se mi neokoukal. Zdá se mi, jako bych každým shlédnutím filmu víc rozuměl a měl ho víc rád. Považuji jej za neprávem opomenutý skvost filmového umění.

Film, který vás od prvního záběru vtáhne do děje a nepustí ani po závěrečných titulcích. Drama o míře spravedlivého trestu, neomezené omezenosti moci, vzpomínkách vytěsněných ze života, ospravedlnitelnosti pomsty a síle přátelství v krutém světě. Příběh, který byste nechtěli nikdy zažít, ale po jehož zhlédnutí máte pocit, že jste jej prožili. Film, po kterém se snadno neusíná. Spáči.

"Jsem milionář a sekat trávu mě baví, proto to dělám zadarmo." ... Dokonalost sama...

S hodnocením tohoto snímku jsem čekal dlouho. tak dlouho, že jsem od té doby viděl komplet všechno co Kevin Smith natočil a stal se ze mě jeho velký fanda. Clerks považuji za jeden z nejlepších režisérských debutů. Viděl jsem jej už několikrát a má pro mě stále stejnou příchuť hořkosladkého looserství. Ve srovnání s novějšími komediemi na podobné téma (např. filmy Judda Apatowa) se mi jeví jako nepřekonatelný. Na rozdíl od jiných hodnotitelů vidím mírný pokles v úrovni Smithových komedií (nebál bych se to nazvat jakýmsi "vyměknutím") a příklon k už ne tak radikálním názorům, ale naopak ke komerčnějšímu pojetí téhož námětu (Jay a Tichej Bob vrací úder), přesto je celá Smithova produkce o dvě třídy vtipnější, než převážná většina ostatních komedií.

Co je vlastně skutečnost? Nežijeme všichni tak trochu ve světě vlastních představ? Čistá duše je jeden z nejpozoruhodnějších snímků podle skutečných událostí, který jsem viděl. Jsem rád, že jsem jej kdysi mohl doporučit příteli, který se léčil se stejnou diagnózou jako prof. Nash, a jak mi později sdělil, byla to pro něho úleva, když zjistil, že existují lidé, kteří jsou zmítáni víry ve vlastním vědomí stejně jako on. Nezapomenutelný výkon Russella Crowea. Nelze než dát plný počet...

Ledová bouře jako symbol chladnoucích vztahů v přesné studii taiwanského mistra Ang Leeho. Mix pokřivených vztahů, pokrytectví, prvních nesmělých teenagerských pokusů o hlubší city, to vše v hávu post-hippie doby, v podání především mladých herců, kteří při zpětném pohledu již tenkrát ukazovali obrovský talent. Kdo se dnes diví vysokým honorářům Christiny Riccie, Tobeyho Maguira a Elijaha Wooda, ten jistě neviděl tento film, který já v kontextu tvorby Ang Leeho osobně stavím výše, než Oskarem oceněnou kovbojskou love story.

Jen málokterý film mě tak dostal jako "Tanec"... Ještě dnes stačí, abych slyšel hudbu z toho filmu, nebo jen krátký záběr a začne mě mrazit v zádech... Neskutečná atmosféra filmu, výtečné herecké (ale i taneční) výkony, pohádka pro dospělé, ve které má zlo prostě navrch... Dávám 5*. Nemůžu jinak.

Nezapomenutelná kreace Jamieho Foxxe v roli jednoho z nejslavnějších soulových muzikantů všech dob. Podle mých znalostí Rayova životopisu je film poměrně věrným zobrazením všech zásadních životních zlomů tohoto velikána. Na tom, že Rayova postava je vykreslena tak plasticky má obrovskou zásluhu J.Foxx, který musel prožít desítky hodin u záznamů Rayových vystoupení... Přes jeho skvělý herecký výkon mám pocit, že postavě scházelo to charisma, jaké měl Ray ve skutečnosti. Možná to bylo potlačením těch "temnějších" zákoutí jeho povahy ve scénáři, možná to bylo jen tím, že jsem film nesledoval na velkém plátně, ale z DVD. Ale snad bylo záměrem tvůrců (jež přiznávají fascinaci postavou tohoto jazzmana) jakési "zbožštění" již tak veliké postavy popmusic. Film je natočen civilně, lidsky a proto velmi uvěřitelně. A jako muzikant musím dodat, že opravdu všechna hudební čísla tohoto filmu jsou strhující, přestože nejsou použity originální nahrávky.

Když jsem film viděl poprvé, stalo se tak ve chvíli, kdy jsem jen brouzdal programy a hledal něco zajímavého. Na dvojce právě začínal film, který jsem neznal, a když jsem se podíval do programu, uviděl jsem v kolonce režiséra jméno Kubrick. A tak jsem zůstal. Dodnes toho (ani po několikátém zhlédnutí filmu) nelituji. Zůstal jsem přimrazený k obrazovce ani ne tak dějem, ale způsobem vyprávění, úžasně zvládnutými dobovými reáliemi , nádhernou kamerou i hudbou - prostě u tohoto filmu zapadalo do sebe všechno, jak ozubená kolečka švýcarských hodinek... A naprosto mi nevadila nadměrečná stopáž. O příběhu už bylo popsáno mnoho papíru i megabajtů. Je zvláštní, že Kubrick, ať točí jakýkoliv žánr, vždy vynikne a je jiný než ostatní. Kdo neviděl, ať svůj deficit rychle napraví.