Iggy

Vědec spolu se svým společníkem vymodelují figurínu, která vypadá úplně jako člověk, respektive Ben Turpin, jejich sluha, který jim stál vzorem. Figurínu prodají do varieté, ovšem Ben se za ni mezitím vymění a tak mu nezbyde, než nadále předstírat, že je loutka a ve varieté se chovat podle toho, jak impresário otáčí ovládacími knoflíky. Zároveň ale Ben improvizuje tak, aby si užil jinak skandální přítomnost v šatně hereček, nebo aby si přivydělal při varietních tricích s peněženkami diváků. (Záměrně se vyhýbám použití slova robot, protože groteska vznikla ještě před jeho vynalezením, a tudíž by se jednalo o anachronismus.)

Netvrdím, že jsem se u filmu chvílemi nenudil, ale zdejší špatné hodnocení je podle mě dost mimo. James Franco se opět pustil do odvážného projektu - Broken Tower se pokouší o náhled do života u nás nepříliš známého a dosud nepřeloženého amerického básníka Harta Cranea, rozhodně ne o klasický životopisný film. Je to experimentálně pojatá elegie o jeho životě a díle a pomalé tempo je výsledkem meditativního přístupu k námětu. Černobílá kamera (často ruční) je skvělá, po většinu filmu zabírá zblízka a z podhledu hlavu Jamese Franca, nezvykle často je v pohybu. (I když záběry z podhledu jsou možná trochu vynucené okolnostmi, protože pak třeba ve scénách z Paříže nejsou vidět na ulicích současné rekvizity jako automobily, výlohy či nápisy.) Trochu amatérsky působí snad jen mezititulky a černé prostřihy mezi záběry. O Craneovi vím bohužel jen pramálo, tak se neodvažuji posuzovat, jak moc se mu podařilo realizovat svůj záměr stvořit básní Bridge jakousi optimističtější verzi Eliotovy Pustiny, protože ukázky z jeho poezie stejně jako celý film na mě působily dost ponuře.

Snub Pollard filmem Big Idea navazuje na svou o rok starší geniální grotesku It’s a Gift, ve které hraje rovněž vynálezce. Film začíná ukázkou, jak lze ve chvilce a elegantně změnit normální pokoj na kancelář. Následně se špióni všemožně snaží zjistit, na čem novém zrovna Snub pracuje. Toho se dočkáme na velkolepém slavnostním odhalení jeho nejnovějšího objevu – obřího čističe dlažby (ze všeho nejvíc připomíná asi kombajn), který má ale naneštěstí trochu příliš silné nasávání…

Snub Pollard je zubařem, který vám vytrhne zub raz dva. Sice při tom možná vypadnete z okna, ale svou práci odvede. Má ovšem trochu potíže s používáním rajského plynu a (poměrně cudným) zneužitím krásné pacientky. Zároveň se už cestou do práce stihl nevědomky namočit do pašování alkoholu, takže po něm jde polda, který je rovněž nápadníkem zmíněné dívky. Rozkošný je také malý černoušek, který se zodpovědně snaží zabránit porušování prohibice.

Kapitán Andy Clyde je majitelem superrychlého motorového člunu a účastní se místního závodu. Plavčíkem je mu Sid Smith, absolvent dálkového studia pro námořníky. Třetí hrdinkou je pak Madeline Hurlocková, kapitánová dcera, prakticky automobilová závodnice a také rukojmí zloduchů, kteří chtějí námořní závod nečestně vyhrát. Hodně ztřeštěná groteska se spoustou triků a akce na motorových člunech, autech, motorkách i vlaku.

Larry Semon je prodavačem v zelinářství a kvůli jeho nemotornosti je tu dost rušno. Obchodem létá a teče různé zboží, z bělochů se stávají černoši a naopak, a nejvíc to obvykle odnese Larryho šéf Frank Alexander. Zrovna když je personál zeleniny plně zaměstnán lovem myší a kočky, dojde na sousední poště k loupeži, místní lupič gentleman Monty Banks okrade pošťačku, Larryho milou. Následuje divoká automobilová honička, spousta střelby a létání na laně á la Tarzan.

Snub a jeho kámoš Fat se nejprve sisyfovsky snaží uklidit okolo domu, v němž bydlí. Potom dostanout zakázku doručit balíček a nepoškodit přitom udržovaný automobil po zákazníkově babičce. Cestou absolvují krásnou bitku se dvěma stěhováky, která jako by patřila spíš do filmu Laurela a Hardyho. Když konečně dorazí na místo, jsou ihned najati, aby zaskočili za knížete. Na večírku dělají rozhodně víc škody než užitku, dost jim překáží hlavně šlechtické kostýmy s kordem a Snub má taky problém zůstat oblečený při koupání v bazénu. Dobrý je gag se Snubovou rukou neustále zapomínanou v kapsách lidí, ten jako by už patřil spíš k bratřím Marxům.

V hlavní roli Paul Parrott jinak úspěšný spíš jako režisér grotesek Laurela a Hardyho a to pod jménem James Parrott. Tady hraje agilního lepiče plakátů, který jezdí do práce spolu s hasičským výjezdem. Jinak nalepí plakát opravdu všude, přičemž nejvíc se specializuje na záda a pozadí kolemjdoucích občanů, ale ani přibít plakát hřebíčkem do výlohy není problém.

Namol opilý Lupino Lane se vydává do divadla na estrádní show, kterou ve svém stavu neustále narušuje a sabotuje. V tom mu zdatně sekunduje ještě chlapeček s nekonečnou zásobou ovoce a dortů, kterými bombarduje herce. Nejzajímavější na téhle grotesce ale je, že si Lupino Lane zahrál všechny účinkující postavy sám, od chlapce, jeho dědečka, konferenciéra, členy orchestru, až po všechny herce, akrobaty, zpěvačky, a s přehledem zvládl i celou rodinu s miminkem. S podobným nápadem přišel ovšem už o dost dříve Buster Keaton ve filmu Playhouse (1921), který je i trikově lépe natočený.

V hlavní roli Snub Pollard a na jeho standard je Sold at Auction opravdu výborná groteska. Snub nejdřív pracuje jako pomocník v aukční síni. Jeho funkce spočívá v tom, že páchá zlé skutky před zákazníky aukce a vlastním kolegou je vždy účinně zneškodněm nějakým užitečným nástrojem, který jde záhy dobře na odbyt. Oba pomocníci nakonec dostanou první velkou zakázku - prodat vybavení domu, spletou si ovšem vchod k sousedovi. Tím je shodou okolností vznětlivý James Finlayson, toho času na dovolené (na své úžasné rodinné sajdkáře pro 5 osob!). Donutí Snuba sehnat okamžitě všechen odprodaný nábytek zpět, což zahrnuje zběsilou jízdu na piánu ulicemi města nebo uzmout pilotovi dědečkovy umělé zuby přímo ve vzduchu. Groteska je plná podařených gagů a také vynalézavých i trikových záběrů – zpomalené hopsání omráčených hrdinů nebo Snub mizící z plátna na hořícím filmovém pásu.