Iggy

Adaptace autobiografické knihy Nicolaie Lilina Sibiřská výchova. Příběhy ze života komunity sibiřských zločinců nuceně vysídlených ze své vlasti do oblasti Podněstří. Hlavní hrdina Kolyma je během dospívání v podněsterském městě Bender zasvěcován do života a pravidel této komunity. Nejzajímavější jsou určitě složitá kultura tetování a mravní kodex, který v sobě spojuje zločin s nejvyšší mírou poctivosti a křesťanské lásky k bližnímu. Rámec příběhu se odehrává v Čečensku, kde Lilin bojoval jako příslušník zvláštních jednotek sabotérů, což podrobněji popisuje ve své další knize Volný pád. Jako doplněk knihy se mi Sibiřská výchova líbila, jako samostatný film už ovšem obstojí hůř. stuntmanMIKE: než k něčemu napíšeš scestný komentář, tak doporučuju trochu se obeznámit s kontextem.

Zvrhlý remake Pomády v podání Johna Waterse.

Myslím, že lepší akční ultraBéčko už sotva kdo natočí. Všechna klišé a stereotypy akčních filmů, co jich jen je, jsou tu dovedené ad absurdum. Machete Kills Again... In Space! už na tom jen těžko něco změní.

"You thought Brad Pitt was a cave in Yorkshire" mě fakt dostalo, stejně jako jsem rád za kritiku mediálních "celebrit", jinak ale dost průměrný film.

Několik nesoustavných poznámek k filmu: Film rozvíjí válečnou epizodu z Loznicova předchozího filmu Moje štěstí a zároveň je adaptací stejnojmenného románu běloruského klasika Vasyla Bykava. (…) Z dalších uměleckých děl, která znám, se běloruskou tragédií za 2. světové války zabývají každé po svém: Jdi a dívej se, maximálně krutý a patetický film ruského režiséra Elema Klimova; Odpor s Danielem Craigem, hollywoodská verze příběhu o hrdinství židovských partyzánů, od které plynule přejděme k novele Chladnou zemí, v níž Jáchym Topol oživuje dodnes nezacelené rány a nezasypané hroby v Bělorusku vizí supermarketizace lidského utrpení v zábavní park. (…) V mlze procházejí dějiny i krajem Aloise Nebela, ale jeho autoři se s ranami minulosti vyrovnávají po svém a po česku především směšnohrdinsky. (…) Po cimrmanovsku by se dal film označit podtitulem Jak chudák do ještě větší nouze přišel aneb Umělecky ztvárněné plahočení se běloruským lesem na pozadí 2. světové války. (…) Příběh tří typizovaných charakterů, které se po svém vyrovnávají se situací kruté války a absolutní degradace lidských hodnot, které zredukovaly život na pouhou snahu o přežití. Hrdý a nesmiřitelný bojovník Burov s touhou po spravedlnosti. Vypočítavý a zbabělý pseudopartyzán Vojtik. A spravedlivý a absolutně dobrý Sušenja, který nikdy neztrácí své lidství, i když by ho to mělo stát život.

Zajímavá je celková stylizace do červeného světla nočních barů L.A. Samotné historky ale nijak zvlášť neohromí. Nejvíc mě pobavil závěrečný taneček při titulkové sekvenci převzatý z Godardova Bande à part.

Hudební videoklipy k písním skladatele Cole Portera, které moderně nahráli současní (1990) hudebníci z nejrůznějších hudebních žánrů (např. Bono, Debbie Harry a Iggy Pop, Tom Waits). Klipy natočili přední světoví režiséři (např. Jim Jarmusch, Wim Wenders, Neil Jordan). Jim Jarmusch natočil klip k písni It's All Right With Me v pěveckém a taky tanečním podání Toma Waitse. Hodně ulítlý je surrealistický příspěvek Alexe Coxe pro Debbie Harryovou a Iggyho Popa

Sreamin' Jay Hawkins a Cinqué Lee jako hoteloví vrátní mě teda naprosto dostali!

Hodně ulítlý a anarchistický nezávislý film o motorkářském „gangu“ Cannibals. Téměř veškerá produkce včetně herců, kamery nebo lokací je finská, hlavním pachatelem je v podstatě Aki Kaurismäki, který si zde zahrál i drobnou roličku. Škoda jen, že Matti Pellonpää je tu trochu nudný. Celkově Iron Horsemen připomínají rané Kaurismäkiho filmy. Vedlejším produktem filmu je zřejmě i kraťas Gillese Charmanta Shit Happens (stejné lokace, rekvizity i herci). Scénka s francouzským prodejcem hotdogů musela být podle mě předobrazem Jarmuschova zmrzlináře z Ghost Doga. A ovšem role Jima Jarmusche je tu naprosto dokonalá! Anglicky dabovaná verze, kterou jsem viděl, působí poněkud obskurně, protože v ní údajně kvůli sporům o autorská práva zcela chybí veškerý hudební soundtrack (který zřejmě nebyl vůbec špatný). Takhle ale uvidíte hrát r’n’r kapelu nebo jukebox zcela bez zvuku.

Best of písniček Psích vojáků samozřejmě perfektní, to by nebyl žádný div. Co ale div rozhodně je, je televizní podoba tohohle pořadu. Stupidní vtipy, primitivní asociace, laciné tv efekty. Hrůza. Kouzlo Psích vojáků to podle mě nevystihuje ani trochu. A ze všeho nejhorší sou trpajzlíci!